Analytik Jan Ludvík: Kreml svoji „operaci“ na Ukrajině podcenil. Odhodlanému boji mnohdy beze zbraně se totiž těžko čelí

„Začátek invaze na Ukrajinu byl na Rusko z hlediska způsobu vedení války až neuvěřitelně citlivý,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... Jan Ludvík, analytik z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Čtěte také

iROZHLAS

Rusko vyrazilo do budoucnosti a dorazilo do minulosti

„Nebyla to otázka masivního ničení infrastruktury a útoků na civilní obyvatelstvo. Naopak. Šlo o postup velmi neruský. Ukázalo se ale, že Rusko ukrajinskou obranu velmi podcenilo. Neodhadlo jak taktické schopnosti ukrajinské armády, tak vůli ukrajinského národa se bránit.“

Rusko podle analytika chtělo rychle obsadit Kyjeva a dosadit novou vládu. „Pro tu by samozřejmě bylo výhodné, aby za ní nezůstala spálená zem a velké ztráty na životech. To se ale realizovat nepodařilo. Rusko začalo mít velké problémy. A proto přešlo na mnohem destruktivnější strategii.“

Efektivní obrana

Akce takového rozsahu si ale žádá obrovský arzenál, který Rusku začíná docházet. „Pro rychlou akci by množství vojáků i arzenálu bylo dostatečné. Náročná na lidskou sílu je až následná okupace. Zdá se, že Rusové s okupací nepočítali. Předpokládali, že bude stačit dosadit svůj režim a Ukrajinci to nějak zkousnou.“

Čtěte také

iROZHLAS

Bývalý vojenský psycholog: Nejvíce mě překvapuje technická i taktická zaostalost ruské armády

„Jenže nevojenský odpor Ukrajiny je fascinující. Na mnoha místech ukazuje, že se mu velmi špatně čelí. I ruští vojáci se necítí komfortně, když mají zabíjet neozbrojené civilisty,“ upozorňuje odborník na bezpečnost.

Co by ukrajinská armáda v této fázi války nejvíce potřebovala? „Hlavně munici. Dále jim velmi pomáhají dodávky zbraní, které mohou okamžitě použít. Jde o jednodušší zbraňové systémy, se kterými po rychlém zacvičení může voják operovat. Větší problém je, že Ukrajina by potřebovala i sofistikovanější zbraňové systémy. Zejména pokud by chtěla přejít do protiútoku a získat zpátky obsazená území.“

Velkým taktickým úspěchem Ukrajinců nicméně je, že v omezeném počtu tyto systémy stále mají. Zároveň je to obrovské selhání ruské armády, která nebyla schopna tyto síly zničit.

Podcenění protivníka

„Proč Kreml situaci podcenil, nevíme. Nevíme, jestli měl Putin správné informace a špatně je vyhodnotil. Nebo měl chybné informace a věřil, že se Ukrajina bránit nebude. Jasné nicméně je, že ruská armáda připravená nebyla a zopakovala stejné chyby jako třeba ve válce v Gruzii nebo v Čečensku,“ připomíná host Dvojky.

Rusko například není schopno koordinovat velkou vojenskou operaci. „To se naopak daří Ukrajině. Ukrajinské síly mnohem více fungují jako celek, zatímco Rusové spolu nespolupracují, čímž jsou mnohem zranitelnější.“

Pomoc Běloruska a Číny?

Je možné, že by Rusku vojensky někdo pomohl? Podle Jana Ludvíka by Rusko zřejmě uvítalo pomoc Běloruska. „Běloruská armáda ale není velká. A už vůbec ne bojeschopná. Navíc Lukašenko zřejmě nechce riskovat domácí revoluci, na které už chvíli sedí.“

„Enormně kusé informace máme také o ochotě Číny, pro kterou je Rusko cenným spojencem. Zřejmě si nebude přát, aby Rusko ve válce padlo. Pomoc mu ale může hlavně ekonomicky. Jednak dodávkami zbraní, jednak nepřipojením se k ekonomickým sankcím.“