Lidice byly zničeny vlastně omylem. „Na základě milostného dopisu,“ říká ředitelka tamního památníku
V sobotu 10. června 2017 uplyne 75 let od vyhlazení Lidic. Šlo o pomstu za atentát na Heydricha. Jak se pamětní místo v průběhu let měnilo, a jak vypadá dnes, se dozvíte od nové ředitelky památníku Martiny Lehmannové.
„Hlavním důvodem vyhlazení Lidic byl nešťastný dopis zamilovaného muže, který chtěl ukončit vztah s přítelkyní, protože byl ženatý. Dopis skončil na vrátnici firmy Palaba a jejímu řediteli Pálovi přišel nějaký divný. Lidice pak byly označeny za místo, odkud mohli pocházet viníci atentátu,“ popisuje Martina Lehmanová.
Podle původního plánu mělo být exemplárně zlikvidováno 10 000 Čechů. Pak se ale zloba obrátila proti Lidicím. „Nacisté tam přijeli už 9. června a obsadili dům na okraji obce. Zavolali si starostu, který jim měl přinést veškerou dokumentaci o obyvatelích a jejich majetku. Ta akce byla promyšlená od A do Z.“
Kdo z Lidických přežil?
Všech 173 lidických mužů bylo zastřeleno. Přišlo se i na ty, kteří 10. června utekli z noční směny v poldovce. Ti byli popraveni v Kobylisích. Ženy byly odvezeny do Ravensbrücku. Část dětí šla na převýchovu. Po válce se po nich pátralo a do Lidic se jich vrátilo 11. Větší část dětí jela do Lodže a pak do Chełmna.
„Jejich pohlednice příbuzným jsou jediným dokladem toho, co se v Lidicích stalo.“ Pak je nacisti naložili do aut a zplynovali. „Nedávno jsem slyšela, že snad dvě dívky byly tehdy na prázdninách u tetičky v Poděbradech a ta si je tam prostě nechala. Nikomu neřekla, že jsou z Lidic. Ty snad přežily.“
Lidice budou žít!
Z Lidic zbyly jen sutiny a pár předmětů. Do vzduchu byl vyhozen i hřbitov, aby se vymýtila jakákoliv připomínka Lidic. Britský lékař Barnett Stross tehdy přišel s iniciativou Lidice budou žít. A vyhlásil sbírku. Hned po válce 10. června 1945 se konala v Lidicích mírová manifestace. Vyhlásila se i architektonická soutěž na nové Lidice i pietní místo.
„Vesnice byla budovaná jako ideální místo k životu. Na svoji dobu byly domy skvěle vybavené, měly nejlepší nábytek své doby. Ne všichni ale dokázali v té vesnici žít. Ne každý se s tím dokázal vyrovnat.“ To zvládly dvě z původních Lidických žen: paní Kalibová a Skleničková. „Obdivuju, jak se s tím vyrovnaly.“
Šest jihoamerických žen se jménem Lidice
A jaký je odkaz Lidic dnes? „Já je vidím nejen jako místo, kde se stala tragédie, ale jako symbol, že i když vás někdo zadupe do země, tak se najde pomocná ruka nebo vaše energie, která vám umožní se znovu zvednout.“
Velkým symbolem jsem Lidice dodnes i ve střední a jižní Americe. „Máme zprávy, že by na pietní vzpomínku mělo přijet minimálně šest žen se jménem Lidice. Jsou z Brazílie, Mexika, z Argentiny a jedna je z Kuby.“
Proč se za socialismu tolik nepřipomínaly Ležáky? Jak vznikala expozice v Lidicích? Jak bude letos probíhat pietní vzpomínka?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
