Jan Ludvík: Ruská obrana se hroutí. Jaká bude odpověď Kremlu? Ve hře jsou tři scénáře
Ukrajinská armáda neztrácí dech. V posledních dnech zaznamenala významný posun v dobývání svých dočasně okupovaných území, zejména kolem Charkova a Chersonu. O jak významný zvrat ve válce jde? Jaká bude další strategie Kremlu? A jak kartami zamíchá nadcházející zima? Analytik Jan Ludvík v audiozáznamu ještě popíše současný postoj Západu a vysvětlí, jak chápat novou zahraniční doktrínu Vladimira Putina.
„Sledujeme první skutečnou ukrajinskou ofenzivu,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Předchozí územní zisky v oblasti Kyjeva a Charkova vyplývaly z toho, že Rusko přecenilo své síly a stáhlo se. Nyní je Ukrajinci nejen vytlačili, ale dokázali, že jsou schopni provádět kombinované manévrovací operace,“ vysvětluje.
Válka tak už není statická. Územní kontrola se změnila zcela zásadně. Faktorů, které stojí za ukrajinským úspěchem, je podle Jana Ludvíka celá řada.
Úspěch ukrajinských sil
„Vedle toho, že jsou ukrajinské síly mnohem více motivované a mají lepší morálku, to je jistě i obrovský problém Ruska se získáváním živé síly.“
Čtěte také
Podle vysvětlení Jana Ludvíka jsou totiž ruské síly na ukrajinském bojišti přečísleny počtem ukrajinských vojáků v poměru zhruba dva ku jedné. „Byť techniky má stále více k dispozici Rusko. Problém se živou silou ale násobí ještě třetí faktor, a to, že Ukrajinci bojují na takzvané vnitřní komunikační linii.“
Neznamená to nic jiného, než že přesun vojsk trvá Ukrajincům den či dva, zatímco útočící nepřítel musí kontrolovanou oblast objíždět, což trvá samozřejmě mnohem déle. „Navíc je jich méně. Když ale chcete zaútočit, musíte mít početní převahu. A to pro obranu potřeba není. Ukrajině stačí jen zkoncentrovat síly, které má, a zaútočit.“
Úspěch ukrajinských sil však automaticky nemusí znamenat, že Ukrajina vojensky zvítězí. „Válka stejně bude muset skončit politickou dohodou. Jinak hrozí, že se Rusko stáhne za mezinárodně uznávanou hranici, bude nabírat síly, konflikt zamrzne a kdykoli bude hrozit, že se rozhoří znovu.“
Odpověď Moskvy
Odpovědí Moskvy na protiofenzivu Ukrajiny v Charkovské oblasti bylo bombardování tamní tepelné elektrárny. Ukrajinský prezident již upozornil na to, že strategií Kremlu je energeticky ochromit Ukrajinu před nadcházející zimou.
Čtěte také
S tím souhlasí i Jan Ludvík. „Rusko zřejmě bude pokračovat ve strategii, kterou vedlo doposud. Pokusí se ukotvit frontu na nových obranných liniích a bude sázet na to, že Ukrajinu i víru Západu v ní opotřebuje. Vsadí na to, že západní veřejnost bude chtít levnější energie a to, aby se jejich političtí lídři věnovali něčemu jinému.“
Rusko má ale i jiné možnosti. „Může vstoupit do mírových jednání a pokusit se uhájit nějakou formu kontroly Krymu. Z hlediska války by šlo jistě o porážku, ale z hlediska toho, co měli Rusové před válkou, by to šlo prodat ruské veřejnosti i režimu jako úspěch.“
Třetí možností je pak eskalace války a mobilizace ruského obyvatelstva. To ale samozřejmě obnáší i politická rizika. „Informace máme omezené. Přesto víme, že podpora války na Ukrajině u klíčových vrstev klesá. Ale i bez mobilizace má ruská armáda pořád ještě slušné rezervy. Povoláno může být až 700 000 záložníků.“
Související
-
Přepis: Jak to vidí Jan Ludvík – 13. září 2022
Hostem byl analytik z Katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií FSV UK Jan Ludvík.
-
Jan Ludvík: Tohle jsme už dlouho nezažili! Aby v průběhu summitu někdo odjel jako teď Rusko
Ruský ministr zahraničí Lavrov minulý týden předčasně opustil summit G20 poté, co některé země ruskou invazi na Ukrajinu odsoudily. Bude Rusko někdy ochotné k dialogu?
-
Eduard Stehlík: Rusko na Ukrajině záměrně ničí sklady obilí. Hladomor může přerůst ve větší válku
Česko si připomíná 80 let od vyhlazení Lidic a svět sleduje pokus vyhladit ukrajinský národ. Kdo vojenského historika v současném konfliktu nejvíc překvapil a kdo zklamal?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.