Přepis: Jak to vidí Jan Ludvík – 15. března 2022

15. březen 2022

Hostem byl analytik z Katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, je tady pravidelný čas pro zamyšlení nad děním kolem nás. Zita Senková zve k poslechu, naproti mně ve studiu usedla nová tvář a hlas v Jak to vidí pan Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Buďte vítán, dobrý den.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, jaká je připravenost České republiky, bránit se agresorovi a zda najdeme podobnosti mezi válkou v Sýrii, která trvá už 11 let a válkou na Ukrajině. Přeji nerušený poslech. Na sociálních sítích koluje 3 roky starý videozáznam rozhovoru pro ukrajinskou televizi Apostrof, ve kterém Oleksiy Arestovych současný poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského předpověděl válku s Ruskem. Arestovych bylo tehdy bloger, novinář. Specializoval se na témata, jako je bezpečnost, obrana. A v tom březnu 2019 to bylo před prezidentskými volbami na Ukrajině. Arestovych tehdy jako ještě poradce, tehdy prezidentského kandidáta Zelenského tvrdil, že pokud Ukrajina bude chtít vstoupit do Severoatlantické aliance, povede to k masivní operaci Ruska. Rusové podle něj se pokusí zničit infrastrukturu, zdevastovat zemi. Pane Ludvíku, vlastně nyní to sledujeme v přímém přenosu. V podstatě šlo tomu teda nějak zabránit té ruské invazi?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Politickými jednáními možná té invazi zabránit šlo, samozřejmě za cenu ústupků ze strany Ukrajiny a je otázka, jestli Ukrajina chtěla takové ústupky udělat nebo chtěla zkusit, jestli Rusko k tomu kroku nesáhne. Bohužel k tomu trošku nepříjemně přispěl západ, včetně nás, kdy jsme hráli takovou pozici chytré horákyně, která Ukrajině slibovala členství v NATO. Které by ji možná před takovou ruskou invazí ochránilo. A aby samozřejmě Rusko by měla možnost v případě, že by Ukrajina už, už měla vstoupit tak jaksi na poslední chvíli, zaútočit stejně, ale my jsme byli v takové pozici, kdy jsme Ukrajině členství slibovali. Rusko to štvalo a vadilo mu to. Dávalo to jasně najevo. A ta naše akce stačila k tomu, aby Rusko popichovala k nějaké invazi, ale zároveň byla taková, aby ho od té invaze odstrašila. Protože my jsme zároveň říkali, ano Ukrajině necháváme otevřené dveře do NATO, ale nebudeme jí bránit. Což tak trošku zní jako pozvánka k tomu Rusko, pro Rusko konejte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Arestovych v tom rozhovoru mimo jiné předpověděl v tom rozhovoru z března 2019, jak budou ruské útoky probíhat. Pane Ludvíku, jak si Rusko vede vojensky? Putinův spojenec, šéf národní gardy Viktor Zolotov řekl, že ruská vojenská operace na Ukrajině, teda my tomu samozřejmě říkáme válka. Nepostupuje tak rychle, jak si Kreml představoval, že to nejde podle plánu. Víme vůbec, jaký byl a je plán Vladimira Putina? Jak to hodnotíte z toho vojenského hlediska to, co sledujeme?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Samozřejmě nevíme úplně přes, jaký ten plán je, byť můžeme dovozovat, jaksi co ten protivník očekává z toho, co dělá. Co se týče toho samotného vojenského vývoje, tak ještě, když se vrátíme k tomu rozhovoru pana Arestovyche, tak on ho předpověděl špatně a správně zároveň. Když se podíváte na ten samotný začátek té ruské vojenské kampaně, tak to nebyla otázka jako maximního ničení infrastruktury. Naopak tam na Rusko až neuvěřitelně, to byl postup na Rusko až neuvěřitelně citlivý vůči té infrastruktuře, vůči ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu v těch prvních dnech, který byl pravděpodobně způsoben dvojicí faktorů. Jednak Rusko dozajista podcenilo ukrajinskou obranu a jednak jaksi taktické schopnosti ukrajinské armády a jednak její vůli se bránit nejen ukrajinské armády ale celého krajského národa. A druhak Rusko udělalo nepochybně politickou kalkulaci, že ten jejich jako maximální cíl je obsadit Kyjev. Dosadit tam nějakou novou vládu. A pro tuto vládu bude výhodné, pokud jaksi za tou ruskou invazí, která jí dosadí, tak pokud za ní nezůstane spálená zem. Ale naopak to bude nějaký chirurgický rychlý postup s co nejmenšími ztrátami. To bylo poměrně jako neruské. Nemyslím jako lidsky, ale z hlediska jako jejich standardní vojenské.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vedení války.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Ano z jejich způsobu vedení války. To se jim zaseklo a začali mít řadu problémů. Ukrajina se efektivně bránila. A Rusko přešlo na mnohem destruktivnější strategii, která právě vede k tomu ničení infrastruktury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Rusové soustřeďují podle dostupných informací na Ukrajině 200 tisíc svých vojáků. To vlastně na ovládnutí podstatné části země, naštěstí pro Ukrajinu není mnoho. Jak vy to vidíte? Vůbec ten potenciál i arzenál Ruska, čím disponuje, pane Ludvíku? Četla jsem třeba ve Financial Times, že Rusku docházejí i některé druhy zbraní.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Z hlediska těch samotných počtů tak ono to má dvě dimenze. Pro tu plánovanou rychlou vojenskou operaci ten počet je dostatečný. A když se podíváme například na americkou invazi do Iráku, tak ta taky proběhla s nějakým počtem 100 tisíc vojáků těch pozemních sil samotných, těch, v těch bojových jednotkách. Byla rychlá, vyřadila tu iráckou armádu. Často jí vlastně neničila, ale jenom obcházela. A ta irácká armáda přestala fungovat jako celek. Zůstaly tam odříznuté jednotky, které nebyly schopny boje. Když viděly, že Bagdád padl, tak nakonec složily zbraně. To byl pravděpodobně jako ruský plán, aby to proběhlo stejně. To, co je vojensky, z vojenského hlediska jaksi náročné na tu lidskou sílu, je potom ta okupace. To Američané v Iráku strašně podcenili. A obdobně zdá se, že Rusové jako nepočítali, že by nějaká zásadní okupace byla nutná. Předpokládali, že tam dosadí ten svůj režim a Ukrajinci to vlastně přivítají nebo minimálně nějakým způsobem skousnou a nebude třeba to území samotné ovládat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nepočítali s takovým odporem, jak už jste vlastně naznačil. Tam lidé skutečně holýma rukama brání svou vlast.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Přesně tak a ten ukrajinský, ten nevojenských odpor, ten je fantastický a na mnoha místech se ukazuje, že jaksi ten odpor beze zbraní, tomu se často špatně čelí těm vojákům. Protože oni sice můžou teoreticky ty lidi zabíjet. Ale to pro obyčejné vojáky není úplně komfortní situace, zabíjet neozbrojené civilisty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co potřebuje, pane Ludvíku, ukrajinská armáda ze všeho nejvíce podle vás?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Tak těch věcí je tady celá řada. Je potřeba říct, že tím největším, jako tou největší potřebou bude vždycky v téhle fázi války /nesrozumitelné/, tak bych řekl jako spotřební materiál. Munice to toho armáda potřebuje strašně moc v případě bojů. Podíváme-li se na příklady z těch jako dlouhotrvajících historických konfliktů, tak tam často ta produkce munice třeba byla polovinou /nesrozumitelné/ válečné produkce toho státu. A tou potřebou Ukrajinci neustále doplňovat. Co jim dále pomáhá, jsou samozřejmě dodávky zbraní, které můžou okamžitě použít. To jsou ty jednodušší zbraňové systémy. Západ dodává například velké množství protitankových řízených střel a ručních protiletadlových kompletů. To je něco, co je relativně, když to řeknu lidsky blbuvzdorné a po rychlém zacvičení s tím může jaksi ten voják fungovat. Větší problém je, že Ukrajina by možná potřebovala i sofistikovanější zbraňové systémy. Zejména pokud by chtěla přijít do nějakého protiútoku a ty území od Ruské federace, které už Rusko obsadilo, získat zpátky. Oni zatím se velmi efektivně brání pomocí takové chytré taktiky, s využitím, s velkým využitím lehké pěchoty, která napadá ty ruské síly různě ze stran. Chystá jim léčky, ničí jejich zásobovací konvoje. K čemuž jim stačí ty lehké zbraně. Rusové evidentně jako na tohle ještě nenašli efektivní odpověď. Ale pokud by Ukrajina chtěla přejít do nějakého protiútoku a ty území osvojit, tak je otázka, jestli by nepotřebovali i těžší zbraně, kterých, která, které Ukrajina samozřejmě na začátku té války měla. Stále je má v nějakém omezeném množství, což je rozhodně obrovský taktický úspěch Ukrajinců, že tohle dokázali uchránit před tím ruským útokem a zároveň je to veliké selhání té ruské armády, která měla být schopna z větší části tyhle ty síly zničit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podcenil Kreml nebo ruská armáda, Vladimir Putin, skutečně tu celou situaci? Někde jsem zahlédla, jestli si teda přečetli Umění války?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Z toho, co můžeme vidět, tak to vypadá, že to skutečně podcenil Kreml velmi výrazně. Nevíme proč. Tohle si, tohle je limit uvažování, který musíme chápat. My nevíme, jestli jaksi Vladimir Putin měl správné informace a špatně je vyhodnotil. Nebo měl špatné informace, není úplně netypické, že jaksi poradci autoritářských vůdců, těmto vůdcům mají tendenci předkládat svět růžovější. Říkat jim to, co si myslí, že jejich šéfové chtějí slyšet. Proto, aby si jaksi ochránili tu svojí pozici, aby nebyli tím jako poslem, který je metaforicky popraven nebo alespoň jako vyhnán. A potom mohl, pokud si Vladimir Putin dostával informace o tom, že Ukrajina se bránit nebude. Její armáda je ve špatném stavu, vlastně Ukrajinu ovládají nacisti. Někdo ho tím krmil. On se dva roky izoloval od světa, minimálně částečně kvůli covidu. Tak to jeho rozhodnutí, zaútočit na Ukrajinu, vlastně mohlo být relativně střízlivé, ale založené na úplně špatných informacích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také jsme mohli číst, že například ruští okupanti na ukrajinském území používají obyčejné mobilní telefony. To je nejspíš pravda, jestli to potvrdíte?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Nevíme to samozřejmě úplně jasně. Pokud ano, tak je to obrovské selhání té přípravy ruské armády. Z toho, co jsme viděli z otevřených zdrojů a je potřeba říct, že ty otevřené zdroje jsou nějakým způsobem schopné vidět jenom část té války, protože Rusko totálně prohrává v informační válce. Byť se začíná učit, a tak z toho, co vidíme, to skutečně vypadá, že tím šifrovaným spojením, jsou vybaveny pouze elitní ruské jednotky, výsadkáři, speciální síly. Ale ty řadové jednotky mají nekódovaná rádia, která samozřejmě může protivník poslouchat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Taky.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
A pokud to nefunguje, tak spoléhají na mobilní telefony, což je, což je, což je fascinující vzhledem k tomu, že tenhle problém se jim přesně stal ve válce v Gruzii. A oni měli 14 let na to, aby tenhle problém nahradili a nedokázali to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Opakují tedy, pane Ludvíku, Rusové stejné chyby, ať už teda jako v Gruzii nebo i během invaze do Čečenska v devadesátých letech?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Nepochybně opakují chyby z invaze do Čečenska z hlediska toho podcenění protivníka a z toho očekávání, že ten odpor bude zanedbatelný, snadno, snadno zlikvidovatelný a z hlediska té gruzínské války, tak se skutečně ukazuje ta omezená schopnost, koordinovat velkou vojenskou operaci. Což je, je základ toho jako úspěchu Ukrajiny, které se tohle daří. Ukrajinské síly mnohem víc fungují jako celek. Zatímco Rusové často vypadají, že jaksi jejich jednotlivé zbraňové systémy vedou každý svojí jako válku momentální a tím, že nespolupracují, tak se stávají mnohem zranitelnějšími vůči té ukrajinské obraně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií na Institutu politologických studií fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Když jste, pane Ludvíku, hovořil o těch dodávkách zbraní ze západu na Ukrajinu, s tím Rusko nemá problém?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Rusko s tím určitě problém má, ale samozřejmě jako míra reakce na různé problémy je různá. Dodávat zbraně protivníkovi, nepřátelské velmoci. Tak to je něco, co tradičně v mezinárodní politice, co ze studené války dobře známe. To jaksi není nic nového. A typicky to nevedlo k eskalaci toho konfliktu na úroveň té velmocenské války. Viděli jsme to v podstatě téměř ve všech těch konfliktech studenoválečných. Za korejské války Sovětský svaz samozřejmě masivně dodával zbraně Severní Koreji a Číně, která se dokonce do těch bojů přímo zapojila. Byť pod rouškou toho, že ty svoje vojenské jednotky označila za čínské dobrovolníky, kteří jaksi v rámci své občanské povinnosti viděli, že jejich severokorejští bratři umírají pod americkým útokem a přispěchali zcela dobrovolně na rozkaz toho vedení z Pekingu na pomoc. Spojené státy tohle akce, do určité míry akceptovaly jako něco, že se budou tvářit, že tomu tak skutečně je, aby nedošlo k eskalaci té války dál. Viděli jsme to ve vietnamské válce, kde opět Sovětský svaz a Čína masivně zásobili Vietnam, severní Vietnam. Viděli jsme to i v Afghánistánu, kde naopak Spojené státy prostřednictvím tajné služby a prostřednictvím Pákistánu cvičili a poskytovali zbraně těm afghánským Mudžáhidům. To znamená Rusko proti tomu, proti těm dodávkám zbraní dnes nepochybně protestuje. Dokonce se jaksi nechalo slyšet, že ty konvoje jsou legitimním cílem. Rusko schválně podle všeho neřeklo, kde jsou legitimním cílem, protože oni na ukrajinském území byly vždy legitimním cílem. A je jasné, že jako ve chvíli, kdy přejeli tu hranici NATO, tak nikdo nemohl čekat, že na ně Rusko nebude útočit, pokud bude mít tu schopnost a Rusko má tu schopnost přece jenom omezenou. Protože by muselo operovat nad tou západní Ukrajinou. Ono má omezené množství té chytré munice a omezené množství těch jako balistických raket a raket s plochou dráhou letu. Které může poměrně bezpečně odpalovat z území, které kontroluje. Pokud by chtěli operovat přímo nad tou západní Ukrajinou, tak to proto jejich letectvo bude riskantní a tím pádem zatím jako nevidíme žádné masivní útoky. Viděli jsme ten raketový útok na základnu ve Lvově, který způsobil poměrně jako značné škody. Ale je to spíš zatím výjimka, která má být podle všeho spíš signálem, že ani na západě nejste v bezpečí. Než, že by dokázala změnit nebo zastavit ty západní dodávky zbraní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, Slovensko se obává a očekává podle vyjádření tamních politiků, že v blízké době by mohlo dojít k ruskému útoku na ukrajinské letiště v Užhorodu. A to už jsme opravdu na slovensko-ukrajinské hranici. Pane Ludvíku, za jakých okolností nebo situace může dojít nebo musí dojít k aktivaci článku 5?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
K aktivaci článku 5 by došlo v případě, že by Rusko překročilo hranici NATO. Nemusí to ještě nutně znamenat, že pokud nějak jako zbloudilá střela přeletí, takže dojde k aktivaci článku 5. Aktivace článku 5, je samozřejmě primárně politické rozhodnutí. A pokud jaksi si nepřejeme eskalaci toho konfliktu, dáváme přednost tomu Ukrajinu vyzbrojovat a na Rusko tlačit prostřednictvím ekonomických sankcí, což se zdá, že relativně...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Funguje.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
...zejména ta vyzbrojovací část relativně funguje. A z hlediska těch sankcí ono to nefunguje úplně politicky zatím. Ale přece jenom to omezuje ruskou schopnost, nějakým způsobem fungovat na tom mezinárodním trhu. A může to z dlouhodobého hlediska omezit schopnost ruské ekonomiky, podporovat tu ruskou armádu. Zatímco ukrajinskou armádu, pokud jí bude podporovat ekonomicky západ, tak v podstatě Ukrajina může svojí ekonomiku kompletně vypnout. A každého bojeschopného člověka povolat do zbraně. A dokud jim západ bude dodávat všechno, co potřebují a západ na to ekonomickou sílu má. Tak má proti Rusku výhodu. Protože Rusko v tuto chvíli v zásadě ani nemá tu možnost podle všeho nějak zásad, jako výrazně mobilizovat svoje síly. Politicky by to asi pro Vladimira Putina bylo problematické. Nezdá se, že by Rusové sice zatím masivně byli proti invazi. A oni možná ani jako nejsou proti invazi, ale rozhodně budou proti ztrátám ruských životů ruských vojáků. A v případě, že by Rusko mobilizovalo a poslal na Ukrajinu nevycvičené rezervy. Tak by se jim vracelo domů tě těl ještě mnohem víc, což je politicky citlivá záležitost. Zase Rusko prostě tuhle možnost má velmi omezenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná ještě dvě věci, co se týče zapojení jiných států po boku Ruska. Zapojí se i Běloruska armáda? Tady narážím na to, že vlastně prezident Alexandr Lukašenko už umožnil Rusku operovat ze svého území. Startují odtud ruské letadla, helikoptéry. Také bombardují vlastně sever Ukrajiny z Běloruska.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Je to samozřejmě spekulace. A je to spekulace, kterou můžeme udělat pouze z určitých útržků toho, co vidíme. Zdá se, že Rusko by zapojení běloruské armády nějakým způsobem uvítalo. A ono by to mohlo přece jenom narušit ty ukrajinské komunikační linie se západní Ukrajinou, kdyby na ně ještě zatlačila běloruská armáda. Na druhou stranu běloruská armáda má dva zásadní limity. Jednak není úplně velká a úplně bojeschopná. A přece jenom to jako není špičková armáda evropská. A ten druhý problém je, že to se nezdá, že by to v Bělorusku, v Bělorusku by taková akce byla ještě méně populární než v Rusku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nechce se Lukašenkovi do toho?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Zdá se, že Lukašenkovi se nechce, protože by taky mohl skončit na základě nějaké jako domácí revoluce, na které už vlastně jako chvíli sedí a kterou se mu zatím dařilo potlačit. A podle všeho je, ta jeho pozice je ještě vachrlatější než pozice Vladimira Putina z hlediska té jako domácí politiky. A vůbec není, jestli by, jestli by se běloruské armádě do takové akce chtělo nebo by radši prezidenta sesadila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a myslíte, pane Ludvíku, že by se chtělo nějak více angažovat Pekingu ve válce, v ruské válce na Ukrajině? Jak víme, tak Rusko požádalo Čínu o vojenskou pomoc. Otázka je teda ale, jaké máme tady vůbec další informace a jak by to mohlo vypadat? Co by to také znamenalo pro další vývoj války? Případné zapojení Číny?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
V tomhle máme enormně kusé informace. Čína má protichůdné zájmy. Na jednu stranu dlouhodobě čínskou politikou je prosazovat respektování suverenity všech států. Pro Čínu to není úplně nutně otázka jenom nějaké jako dobré, dobrého principu, ale také v čínské jaksi politice to znamená, že součástí čínské teritoriální suverenity je Tchaj-wan a nikdo by do toho Číně, takříkajíc neměl mluvit, jakým způsobem bude Čína řešit otázku Tchaj-wanu. Na druhou stranu z hlediska určité dynamiky velmocenského soupeření, která už nějakou dobu probíhá, je Rusko pro Čínu cenným spojencem. Čína si pravděpodobně nebude přát, aby Rusko padlo, a aby tu válku nějakým jako zásadním způsobem prohrálo. Přece jenom pokud budeme, budou mít Spojené státy problémy v Evropě a Číně se tím uvolní ruce v Asii, tak z hlediska geopolitiky je to pro ně výhodné. Je extrémně nepravděpodobné, že by se Čína přímo vojensky zapojila do toho konfliktu. Ale Čína samozřejmě může Rusku pomoc ekonomicky, jednak dodávkami zbraní. Nevíme přesně, o co Rusko požádalo než s tím, že všechny státy na světě si, no téměř státy na světě si po studené válce vybrali mírovou dividendu, respektive ty státy, které uměly produkovat zbraně. Ono se to netýkalo států třetího světa, kde se často jako vesele válčilo dál. Ale tam zas není žádný jako významný a efektivní zbrojní průmysl. Tak ty státy, které měly velký zbrojní průmysl, ho hodně omezily. A ani Rusko není schopné s tím svým zbrojním průmyslem živit potřeby velké války, která, jak vidíme, je prostě enormně nákladná. Ty ztráty se pohybují téměř jako k procent, jednomu procentu těch nasazených sil denně. Je opravdu jako mlýnek na techniku, mlýnek na maso. A je jasné, že někde jim nebo je celkem přirozené, že někde jim jako vzniknou nedostatky, které by si rádi doplnili z Číny. A v čem může Čína pomoct ještě víc, myslím Rusku. Je to, že jaksi Čína a taky Indie se zatím jako nepřipojily k těm ekonomickým sankcím. Dokud může Rusko nebo má možnost obchodovat skrze Čínu a Indii, tak samozřejmě z nějaké dlouhodobé perspektivy mu, se může téměř zcela vyhnout dopadu těch sankcí, pokud efektivně přetransformuje svojí ekonomiku na obchod s těmi, kdo se do sankčního režimu nezapojujou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z pohledu Ukrajiny a prezidenta Zelenského by západ, respektive země Severoatlantické aliance mohly dělat ještě víc. Dělá, pane Ludvíku, NATO maximum možného?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Já si myslím, že NATO už se pohybuje u maxima možného z hlediska toho, co je bezpečné, pokud se chceme vyhnout eskalaci války s Ruskem. Ještě jsou tu nějaké další kroky, které by asi NATO podle mě udělat mohlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co například?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Například ta dodávka těch polských migů na Ukrajinu. To byl takový jako nešťastný příběh. Ono by to Ukrajině sice zas až tak asi vojensky nepomohlo, ale byl by to pro Ukrajince asi jako velký symbol. Spousta tady těch jakoby, řeknu viditelných prestižních zbraňových systémů má právě tu roli, že, že jsou dobře vidět, že to je jako symbol pro ty Ukrajince, aby se, aby se nevzdali, aby viděli, že skutečně jako má smysl bojovat. A zároveň NATO podle všeho podniká a může podnikat věci, které nejsou tak úplně vidět a je dobře, že nejsou vidět. A to je v kontextu toho, čemu se říkalo hybridní válka, co se jako dlouhodobě připisovalo tomu, že dělá Rusko. Tak já myslím, že je klidně možné, že dneska dává NATO trošku Rusku jako ochutnat, té jeho vlastní hybridní války a podporuje Ukrajince takovým jako neviditelným způsobem, jako je sdílení zpravodajských informací, ve kterém má NATO obrovské jako možnosti a schopnosti. A ve chvíli, kdy Ukrajina má lepší přehled o tom bojišti než Rusko, tak získává velkou výhodu. Protože, jak jsme si řekli, těch vojáků dneska není tak moc. A pokud víte, kde mají být v tu správnou chvíli, tak to je prostě obrovská výhoda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem pokud se nepletu, termín hybridní válka, napsal ve své eseji jí Valerij Gerasimov v roce 2013 tento termín.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Gerasimov je tím známý na západě. Říká se tomu Gerasimova doktrina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Nicméně fakt je ten, že Gerasimov tvrdí, že to je něco, co vede západ proti Rusku v té svojí eseji. A není to ruský vynález. Je to něco, co se jaksi objevovalo už předtím v různých formách. Nejlépe to popíšeme jako určitou formu, kombinaci vojenských a nevojenských nástrojů, které se mají používat pod tou červenou čárou, jež by vedla k vypuknutí otevřené války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane Ludvíku, v neděli uplynulo 23 let od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Máme už bohužel poslední minutu. Je Česká republika podle vás schopna bránit se, ubránit se agresorovi?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Česká republika je schopna se ubránit díky tomu, že je členem NATO. Nicméně z hlediska svojí vlastní obrany by měla a mohla dělat výrazně víc. A doufejme, že to dělat bude, protože zatím ta reakce nebyla úplně přesvědčivá a někdy připomíná ten, slavnou českou pohádku S čerty nejsou žerty, kde odnášejí princ a on volá, že tatínek vám vyhlásí válku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí Jan Ludvík, odborník na bezpečnost z Univerzity Karlovy, katedry bezpečnostních studií na Institutu politologických studií fakulty sociálních věd. Děkuji za váš čas, za vaše vysvětlení, postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.