Josef Šlerka: V Česku vítězí pocit, že jsme za bukem. A to přesně Kremlu vyhovuje

fake news, dezinformace
fake news, dezinformace

Novinářského fóra se v Praze zúčastnila také finská novinářka Jessikka Aro, autorka článků o takzvané farmě trollů v Petrohradě. V čem je pro nás její příběh varováním?

Čtěte takéNovinářka popsala, jak funguje ruská továrna na fake news. ‚Smrtí mi pak vyhrožovali i přátelé,‘ vzpomíná

Novinářka, která se zabývá cílenými dezinformacemi a ruskou propagandou už několik let čelí nenávistné kampani, výhrůžkám smrtí a tvrdé kyberšikaně. „Je živoucím příkladem, co to znamená nejen tyto případy rozkrývat, ale také co to s sebou nese za riziko,“ říká v pořadu Jak to vidí mediální analytik Josef Šlerka.

Dezinformace jsou úmyslně vytvořené informace, jež vás chtějí přimět k nějakému rozhodnutí, které je v souladu se zájmy útočníka. A když chcete vytvořit úspěšnou dezinformaci, je strašně důležité nechat tam zrnko pravdy, o které je možné se opřít.
Josef Šlerka

Finsko je v první linii

Postavení Finska v ruské a předtím v sovětské geopolitice je celkem zřetelné. Kreml chápe kybernetickou válku jako standardní součást politického tlaku, ve kterém si nebere servítky a Finsko je v jeho první linii. Podobně jako Ukrajina,“ vysvětluje ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Jessikka Aro

My máme v Česku pocit, že jsme tak trochu za bukem. Vítězí tu představa, že každý má svoji pravdu a propagandu dělají úplně všichni. Radši se tedy nebudeme do ničeho plést a dejte nám všichni pokoj. To ale přesně putinovskému režimu vyhovuje.“

Ignorujte hnojomety

Mít trollí farmu je podle Josefa Šlerky mnohem levnější než si kupovat a platit novináře, což byla praktika uplatňovaná před 50 lety. „A protože je to levné, dá se to dělat ve velkém množství. A proto se proti tomu také špatně plošně brání,“ dodává.

Cestou z dezinformační pasti je podle něj schopnost společnosti vytvořit si nějakou formu psychohygieny. „Síla společnosti se ukazuje v tom, že je schopná tyto ‚hnojomety‘ ignorovat,“ vysvětluje. Češi by se prý taky měli více identifikovat s EU a uvědomit si, že v jejím rámci je náš hlas rovnocenný ostatním zemím a že máme šanci řadu věcí ovlivnit.

Další témata rozhovoru: Podle průzkumu provedeného pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky má více než polovina Čechů zkušenost s dezinformačními weby. O čem výsledky průzkumu vypovídají? Jak ovlivňuje ruská dezinformační kampaň blížící se evropské volby? A může Facebook řízeně omezit jejich dosah?

Spustit audio

Související