Eduard Stehlík: Rusko na Ukrajině záměrně ničí sklady obilí. Hladomor může přerůst ve větší válečný konflikt

10. červen 2022

Česko si připomíná 80 let od vyhlazení Lidic, zatímco svět sleduje pokus vyhladit ukrajinský národ. „Když totiž přestane bojovat Rusko, válka skončí. Když ale přestane bojovat Ukrajina, skončí Ukrajina,“ myslí si vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Jaký je další možný scénář konfliktu na Ukrajině? V audiozáznamu rozhovoru uslyšíte také paralely mezi vyhlazením Lidic a masakrem v Buče nebo Mariupolu a názor lidických žen na atentát na Heydricha.

„Když někdo přichází s nápady, co by Ukrajina měla udělat a jakého území by se měla vzdát, já vždycky cítím mrazení. Protože to je rok 1938 u nás. To je úplně stejná situace. A domnívat se, že agresor pak dostane menší chuť? To je úplně nesmyslné. To jenom povede k dalšímu konfliktu,“ je přesvědčený Eduard Stehlík.

Chce Rusko způsobit hladomor?

„Byli jsme před několika dny svědky toho, že Rusko podle mého názoru naprosto záměrně ničí rozsáhlé sklady obilí na Ukrajině. To může vyvolat opravdu zásadní problémy v Africe, která je na dovozu těchto komodit závislá.“

„Hladomor v Africe může vést ke kmenovým válkám. Může to vést k další migrační vlně, k boji o potraviny a základní věci, což samozřejmě může rozhýbat celý svět. A můžeme být opravdu na prahu nějakého válečného konfliktu daleko většího rozsahu, než je v současné době Ukrajina.“

Čtěte také

„Proto si myslím, že je třeba poskytnout ukrajinské armádě maximum zbraní, kterými je schopna se ubránit proti ruské agresi. Aby válka byla co nejrychleji ukončena. A aby se mohly některé věci v rámci možností co nejrychleji vrátit do normálu. Tím mám na mysli opravdu i zásobování světa. Protože Ukrajina vždycky byla a dozajista i bude obilnicí Evropy.“

Nepředvídatelná pozice Turecka

Jak ruská agrese na Ukrajině mění geopolitiku? „Mění ji zásadním způsobem. Na začátku roku by si asi jen těžko někdo představil, že země jako Švédsko a Finsko dají přihlášky do NATO. Těžko by si asi někdo byl schopen představit, jak velkou a výraznou roli začne hrát v tomto prostoru Turecko.“

Čtěte také

„Turecko jsme v rámci NATO spíš chápali jako určité problematické dítě a zemi, kde vládne autoritativní diktátor. A najednou spolupráce Turecka s Ukrajinou a spolupráce velice výrazná Turecka s Ázerbájdžánem sehrává v tomto prostoru zásadní roli. Uvidíme, co to udělá,“ říká host Zity Senkové v pořadu Jak to vidí...

Z chování Německa jsem zklamaný

„Ale pro mě třeba jsou tu i některá zklamání. Třeba reakce Německa. Panu kancléři Scholzovi nerozumím a vykládám si to pouze jeho přehnanou levicovou orientací v rámci SPD, kde byl vlastně zakořeněn spíš až jako marxista. Překvapuje mě i chování německých Zelených, kteří se najednou stali válečnými jestřábi.“

„Překvapuje mě permanentní telefonista Emmanuel Macron. Protože za mě telefonovat si s masovým vrahem a válečným zločincem ztrácí význam a půvab. A vykládat to tak, že je potřeba nechat Putinovi prostor z toho vycouvat? Myslím si, že tím se pan Macron zesměšnil.“

„Velice příjemné zjištění je, že Velká Británie Ukrajinu neopustila. O premiérovi Borisu Johnsonovi jsem v řadě případů pochyboval a za brexit mu netleskal. V současné době se ale chová tak, jak si myslím, že by chtěl být vnímán. Jako novodobý Churchill. O kterém mimochodem napsal vynikající knihu.“

autoři: Zita Senková , Eduard Stehlík , rota
Spustit audio

Související