Každý se cítí být ostrůvkem naděje v oceánu šílenství, říká analytička. Nakolik je česká společnost rozdělená Evropou?
Brzy uplyne 20 let od chvíle, kdy se Česká republika stala členskou zemí Evropské unie. V dnešním dílu pořadu Jak to vidí… představí analytička Tereza Masopustová projekt Rozděleni Evropou, unikátní spolupráci Českého rozhlasu a analytického ústavu STEM, který mapuje nálady a postoje Čechů k EU.
Na klíčové otázky výzkumu Rozděleni Evropou odpovídalo přes 2000 respondentů. Nakolik je česká společnost skutečně rozdělená Evropou? Co naši veřejnost nejvíce polarizuje?
Čtěte také
„Z průzkumů vidíme, že česká společnost není rozdělená na dva tábory,“ říká Tereza Masopustová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU. „Je rozdělená na šest skupin a u těchto skupin se liší míra spokojenosti s EU, ale i míra zájmu o dění.“
„V posledních letech, kdy jsme si prošli velkými krizemi, ať už je to pandemie nebo ruská válka na Ukrajině, která vyvolala energetickou krizi, se postoj změnil. Už se nebavíme o tom, jestli odejít, či zůstat v EU,“ vysvětluje analytička. „EU se pro českou společnost stala symbolem geopolitického směřování nebo podoby modernizace.“
Šest přístupů k Evropské Unii
Podle výsledků průzkumu Tereza Masopustová popisuje šest skupin, na které se česká společnost rozděluje. Jsou to:
- Euronadšenci, kteří jsou velmi spokojeni s členstvím a chtěli by se do budoucna více integrovat.
- Příznivci, kteří už vidí něco, co by změnili, ale všeobecně jsou s EU spokojení.
- Vlažní příznivci jsou ti, kteří vidí chyby a chtěli by určité změny.
- Nejistí, skupina ambivalentních, kterým opadá zájem o dění a jsou na vahách v případě potenciálního referenda.
- Odpůrci, kteří jsou protievropsky ladění, ale stále nějaká pozitiva členství ČR v EU vidí.
- Skalní odpůrci, kteří nevidí žádná pozitiva nebo možnosti růstu.
Jakou roli hrají faktory jako věk, bydliště, vzdělání a práce? „Socioekonomické zázemí je určitě také faktorem, ale ne tak silným. Jde spíše o to, jak jsme spokojení s vývojem a s geopolitickým směřováním. A pak hraje roli i osobní spokojenost.“
Jak spolu jednotlivé skupiny komunikují?
„Vidíme, že okrajové segmenty, ať už nadšenci nebo skalní odpůrci, jsou ti nejhlasitější. Ti, které nejvíc slyšíme v debatě o EU, ať už to je na demonstracích nebo na sociálních sítích, kde se s tím setkáme nejčastěji.“
Čtěte také
Právě tyto dvě skupiny se navzájem vidí nejvíce kriticky. „Každý v české společnosti se cítí být ten rozumný, ostrůvek naděje v oceánu šílenství,“ říká analytička.
„Prounijní segmenty vnímají, že protiunijní segmenty nemají tolik informací o EU, chybí tam zájem a do jisté míry i vzdělání. Naopak skalní odpůrci vnímají, že je proevropské segmenty poučují a povyšují se nad nimi, protože se je snaží vzdělávat, přinášet jim informace.“
Související
-
Vstup ČR do EU. Pro hlasovalo v referendu 77 procent lidí
ČR se stala oficiálně členským státem Evropské unie 1. května 2004. Pro schválení smlouvy se vyslovilo přes 77 % hlasujících. A tak jsme vešli tam, kde jsme už dávno byli.
-
Evropská unie je jedno z mála témat, na které Češi nejsou experty, glosuje sociolog Buchtík
Češi se cítí být Evropany, ale s podporou Evropské unie už je to slabší.
-
Evropská unie dělí společnost. Češi od Bruselu očekávají zejména dvě věci: bezpečnost a stabilitu
Přemýšleli jste někdy, co pro vás znamená Evropská unie? Jestli z našeho členství v sedmadvacítce dokážete těžit, anebo vám život různá nařízení spíš komplikuje život?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.