Expertka na mezinárodní právo Veronika Bílková: Válečné zločiny jsou nepromlčitelné. Možná jednou dojde i na velké ryby. Třeba i na Putina

„Přiznám se, že patřím k těm, kteří ještě 23. února nevěřili, že k válce na Ukrajině dojde. Z mého pohledu je to naprosto iracionální a zbytečné. Tím, že Rusko vojensky vstoupilo na území cizího státu, ale porušilo, co se dalo,“ říká v pořadu Jak to vidí... Veronika Bílková, expertka na mezinárodní, humanitární a mezinárodní trestní právo z Právnické fakulty UK a Ústavu mezinárodních vztahů.

Čtěte také

iROZHLAS

Rusko genocidu Ukrajinců připravuje nebo už provádí, tvrdí senátor Fischer

„Útok Ruské federace na Ukrajinu je v první řadě naprosto modelovým příkladem porušení Charty OSN, která v jednom ze svých základních článků zakazuje použití síly jednoho státu vůči druhému. Je to taky takzvaný akt agrese a ozbrojený útok. Mezinárodní právo pak na tyto pojmy váže různé možnosti reakce. V případě aktu agrese je to reakce ze strany Rady bezpečnosti, která je tady ale jen teoretická s ohledem na členství Ruska. Na akt ozbrojeného útoku se potom váže možnost sebeobrany, kterou v tomto případě vykonává Ukrajina.“

Rusko ale porušilo i další mezinárodní úmluvy během samotného průběhu ozbrojeného konfliktu. „Na mysli mám ženevské úmluvy nebo třeba Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. Pozorovací mise OBSE však potvrdila, že na Ukrajině dochází i k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti.“

Mise OBSE

Mise, která měla prvotně zjistit fakta a okolnosti možného porušování mezinárodního práva, byla specifická tím, že měla pro svoji činnost vyhrazen jen velice krátký časový úsek. Zjištění a jejich sepsání nesměla dohromady přesáhnout období tří týdnů.

„Podstatou tedy nebylo přijít s komplexním a vyčerpávajícím přehledem všeho, co se na Ukrajině událo, ale předložit rychlé zhodnocení situace. Včetně toho, zda dochází, nebo nedochází k porušování práv i v oblasti humanitárního práva a lidských práv a zda existují indicie, že tam dochází k páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Což bylo potvrzeno,“ přibližuje Bílková.

Zjištění mise OBSE budou moci následně využít jednotlivé státy například v rámci ukládání sankcí nebo vedení trestního stíhání. Navážou na ni obdobné orgány jako třeba pozorovací mise OSN, která má ale delší časový mandát a svá zjištění by měla předložit až na jaře příštího roku. „Třetím aktérem pak budou mezinárodní organizace a mezinárodní trestní orgány, zejména Mezinárodní trestní soud, který se už situací na Ukrajině aktivně zabývá.“

Dlouhá cesta k soudu

V kompetenci Mezinárodního trestního soudu je stíhání čtyř druhů zločinů. „Je to zločin genocidy, zločin proti lidskosti, válečné zločiny, o kterých, jak už bylo řečeno, panuje přesvědčení, že k nim na Ukrajině dochází, a je to zločin agrese, ke kterému taky nepochybně došlo. Cesta před takový soudní tribunál je ale složitá a dlouhá.“

Čtěte také

iROZHLAS

Mezinárodní trestní soud vyšetří, zda byly na Ukrajině spáchány válečné zločiny či genocida

Například Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii měl podle původních představ skončit v řádu pár let. „Nakonec existoval čtvrt století. A ani na konci neměl všechny případy dořešené. Totéž tedy můžeme očekávat i ve vztahu k Ukrajině. Zejména procesy s velkými rybami budou trvat minimálně několik let. I když ale mezinárodní justice pracuje pomalu, nehrozí, že by byly zločiny promlčené. Zločin agrese, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a zločin genocidy jsou nepromlčitelné,“ potvrzuje pozorovatelka OBSE.

Odsouzený Putin?

Mohlo by se tedy jednou před mezinárodním tribunálem octnout i nejvyšší ruské vedení? „Ta otázka má řadu rovin, protože záleží na tom, o kom konkrétně se bavíme a o jakých zločinech se bavíme. Pokud jde o zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, Mezinárodní trestní soud má možnost stíhání vést. Ukrajina akceptovala jeho pravomoc. Navíc je možné sáhnout po komkoli, protože u Mezinárodního trestního soudu neplatí žádné imunity.“

„Pokud se tedy podaří prokázat, že pokyny k páchání výše zmíněných zločinů vydávalo ruské nejvyšší velení, včetně prezidenta Putina, je zcela realistické, že by se dostal před Mezinárodní trestní soud i on.“

Situace je ale výrazně komplikovanější, pokud jde o zločin agrese. „Tam totiž nestačí, že se zločin udál na území Ukrajiny. Je potřeba, aby souhlas se stíháním daly oba státy, které jsou ve hře. A je samozřejmě velice málo pravděpodobné, že by Ruská federace souhlasila s tím, aby její nejvyšší představitelé byli z tohoto zločinu obviněni a zpovídali se u Mezinárodního trestního soudu.“