Když šli ostatní domů, ona ještě cvičila. Osudové ženy: sokolská náčelnice Marie Provazníková
Životní láskou se jí stal už v dětství Sokol. Pro něj žila i dýchala a prostřednictvím jeho idejí se dívala na svět kolem sebe. Stala se první ženskou náčelnicí této organizace. V jejím čele pak zažila pohnuté všesokolské slety v letech 1938 a 1948. Z letních olympijských her v Londýně se už domů nevrátila. Druhou polovinu svého života prožila v emigraci, kde se rovněž aktivně věnovala sportu. V dokudramatu účinkují Taťjana Medvecká nebo Jiří Lábus. Hovoří novinář Petr Dudek.
Použité zdroje a literatura:
Dudek, Petr: Vzletem sokolím 3; 1948: Zpátky ni krok! Dokudrama. ČRo 2018.
Dudek, Petr: Vzletem sokolím 4; 1968: Všecko aneb nic. Dokudrama. ČRo 2018.
„Marie Provazníková se skutečně se sokolskou myšlenkou ztotožnila. Dívala se na svět sokolskýma očima, hodnotila ho podle sokolských měřítek a také ho analyzovala podle sokolského systému,“ říká host pořadu novinář a publicista Petr Dudek.
Do Sokola Marie Provazníková vstupovala na přelomu 19. a 20. století. „Sokol měl za sebou už půlstoletí své existence, během které se podařilo individuální sokolské jednoty spojit do jedné české obce sokolské. Důsledkem bylo i to, že nyní už měly přístup ke cvičení i ženy a dívky.“
Píle a nasazení
V roce 1907 se Marie Provazníková stala vedoucí všech karlínských žen. Mohla za to její píle, opravdovost a nasazení. „Když šli ostatní domů, ona ještě cvičila. Volný čas trávila v tělocvičně. A tak není divu, že ve své profesi předčila i mnoho mužů. Vyučovala až do vysokého věku. Cviky předváděla osobně a dokonale,“ vypráví publicista.
Po vzniku Československa se sokolské hnutí stalo jedním z pilířů společnosti. „Marie pracovala velmi aktivně na všech možných frontách. Starala se o rozvoj Sokola, zaváděla nové sporty jako lyžování, vodáctví, turistiku. A její soukromý život, byť měla z manželství s Františkem Provazníkem dceru Alenu, byl ve stínu života v Sokole.“
Proti zlu
V roce 1938, v době sílícího nacistického hnutí, se chystal X. Všesokolský slet. „Slet byl pojat jako demonstrace národní samostatnosti a obrany proti sílícímu nebezpečí. Bylo tam několik scén, které dávaly najevo podporu prezidentovi Benešovi. Jedním z hesel bylo dokonce Budovat a bránit,“ přibližuje Petr Dudek.
Přišla však okupace a sokolská organizace byla zakázána. „Nacisté totiž velmi dobře pochopili, že taková organizace je pro ně nebezpečná. Řada sokolů se musela vyrovnat i s tím, že přišli o svoji osobní svobodu. Stali se z nich vězňové koncentračních táborů a mnoho z nich se nevrátilo.“
Marii Provazníkové se takový osud vyhnul. „Mužská část sokolského vedení se s ní dohodla na tom, že se nebude angažovat v odboji, aby bylo jisté, že přežije a bude se podílet na obnově sokolské organizace po válce.“
Příliš pozdě
Po únoru 1948 vstoupil Sokol k nelibosti Marie Provazníkové do Národní Fronty. „Marie vždycky lpěla na tom, aby Sokol byl nepolitickou organizací. Pokračovala ale dál v tom, co dělala, protože se blížil první poválečný slet, který měl být v jejích očích splátkou sokolům, kteří zahynuli během nacistické okupace.“
Slet, který byl pojat jako hold prezidentu Benešovi a demokracii a který byl koncipován jako civilní nenásilný odpor vůči komunistické vládě, však přišel příliš pozdě. „Marie se po sletu dostala do těžké situace. Věděla, že dokud je jednou z organizátorek sletu, je pro komunisty velmi cenná. Jakmile však bylo po sletu, tato ochrana se rozplynula.“
A tak využila možnosti a odjela jako trenérka sokolského družstva gymnastek na letní olympijské hry do Londýna. Domů se ale už nevrátila. Druhou polovinu svého života prožila v USA. Její sen, že se bude moct vrátit domů, padl se srpnovou invazí. Z nedokončené autobiografie je však patrné, že se ani na sklonku života nezměnila. Pořád měla pevné zásady, kterých se držela. Zemřela v nedožitých 101 letech v roce 1991.
Související
-
Jiří Hlaváč: Sokol byl a je nositelem ohromné tradice
Na začátku července se v Praze konal 16. všesokolský slet, na který se sjeli cvičenci všech věkových kategorií z celé republiky, ale i ze světa.
-
První všesokolský let. Cvičením k národnímu sjednocení
Dnes si budeme povídat o fenoménu, který je spjatý s českým národem stejně nerozlučně jako Švejk nebo pivo. Napsal Ondřej David.
-
Více než se soupeřkami bojovala sama se sebou. Osudové ženy: Hana Mašková
Stala se sportovním idolem 60. let. Obětovat tomu ale musela mnohé. Nakonec ji zastihla jako velmi mladou tragická smrt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka