Jan Jirák: Fake news na první pohled nepoznáte. Důležitá není pravda, ale záměr sdělení

14. únor 2018
fake news

Falešné zprávy se nevyhýbají ani Česku. Největší počet se jich vyrojil v předvolební prezidentské kampani. Má člověk vůbec šanci dezinformaci poznat? A jak dopadne věčný boj pravdy se lží?

„Falešnou informaci na první pohled nepoznáte. Já, ani nikdo jiný,“ říká mediální teoretik Jan Jirák. Ty méně kvalitní můžete rozeznat snad jazykovou svérázností sdělení, ale „už jsem se smířil i s tím, že pokud dezinformaci poznáte, tak jen protože je špatně udělaná.“

Nejhorší fake news jsou totiž věcně správné s ale ryze účelovým užitím. S takovými se prý „pereme opravdu nejhůř“. Jirák přiznává, že sám ani neumí spočítat, jestli prezidentská kampaň byla opravdu tou největší dezinformační vlnou z poslední doby. Důležitější je něco jiného.

Proč vyhrává marketing?


Žijeme v době informační i dezinformační, jen se mění způsoby šíření. Náš se stále víc odehrává na displejích chytrých telefonů a na sociálních sítích. Do proudu sdělení se může zapojit kdokoli a kdykoli.Jan Jirák, mediální teoretik

„Ukázalo se, že v době politického marketingu vytvořeného na profesionální úrovni, už nehraje tak velkou roli pravda, nebo lež. Důležitější je přesvědčivost, a to ve smyslu manipulace. Zvítězí prostě ten, kdo nabídne silnější příběh, který pak lidi dovede až k volebním urnám.“

„Už v první přímé prezidentské volbě jsme čelili nevyžádaným smskám, teď to byly dezinformační e-maily. Tím si ale jen stále víc ověřujeme, že jsou naše mailové nebo telefonní kontakty předmětem čilého obchodování. Jsou v rukou lidí, u kterých to jistě nevidíme rádi.“

Pravda vs. lež

Je tak dnes vůbec důležité, co je pravda a co lež? „Obávám se, že slovo lež je zcela vyprázdněné. Hluboká pravda je ukryta ve slově post pravda. Důležitější je, co je přesvědčivé, získávající nebo manipulativní. Spolehlivě rozlišit, co je pravda a lež už neumíme. Není důležitý fakt pravdivosti, ale záměr sdělení.

I zcela očividně pravdivá informace se může stát krutě manipulativní.“ Je to trochu složité? Pak Jirák přidává příklad: „I banální věta ´Dnes je středa´ může být manipulativní, když přidáte nátlak ´Ty jsi ale do úterního večera měl zaplatit složenky´. Nejdůležitější je tak učit se rozpoznat záměr sdělení. Nikoli co se mi říká, ale proč se mi to říká.“

Ruské ministerstvo zahraničí spustilo webovou stránku, kde označuje údajně falešné zprávy. Razítkuje je nápisem „dezinformace“

Přemýšlejte

Obrana před fake news je tak podle mediálního teoretika skryta v rozvíjení kritického myšlení. Neustále si připomínat, pod jakým impulzem jednám a taky si od informací udržovat odstup. „Což pak ale paradoxně může vést k existenciální frustraci a pocitu, že svět kolem je už pouze tekutý.“ Co tedy s fake news dělat? Zaměstnanci sociálních médií teď podle zákona musejí evidentní falešné zprávy mazat.

„Možná, že je to cesta, ale pokud je správná, zaplatíme za ni ztrátou té zvláštní hodnoty, kterou je svoboda projevu. Projevovat se totiž dá jak pravda, tak lež. Pak si musíme říct, co je větší hodnota. Jestli chránit veřejný prostor před lží, nebo před omezováním,“ dodává.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Komentář
  • média
  • sociální
  • komentář
  • analýza
  • Jak to vidí
  • dezinformace
  • fake news