Evropská unie je jedno z mála témat, na které Češi nejsou experty, glosuje sociolog Buchtík

29. únor 2024

Češi se cítí být Evropany, ale s podporou Evropské unie už je to slabší, s členstvím je spokojena méně než polovina lidí. „Česká společnost není rozdělena mezi A a B, je mnohem barvitější. Nejsou to dvě barikády, kdy buď Unii milujete, nebo nenávidíte,“ rozebírá sociolog Martin Buchtík, ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM, který pro Český rozhlas provedl výzkum Rozděleni Evropou.

Evropská unie je pro Čechy zástupným symbolem za celou řadu dalších témat, jako je geopolitická situace, válka na Ukrajině, klimatické změny či vývoj po roce 1989. „Náš názor na Unii obecně není příliš sofistikovaný – že by lidé měli názor na jednotlivé eurokomisaře či rozdělení pravomocí mezi unijními institucemi,“ přibližuje sociolog.

Čtěte také

Ve srovnání s obdobím před covidovou a ekonomickou krizí výrazně přibylo skalních odpůrců, a to ze 3 na 14 procent. Podle výsledků průzkumu jde o velmi různorodou skupinu lidí, které spojuje to, že se nemají moc dobře ekonomicky a velmi často mají pocit, že jejich hlas není slyšet.

„Není to jen nedůvěra k institucím, ale i k lidem okolo vás. Jsou zklamaní, uzavírají se do sebe a hledají spojence v podobné názorové skupině. Vše urychlil sled peripetií, kterými společnost prochází od covidové krize,“ vysvětluje Buchtík.

Evropská unie je pro nás veliký úřad, a ještě k tomu politicky angažovaný. Proto ji tak často nemáme rádi a nedůvěřujeme jí.
Martin Buchtík

Tito lidé zároveň nechtějí, aby jim kdokoli něco vysvětloval, protože se vnímají jako dospělí lidé s vlastní životní zkušeností. „Je to jako říct, že jdete evangelizovat divochy někam do pralesa. Ti lidé vnímají, že je jdete poučovat a ztrácíte je po první větě. Tak přesně to dělat nesmíme,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Jeden velký úřad

Spokojenost s členstvím v Evropské unii se v současné době pohybuje kolem 45 procent, což je podle Buchtíka poměrně pozitivní výsledek ve srovnání s jinými veřejnými institucemi.

„Když si o víkendu sednete u kafe a někdo má jít v týdnu někam na úřad, tak to určitě nevzbuzuje nějaké velké nadšení. A Evropská unie je pro nás veliký úřad, a ještě k tomu politicky angažovaný. Proto ji tak často nemáme rádi a nedůvěřujeme jí,“ shrnuje.

Jsme odborníci na všechno, na vakcíny, americké volby nebo stíhačky. Ale jak má vypadat Evropská unie, to mají vymyslet politici.
Martin Buchtík

Dalším faktorem je i to, že když něco neznáme, tak to ani nemůžeme mít rádi: „Obecná představa je, že máme nějaké informace a z těch si vytvoříme názor. Ale výzkumy ukazují, že je to spíš naopak: když přijde nové téma, tak si na něj uděláme názor a pak selektujeme informace, které se nám hodí,“ vysvětluje Buchtík.

Se stávající podobou Evropské unie prý moc lidí spokojeno není a očekávají, že dojde k její reformě. „Jsme odborníci na všechno, každý je hokejový trenér, jsme experti na vakcíny, americké volby nebo stíhačky. Ale jak má vypadat Evropská unie, to mají vymyslet politici. Je to jedno z mála témat, na které česká společnost expertní pohled nemá,“ glosuje sociolog.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Šárka Fenyková , ert

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.