Když šli ostatní domů, ona ještě cvičila. Osudové ženy: sokolská náčelnice Marie Provazníková

10. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy XI. Všesokolský slet: průvod na Václavském náměstí, v čele Marie Provazníková
0:00
/
0:00

Životní láskou se jí stal už v dětství Sokol. Pro něj žila i dýchala a prostřednictvím jeho idejí se dívala na svět kolem sebe. Stala se první ženskou náčelnicí této organizace. V jejím čele pak zažila pohnuté všesokolské slety v letech 1938 a 1948. Z letních olympijských her v Londýně se už domů nevrátila. Druhou polovinu svého života prožila v emigraci, kde se rovněž aktivně věnovala sportu.

Host: Petr Dudek
Účinkují: Taťjana Medvecká, Jiří Lábus, Jan Vondráček, Ladislav Frej, Kajetán Písařovic, Antonie Talacková
Připravili: Tereza Stýblová, Petr Dudek
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 7. 8. 2021

Marie Provazníková se skutečně se sokolskou myšlenkou ztotožnila. Dívala se na svět sokolskýma očima, hodnotila ho podle sokolských měřítek a také ho analyzovala podle sokolského systému, říká host pořadu novinář a publicista Petr Dudek.

Do Sokola Marie Provazníková vstupovala na přelomu 19. a 20. století. Sokol měl za sebou už půlstoletí své existence, během které se podařilo individuální sokolské jednoty spojit do jedné české obce sokolské. Důsledkem bylo i to, že nyní už měly přístup ke cvičení i ženy a dívky.

Píle a nasazení

V roce 1907 se Marie Provazníková stala vedoucí všech karlínských žen. Mohla za to její píle, opravdovost a nasazení. Když šli ostatní domů, ona ještě cvičila. Volný čas trávila v tělocvičně. A tak není divu, že ve své profesi předčila i mnoho mužů. Vyučovala až do vysokého věku. Cviky předváděla osobně a dokonale,“ vypráví publicista.

Po vzniku Československa se sokolské hnutí stalo jedním z pilířů společnosti. Marie pracovala velmi aktivně na všech možných frontách. Starala se o rozvoj Sokola, zaváděla nové sporty jako lyžování, vodáctví, turistiku. A její soukromý život, byť měla z manželství s Františkem Provazníkem dceru Alenu, byl ve stínu života v Sokole.

Proti zlu

V roce 1938, v době sílícího nacistického hnutí, se chystal X. Všesokolský slet. Slet byl pojat jako demonstrace národní samostatnosti a obrany proti sílícímu nebezpečí. Bylo tam několik scén, které dávaly najevo podporu prezidentovi Benešovi. Jedním z hesel bylo dokonce Budovat a bránit, přibližuje Petr Dudek.

Přišla však okupace a sokolská organizace byla zakázána. Nacisté totiž velmi dobře pochopili, že taková organizace je pro ně nebezpečná. Řada sokolů se musela vyrovnat i s tím, že přišli o svoji osobní svobodu. Stali se z nich vězňové koncentračních táborů a mnoho z nich se nevrátilo.

Marii Provazníkové se takový osud vyhnul. Mužská část sokolského vedení se s ní dohodla na tom, že se nebude angažovat v odboji, aby bylo jisté, že přežije a bude se podílet na obnově sokolské organizace po válce.

Příliš pozdě

Vratislav Richter zahajuje XI. Všesokolský slet v roce 1948

Po Únoru 1948 vstoupil Sokol k nelibosti Marie Provazníkové do Národní Fronty. Marie vždycky lpěla na tom, aby Sokol byl nepolitickou organizací. Pokračovala ale dál v tom, co dělala, protože se blížil první poválečný slet, který měl být v jejích očích splátkou sokolům, kteří zahynuli během nacistické okupace.

Slet, který byl pojat jako hold prezidentu Benešovi a demokracii a který byl koncipován jako civilní nenásilný odpor vůči komunistické vládě, však přišel příliš pozdě. Marie se po sletu dostala do těžké situace. Věděla, že dokud je jednou z organizátorek sletu, je pro komunisty velmi cenná. Jakmile však bylo po sletu, tato ochrana se rozplynula.

A tak využila možnosti a odjela jako trenérka sokolského družstva gymnastek na letní olympijské hry do Londýna. Domů se ale už nevrátila. Druhou polovinu svého života prožila v USA. Její sen, že se bude moct vrátit domů, padl se srpnovou invazí. Z nedokončené autobiografie ale víme, že se ani na sklonku života nezměnila. Pořád měla pevné zásady, kterých se držela.

Zemřela v nedožitých 101 letech v roce 1991.

Použité zdroje a literatura:

Petr Dudek: Vzletem sokolím 3; 1948: Zpátky ni krok! Dokudrama. Český rozhlas 2018.

Petr Dudek: Vzletem sokolím 4; 1968: Všecko aneb nic. Dokudrama. Český rozhlas 2018.

Projev náčelnice ČOS Marie Provazníkové k ženám. Výzva ke lidu (22. 9. 1938).

autoři: Tereza Stýblová , opa
Spustit audio

Související