K obživě mi stačí tužka a papír. Osudové ženy: textařka Jiřina Fikejzová

Jiřina Fikejzová se narodila v roce 1927. Tatínek byl zapálený sokol, maminka byla klavíristka.

„Jiřina tak zdědila talent ke sportu a k muzice po svých rodičích. V 50. letech se stala rekordmankou ve štafetě, a když se potom rozhodla živit psaním textů, měla výhodu, že si skladbu mohla sama přehrát na klavír,“ konstatuje hudební publicista a moderátor Miloš Skalka.

První pokusy

K muzice se poprvé dostala v roce 1938, když jí bylo 11 let. Tehdy začala navštěvovat lounské gymnázium, kde začala zpívat se školní kapelou. „Za okupace nebylo dovoleno tančit ani zpívat anglicky, a toho Jiřina využila. Pro školní kapelu začala psát české texty, zejména na velké americké evergreeny.“

Po válce začala studovat sociologii a psychologii. „Přišel ale rok 1948 a ve škole se všechno začalo měnit. Sociologie začala být považována za pseudovědu a nabídka na půlroční stáž v Americe přišla vniveč. Přijala tedy nabídku stát se psycholožkou v učilišti ČKD Sokolovo,“ vypráví Miloš Skalka.

Jít si za svým snem

V roce 1951 se provdala za lehkého atleta Jaroslava Fikejze a v roce 1954 se jí narodil syn. Když byla na mateřské, začala znovu psát texty. Za svůj textařský vzor považovala Vladimíra Dvořáka. Napsala mu dopis a ukázala některé své texty. „A byl to právě Vladimír Dvořák, kdo rozeznal její talent a seznámil ji s Karlem Vlachem.“

První realizovaný text se jmenoval Půvabná a svěží. „Původně měl píseň Easter Parade otextovat Zdeněk Borovec, renomovaný textař. Ten ale písničku vrátil, že se mu nelíbí. A tak ji otextovala Jiřina. A mělo to úspěch.“

Jiřině se tak otevřela dvířka, kterými vkročila do velkého světa umění. Rozhodující byla spolupráce s Karlem Vlachem a se sólisty jeho legendární kapely, Yvettou Simonovou a Milanem Chladilem. „Postupně zpěváků, pro které psala texty, přibývalo. Z kraje 70. let navázala spolupráci s Marií Rottrovou.“

Její devízou bylo, že se dokázala vcítit do interpreta, i to, že ctila původní autory. „Proto se snažila příběh a textové sdělení originálních předloh přetlumočit také do češtiny. Své původní texty psala vždy na hotovou hudbu, nikdy nenechávala své texty zhudebňovat.“

Karel Gott, pro kterého otextovala řadu písní, o ní prohlásil: „I když sprinterka, pro svůj život zvolila maraton.“ Ona sama o svém povolání říkávala, že jí k obživě stačí tužka a papír. Zemřela v roce 2020 v 93 letech.