Jiří Hlaváč: Sokol byl a je nositelem ohromné tradice
Na začátku července se v Praze konal 16. všesokolský slet, na který se sjeli cvičenci všech věkových kategorií z celé republiky, ale i ze světa. Je zřejmé, že zájem o cvičení, ale také o myšlenku Sokola neklesá ani v 21. století.
„Už v začátcích na sebe Sokol vzal úkol osvěty v rovině nastolení plného pocitu demokracie a svobody. A to se po celou dobu nějakým způsobem udržovalo,“ myslí si klarinetista a pedagog Jiří Hlaváč.
„Ne náhodou se po roce 1948 sáhlo do Sokola, protože měl udržovat hodnoty, tradice, ale také pocit etiky – lidské slušnosti, zásadovosti, pravdomluvnosti. Sokol byl a je nositelem ohromné tradice.“
Kdo posiluje sebevědomí národa dnes?
Od svého počátku sokolské hnutí posilovalo nejenom tělo, kulturní a morální hodnoty, ale i sebevědomí národa. „Jsem idealista a chci věřit tomu, že dnes tuto úlohu plní celá oblast středního a vysokého školství,“ říká Jiří Hlaváč.
„Chci věřit myšlence, že i v rámci sportovních klubů se kromě snahy zvítězit za každou cenu stále udržuje i pocit čisté hry – fair play. A že úspěch dosažený nezaslouženě, není v tomto prostředí uznán,“ dodává a poukazuje i na existenci nejrůznějších spolků, které například v malých obcích udržují společenskou aktivitu, pospolitost a morální hodnoty.
Národ tvoří osobnosti
Sokol byl vždy také synonymem vlastenectví a národní hrdosti. Podle Jiřího Hlaváče by k posilování národního sebevědomí mohlo přispívat, kdybychom si nenásilným způsobem připomínali osobnosti typu Karla Zemana, Miloše Formana, Bohuslava Martinů, Karla Čapka, Jaroslava Seiferta, Heyrovského, Jiřího Holého, Emila Zátopka, Věry Čáslavské…
„Byly to osobnosti, které vedle svého jedinečného profesního růstu a významu dávaly společnosti i rozměr humánní, občanský, etický, morální, mravní. To všechno do sebe zapadá,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
