Michael Romancov: Jednoznačným vítězem toho, co se teď děje, je Čína
Napadení Ukrajiny Ruskem trvá už 16. den. Diplomatická jednání zatím selhávají. Co znamená každý úspěšný den ukrajinské obrany? Jak bude svět vypadat, až konflikt na Ukrajině skončí? V audiozáznamu ještě zazní úvahy o tom, v čem všem Rusku nerozumíme, i to, jaký je rozdíl mezi současnou Putinovou říší a Sovětským svazem.
Čtvrteční jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v Turecku nepřineslo žádný posun k možnému vyhlášení příměří ani ustavení koridorů pro evakuaci civilistů. Podle Kuleby jsou požadavky Moskvy nepřijatelné, podle Lavrova má být Ukrajina neutrální a demilitarizovaná.
Čtěte také
„Bohužel se to dalo čekat. Rusové evidentně cítí, že mají pořád prostor, jak zvyšovat svůj tlak,“ uvažuje v Jak to vidí... Michael Romancov, politický geograf z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.
„Jejich požadavky od začátku války, kterou nazývají speciální operací, stále trvají. A dokud Moskva nebude dotlačena k tomu, aby začala věci vnímat optikou druhé strany, tak jednání k ničemu nebudou.“
Ztráta sil
Rusko podle Romancova nejenže neustupuje ze svých původních pozic, ale navíc rozšiřuje i spektrum důvodů, proč údajně muselo použít vojenskou sílu. „K novým důvodům teď přibyla obvinění z toho, že na Ukrajině jsou laboratoře, které vyvíjejí biologické zbraně. K tvrzení, že na Ukrajině vládnou nacisté, teď přibylo i obvinění, že ukrajinská vláda jsou nacističtí narkomani. Kde se tedy invence ruského ministerstva zahraničních věcí může zastavit, je těžko predikovatelné.“
Jasné nicméně je, že každý úspěšný den ukrajinské obrany znamená pro Rusko velkou ztrátu sil. „Zřejmé je, že se Rusům zdaleka tak nedaří, jak předpokládali. Moderní válka je z hlediska munice, pohonných hmot neuvěřitelně drahá a zdá se, že Rusům některé zbraňové systémy začínají docházet. A to je věc, která může Moskvu donutit k tomu, aby korigovala svůj postoj, protože ruská ekonomika není v takovém stavu, aby mohla rychle toto masivní plýtvání nahradit.“
Šance pro Peking?
Snahu zprostředkovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nevyvinulo jenom zmíněné Turecko, ale také Izrael či Francie. Své diplomatické záměry by ale mohla mít i Čína. „Čína je podle mého názoru jednoznačným vítězem toho, co se v současnosti děje,“ je přesvědčen host Dvojky.
Čtěte také
„Čína má teď obrovský manévrovací prostor, minimálně pro to, aby se z ní eventuálně stal prostředník znesvářených stran. Nepochybně vnímá i signál, co by se stalo, kdyby zaútočila na Tchai-wan, a podle toho se nepochybně zařídí. Navíc se válčí v Evropě, v prostoru, který opticky vypadal, že se daleko lépe vypořádal s koncem studené války než dálná východní Asie, která byla rovněž studenou válkou a předchozí druhou světovou válkou poškozena,“ připomíná Romancov.
„Dnes máme dvě Koreje, dvě Číny, řada zemí má mezi sebou velmi špatné vztahy a teritoriální spory. To všechno jsou věci, které jsme v 90. letech zlikvidovali, nebo to vypadalo, že k tomu směřujeme. Dneska najednou kvůli Putinovi z tohoto hlediska Evropa vypadá mnohem hůř.“
„Uvědomit si také musíme, že Ukrajině bude potřeba pomoci v poválečné rekonstrukci, Rusko je pod sankcemi a je otázkou, co to s jeho ekonomikou udělá. Všichni hráči tedy, s nimiž je Čína v nejvyšších patrech mezinárodní politiky, budou velmi výrazně oslabeni. A pro Peking je to úžasná příležitost, jak stabilizovat, případně posílit svou pozici v mezinárodních vztazích.“
Související
-
Přepis Jak to vidí... Michael Romancov – 11. března 2022
Hostem byl Michael Romancov, politický geograf z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.
-
Ukrajina vzorem pro Tchaj-wan. Stratégové sledují, jak se Ukrajina brání pro případ Čínské invaze
I když vláda Tchaj-wanu neregistruje ze strany čínské armády žádnou podezřelou aktivitu, Tchaj-pej zvýšil úroveň výstrahy. Na konfliktu experty zajímá hlavně to, jak se ukrajinské síly brání Rusku.
-
Lukáš Kovanda: Čína už Západ nepotřebuje. Co potřebovala, vysála
Čína začne brzy uplatňovat to, co sama porušovala. Ochranu duševního vlastnictví. A už nebude fungovat jako „levná dílna“, odhaduje ekonom.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.