Vladimíra Dvořáková: Když se bude Putinovi dařit, nebude ohrožovat svět. Rus cara potřebuje

„Putinův úspěch pochopíte, jen když si tuto velkou zemi dáte do historických souvislostí a zasadíte do tradic politické kultury,“ říká Vladimíra Dvořáková. Politoložka připomíná, že Rusko nikdy nezažilo parlamentní demokracii. Už od dob carismu tam vždy vládl jeden muž. I Putin zvenčí takovým carem je. A Rusové takového vůdce (zatím) pořád potřebují a žádají.

„Velkou popularitu mu získala obnova země po vládách Borise Jelcina. Za osm let dokázal velký ekonomický rozvoj. Pomohla mu tehdy i docela vysoká cena ropy.“ Podle Dvořákové by se teď Putinovy kroky mohly posouvat směrem k zahraniční politice, a to přes obnovu „impéria“. Tedy pokud se mu nebude doma dařit.

Syndrom velkých říší

„Syndrom velké země je obnova velikosti říše. Na to Rusové, ale i Američané velmi dobře slyší. Vzpomeňte si na slogan ´Uděláme Ameriku znovu velkou´. U Putina je ale velké riziko, že bude pro svou další podporu potřebovat nějaký velký zahraničně politický konflikt,“ varuje Dvořáková.

U podobných režimů (politologové jim říkají hybridní) se vnitřní neúspěch vždy posouvá směrem k větší agresivitě, kterou „zakrývají snahou legitimizovat obranu svých národních zájmů. Přejme tak Rusku, ať ekonomika jen vzkvétá, roste průmysl a rozvoj. Jen tak bude náš svět bezpečnější.“ Proč Rusové ale doopravdy parlamentní demokracii nechtějí?

Rusové mají (a chtějí) cara

„Protože ji vlastně nikdy nezažili. Snad na kratičkou chvíli po únorové revoluci. Proběhla ale v době hladomoru a navíc za války.“ Pak přišla bolševická revoluce a vláda jednoho člověka. „Systém carského režimu se promítá i do něj, a to až někdy do 90. let, do éry Michaila Gorbačova.“

Pak přišel rok 1991 a rozpad Sovětského svazu, po kterém přišlo období neuvěřitelného chaosu. Po desíti letech se pod hranici chudoby propadlo 10x víc lidí. V Jelcinovském období přišla divoká privatizace a vznik oligarchů.

Hodně riskantní předání moci proběhlo v roce 2008, kdy si na čtyři roky Putin a Medveděv „vyměnili roli“, říká Dvořáková|foto: Government.ru

Rošáda: Putin/Medveděv

„Takovýto režim ale má největší strach, jak v klidu předat moc. Prezidentské volby měly být v červnu 2000, ale Jelcin rezignoval na Silvestra 1999. Tehdejší premiér Putin se podle ústavy stal prezidentem a vypsal volby, ale už na březen. Jeho případní oponenti nebyli připraveni, a tak vyhrál.“

Hodně riskantní předání moci proběhlo i v roce 2008, kdy si na čtyři roky „vyměnili roli“ s premiérem Dmitrijem Medveděvem. „Taky ale změnil ústavu a prezident může vládnout dvě šestileté období. Co bude s Putinem po roce 2024? To je velkou a zatím otevřenou otázkou,“ dodává.