Jan Ludvík: Tohle jsme už dlouho nezažili! Aby v průběhu summitu někdo odjel jako teď Rusko

„Summit G20 proběhl v atmosféře, kterou už jsme dlouho nezažili. Bylo ale jasné, že kvůli válce na Ukrajině bude setkání výjimečné,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... Jan Ludvík, analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Samozřejmě není běžné, aby kdokoli v průběhu summitu odjížděl. Stejně tak ale není běžné, aby některý stát napadl jiný členský stát.“ Průběh summitu pak odpovídal tomu, jak jednotliví členové G20 situaci vidí.

„Státy globálního západu, členové G7 se odmítli s ruským ministrem zahraničí Lavrovem bavit. Kritizovali zcela pochopitelně ruskou invazi na Ukrajinu. Státy globálního jihu jsou opatrnější. Ruskou invazi na Ukrajinu neschvalují. Není to ale pro ně důvod přerušit s Ruskem styky. Na druhé straně i Lavrov dostal příležitost říct, co chtěl.“

Zájem o dialog?

Je ale vůbec Rusko ochotné vést dialog? „Rusko se primárně soustředí na velké státy globálního jihu, jako je Čína a Indie. Ty jsou ochotné s ním obchodovat a pomoci řešit sankce. Vladimir Putin ale několikrát telefonoval i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Přesto má Rusko největší zájem o jednání s USA.“

Čtěte také

Eduard Stehlík: Rusko na Ukrajině záměrně ničí sklady obilí. Hladomor může přerůst ve větší válečný konflikt

Podle Ludvíka jde o tradiční ruskou strategii. Rusko chce být vnímáno jako supervelmoc, která se baví s tím největším hráčem na globálním poli. „Neopovrhne ale ani jinými velkými státy, jako je Francie, Německo nebo Británie, kdyby se s ním chtěly bavit. Některé chtějí, jiné ne.“

Nechat komunikační kanály s Ruskem otevřené je ale podle odborníka na bezpečnost nesmírně důležité. „Téměř každá válka v historii skončila politickým jednáním. Často za účasti zprostředkovatelů, kteří pomáhali najít kompromis.“

„Myslet si, že současnou válku ukončí jenom vítězství Ukrajiny, není namístě. I kdyby Ukrajina dokázala vytlačit Rusko z okupovaných území, stejně bude muset s Ruskem uzavřít mír. Proto je dobré mít komunikační kanály připravené.“

Potupa je horší než referendum

Problematické zřejmě bude vyjednávání o anektovaném Krymu. Rusko ho chápe jako součást svého vlastního území. „Anexe Krymu není libůstka Vladimira Putina. Je to něco, co podporuje naprostá většina Rusů, ale i naprostá většina obyvatel Krymu. Podle mezinárodního práva však byla anexe Krymu nelegální a Krym by měl být ukrajinský.“

Problém by mohlo vyřešit referendum. „Obě strany k referendu zřejmě po mnoha tisících mrtvých dospějí. V tuhle chvíli ale asi Ukrajinci tuší, že by referendum na Krymu nedopadlo pro Ukrajinu dobře. Proto tohle řešení zatím odmítají.“

„Každé jiné řešení ale bude s největší pravděpodobností pro jednu či druhou stranu potupné. A byť se tyto nemateriální věci zdají nedůležité, potupu si státy vždycky pamatují. A vždycky to vedlo k válkám,“ uzavírá Jan Ludvík.