Přepis: Jak to vidí Jan Ludvík – 13. září 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté, příjemný den vám přeje Zita Senková. Jsem ráda, že pozvání přijal Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií na Institutu politologických studií fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, buďte vítán, dobrý den.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude zejména to, jak si stojí Moskva v ukrajinské válce, jaký bude další vývoj a zda a jak příchod zimy ovlivní situaci na bojišti, přeji nerušený poslech. Ukrajina v posledních dnech zaznamenala nebývalý posun v dobývání svých dočasně okupovaných území. Zejména kolem Charkova a směrem k Donbasu. Zintenzivnila útoky kolem jihoukrajinského Chersonu, který je rovněž okupovaný Ruskem. Sledujeme, pane Ludvíku, zásadní zvrat ve válce, kterou Rusko rozpoutalo 24. února?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Sledujeme a sledujeme v podstatě první skutečné ukrajinské ofenzívy od začátku bojů velké. Ty předchozí, řekněme, územní zisky, kde se Ukrajincům podařilo osvobodit větší území jednak u Kyjeva a potom v té Charkovské oblasti, tak to vždycky v podstatě probíhalo tak, že Rusko se, přepnulo svoje síly a začalo se stahovat a Ukrajinci jim v podstatě byli v patách. Tohle jsou první případy, kdy skutečně nejenže dokázali Ukrajinci ruské síly vytlačit, ale zejména v tom, v té ofenzívě u Charkova se jim podařilo dokázat, že jsou schopni provádět kombinované manévrové operace. Oni prorazili tu ruskou frontu, postupovali do zázemí. A ty ruské síly si v podstatě zhroutily a většina těch vojáků ruských se snažila jenom dostat pryč zpět. Uvidíme, jak moc se to ruským silám podařilo. Ono jich tam v tom, v této oblasti nebylo úplně mnoho. Dozajista za sebou nechali spoustu techniky a Ukrajinci postoupili v podstatě tak, jak jsme neviděli od, od začátku té války. Ta válka byla někdy od jara velmi statická a pokud už někdo dokázal postoupit, tak to bylo relativně lokalizované o pár kilometrů a teď se to, ty území, ta území kontrola změnila velmi výrazně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co je zatím jaksi úspěchem těch ukrajinských sil za tím opravdu posunem, který popisujete. Mimochodem prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj řekl, že Ukrajina v září dobyla zpět přes 6000 kilometrů čtverečních na východě země. Rusko podle BBC přiznalo ztrátu klíčových měst na severovýchodě Charkovské oblasti.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Těch faktorů je celá řada a jejich skutečnou míru významu budeme ještě nějakou dobu muset odhadovat. Nicméně s jistotou můžeme říct podle mě tři zcela zásadní. Jednak ukrajinské síly, a to víme dlouhodobě, jsou mnohem víc motivované, mají lepší morálku než ty ruské síly a to je jasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ruské síly, promiňte, nejsou motivovány s vítězi z jejich pohledu?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Z jejich pohledu ne tolik a řada těch ruských vojáků z pěti vojáků bojující na straně Ruska, tak to jsou zmobilizování muži z těch oblastí Doněcka a Luhanska, kteří byli v podstatě donuceni vstoupit do té, do sil těch dvou separatistických republik a kteří možná jako nebojují úplně s nadšením. Ani příslušníci jako ruské armády ne nutně vidí velký smysl v tom, co dělají. Víme, že podpora té války v Rusku je sice relativně vysoká, ale je to taková podpora jakože okay, tak my to schvalujeme, ale ne, že bysme byli připraveni za to nasazovat svoje životy. Ono nějakým způsobem tahle sociální nálada se přelívá i do těch ozbrojených sil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tam už asi, omlouvám se, že jsem vám skočila do řeči, pane Ludvíku, cítím to tak, že už tam hraje větší roli ta psychologie u těch ruských vojáků?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Vojáci buď bojují za to, že jako věří tomu cíli anebo proto, že jsou vojáci, protože jsou profesionálové a dostali rozkaz. A ta profesionalita té ruské armády jak jsme viděli, tak není na takové úrovni jako u těch armád západních. A zároveň ten, ta racionalizace invaze přece jenom není jako úplně zřejmá, proč to vlastně dělají. Takže oni jako bojují, protože jsou vojáci, plní svoje úkoly, ale nedělají to jako s nadšením. A to platí u té profesionální ruské armády, která na té Charkovské frontě vlastně moc není. Ono tu Charkovskou frontu ruské síly, jak to nás /nesrozumitelné/ důležitým a dalším faktorům držely v zásadě jednotky /nesrozumitelné/, což jsou v zásadě následníci vojsk ministerstva vnitra. Nejjednodušeji si to představíme jako pohotovostní pluk veřejné bezpečnosti, který jsme tady měli. A to je někdo, kdo jako primárně cvičen k tomu, aby mlátil demonstranty a udržoval doma pořádek. Ale ne proto, aby bojoval proti skutečné armádě s těžkou technikou. A potom jednotky z těch dvou separatistických republik není ani úplně zřejmé, jestli to vlastně nebyly jednotky určené tak pro, řekněme, kontrolu vnitřního pořádku. Rusko má obrovský problém, a to je ten druhý jako zásadní faktor se získáváním živé síly. Ruské síly jsou pravděpodobně na tom celkovém bojišti ukrajinském přečísleny, řekněme, 2:1. To znamená Ukrajinců je jako výrazně víc z hlediska toho, kolik mají k dispozici mužů, byť techniky má stále k dispozici více Rusko. A ten třetí faktor, který se, který znásobí problém s tou živou silou, je, že Ukrajinci bojují na tom, čemu se říká vnitřní komunikační linie. Kdybysme si to představili například u České republiky, tak je to, kdyby se Česká republika bránila útokům od Liberce směrem na Liberec a na Budějovice, tak my bysme přesouvali armádu mezi Libercem a Budějovicemi přes Prahu. Zatímco, řekněme, útočící nepřítel hypotetický by to musel objíždět okolo. Ukrajinci se dokážou, řekněme od Chersonu na tom jihu do toho Charkova dostat za 1-2 dny, pokud přesouvají svoje síly. Pokud je přesouvá Rusko, tak jim to může trvat třeba týden. Teď těch Rusů je výrazně míň a aby někde útok uspěl, tak je potřeba mít početní převahu, ale pro obranu to potřeba není. Takže pokud ta celková rovnováha je 2:1, tak Ukrajincům na většině míst fronty stačí udržovat poměr sil, řekněme 1:1 a ty síly můžou zkoncentrovat tam, kde chtějí zaútočit. Ukrajinci dlouhodobě dávali najevo, že budou útočit na jihu u Chersonu, což taky skutečně udělali a Rusko přesunulo naprostou většinu svých pravidelných sil do té armády, která, řekněme, je lépe vycvičená, lépe vyzbrojená a bojuje, protože jsou vojáci, bojuje proto, že chtějí být jako profesionálové. Byť můžeme mít jako určité pochybnosti o míře profesionality, tak pořád jako u těch ruských profesionálů je to víc než u těch jednotek pro vnitřní bezpečnost /nesrozumitelné/ a těch nahnaných do nedobrovolných dobrovolníků z mobilizovaných z toho Doněcka a Luhanska. A ve chvíli, kdy Ukrajina dokázala zkoncentrovat ty síly, dokázala to prorazit tu obrannou linii, tak postoupili skutečně velmi daleko a /nesrozumitelné/ se hroutí, stále vlastně není zkonsolidovaná. Rusko bude muset hledat nějakou novou obrannou linii a přemýšlet o tom, co s tím dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ukazuje tento zatím velký úspěch ukrajinské ofenzívy, pane Ludvíku, na fakt, že by Ukrajinci tedy mohli vojensky zvítězit?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Záleží na tom, jak budeme definovat vojenské vítězství, oni snad jako můžou zvítězit, ale mají jeden zásadní problém. Stejně ta válka musí skončit nějakým politickým dýlem a nějakou dohodou. Rusko se může vždycky stáhnout za tu mezinárodně uznávanou hranici, kterou Ukrajinci nepřekračují a těžko si představit, že Ukrajinci tu válku ukončí způsobem nějaké totální kapitulace, že potáhnou na Moskvu. Takže minimálně bude muset dojít k nějaké nepsané dohodě, že teda obě strany se smíří s tím, že ta válka by případně skončila ukrajinský vítězstvím, kdy Ukrajinci vytlačí Rusko za hranice. Ale Rusko se taky může rozhodnout, že se teda stáhne za ty hranice a bude nějakou dobu nabírat síly. Ten konflikt vlastně zamrzne, což znamená, že se nebude bojovat, bude se třeba bojovat sporadicky, růst ostřelovat z děl. Vidíme to mezi jako řadou států historicky, že vlastně jedna strana buď jako zvítězí a ta druhá snad to úplně neuzná nebo dojde k jakémusi patu a budou nabírat síly a čekat, jak to dopadne. Takže pokud Ukrajina, Ukrajina může vojensky zvítězit, může vojensky osvobodit ta okupovaná území, ale nakonec bude potřeba, aby došlo k nějakému usmíření mezi těma dvěma státy, protože jinak se ten konflikt vždycky může rozhořet znovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií Univerzity Karlovy. Odpověď Moskvy na protiofenzívu Ukrajiny v Charkovské oblasti známe. Rusko bombardovalo Charkovskou elektrárnu a celý východ Ukrajiny je dočasně bez proudu. Jaká je, nebo bude asi další strategie Kremlu, možná jenom aktuálně doplním, že ukrajinský prezident Zelenský upozornil na to, že se Rusko nyní při svých útocích zaměřilo na energetickou infrastrukturu. Jak už jsem zmínila, ostřelovalo tu charkovská tepelnou elektrárnu a také vyzval západní státy k daleko většímu tlaku na Rusko, které podle něj chce Ukrajinu před zimní sezónu energeticky ochromit.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Rusko má v zásadě tři možnosti, může zkusit pokračovat v té strategii, kterou vedlo doposud a ignorovat, že ta strategie úplně nefunguje, pokusit se tu frontu ukotvit na nějakých nových obranných liniích. Trošku ji zkrátit, protože s těmi silami, které má k dispozici, tak by ruskému vedení mělo už být jasné, že nedokáže ta okupovaná území bránit. A sázet na to, na co sázeli doposud, že Ukrajinci budou pomalu opotřebovávat a opotřebuje se ta víra západu v Ukrajinu. A Ukrajincům nakonec dojde ta západní podpora, protože západní veřejnost bude chtít levnější energie. Bude chtít, aby si političtí lídři věnovali něčemu jinému a bez západní podpory se Ukrajina nebude schopna bránit. To je to, na co Rusko sázelo do teď. Je, je to kurz, který poměrně pravděpodobně zkusí zvolit, protože ty další možnosti jsou pro ně velmi těžké. A protože, když už víme, že už si politici jako vyberou nějakou cestu, tak se jí velmi urputně drží a snaží si jako v hlavě zracionalizovat, proč to byl vlastně dobrý nápad. Na druhou stranu z hlediska jako naděje na úspěch, tak si myslím, že není úplně velká. Pak mají dvě možnosti, které by jim dávaly větší šanci na to, že z toho konfliktu ještě vyjdou relativně dobře, ale obě jsou těžké. Ta podle jako nejrozumnější je, vstoupit do nějakých mírových jednání a pokusit se uhájit to, co, řekněme, není jenom libůstkou Vladimira Putina. Ale to, co si myslí většina Rusů, že je klíčové, to znamená nějakou formu kontrolu Krymu. Nabídnout Ukrajincům něco co oni možná odmítnou, ale západu by to nepřipadalo tak nesmyslné jako například nějakou formu mezinárodní kontroly Krymu s tím, že se to později řeší v referendu. Něco ještě jako uhrát, dokud ještě něco kontrolují, tak v té diplomacii vlastně přiznat porážku, ale zkusit si ještě jako zahrát to, že pořád mají pod kontrolou značnou část Ukrajiny a možná v těch jednáních by to pro ně mohlo skončit něčím, co z hlediska toho, co mohli dostat v té válce, je nepochybně porážkou, ale z hlediska toho, co měli před tou válkou, tak to možná půjde prodat, jak ruské veřejnosti, tak i tomu režimu jako ne úplný úspěch. A ta třetí možnost je, že zkusí tu válku eskalovat. Rusko pořád nemobilizovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že bude?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
To je ta velká otázka, asi neprovedou jako všeobecnou mobilizaci, ale můžou zkusit částečnou mobilizaci, ale nese to s sebou rizika. Já si myslím, že jsou to politická rizika. Z toho, co víme z Ruska samozřejmě, ten režim ještě přitvrdil, takže ty informace z ruské společnosti získáváme s jako nějakou mírou omezené spolehlivosti, ale ta podpora u těch klíčových vrstev, které by režim potřeboval mobilizovat, tak ty tu válku jako nepodporujou. Mladí, mladí Moskvané netouží po tom, jít bojovat na Ukrajinu a jako režim bude nějakým způsobem hazardovat s tím, když je k tomu bude nutit. Mimo Moskvu, mimo ta velká města je pravděpodobně ta podpora větší. U starších lidí je ta podpora větší, ale to jsou jako sociální skupiny, které zároveň nejsou tak to, co by Moskva ideálně potřebovala zmobilizovat, aby tu armádu dostala do nějakého lepšího stavu. Ale může, může to zkusit, je to politické riziko pro ten režim. Můžou zkusit mobilizovat, protože jak jsem říkal, Ukrajinci mají velkou početní převahu. Pokud budou mobilizovat, stejně se to na frontě neprojeví hned. Ruská armáda má rezervy, má, ona už jako není tou tradiční armádu, která spoléhá na mobilizaci, nicméně stále ještě tam jako určitý hybrid je, jak je počítají s tím, že v případě války a oni doposud jako se snaží předstírat, že to válka není. Tak plánují povolat asi 700 tisíc záložníků. Lidí, kteří prošli povinnou vojenskou službou v posledních, řekněme, pěti letech. Oni nebudou nějak skvěle vycvičení, ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale budou.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Ale budou, je to pořád lepší než nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, plánovalo dobýt ji během bleskové operace za 3 dny, jak Vladimir Putin, ruský prezident, pane Ludvíku, vůbec vysvětluje spoluobčanům tu aktuální situaci třeba ukrajinskou protiofenzívu? Víme, že se Kremlu nepodařilo zlikvidovat ukrajinského prezidenta ani dosadit loutkovou vládu, ani získat celý Donbas. Jak to komunikuje Kreml?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Ta oficiální linie pořád je, je taková, že se Kreml snaží Ukrajinu prodat jako další Sýrii, jako další Středoafrickou republiku. Jakousi zahraniční intervenci, která vlastně je známkou toho, že Rusko pomáhá lidem, kteří potřebují pomoc. Rusko je to dobré a všechno je v pořádku. V zásadě se to daří podle plánu. I tu současnou jako obrovskou porážku v Charkovské oblasti prezentují tak, že se soustřeďují na tu Doněckou a Luhanskou oblast, která pro ně byla klíčová. Nicméně i v tom jako ruském veřejném prostoru se stále více a více objevuje debata o tom, že teda vojenská operace se rozhodně nedaří podle plánu. A je to opět něco s čím si ten režim bude muset poradit, protože množství mrtvých ruských vojáků na frontě je tak obrovské, že nemůžou donekonečna Rusům lhát o tom, jak se ta válka vyvíjí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víme, nebo tušíme mimochodem, když jste se právě zmínil o těch obětech, pane Ludvíku, jaké jsou ty ztráty asi přibližně v této chvíli, ať na ukrajinské, tak i na ruské straně?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Hovoří se o číslech kolem 50 tisíc mrtvých. Tohle jsou informace o ruských ztrátách z ukrajinské strany, můžou být trošku nadsazené, ale řádově nebudou takříkajíc mimo mísu. Ukrajinské ztráty jsou pravděpodobně o něco menší, zejména tady v té poslední ofenzívě se Ukrajincům velmi pravděpodobně podařilo tím, že prorazili ty linie, tak omezit svoje ztráty a většina těch ztrát jde za Ruskem, včetně velkého množství zajatců, které Ukrajina získá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je mimochodem situace na osvobozených územích, pokud to víme?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Já se přiznám, že to nevím a viděli jsme, že Ukrajinci vítají celkem přirozeně ukrajinské síly. Z toho, co se zatím proniklo, tak nemáme například informace o nějaký další válečných zločinech, což je, řekněme, příjemné překvapení. Ale buďme opatrní v tom, co všechno se ještě může najít. Podle některých informací dokonce obyvatelstvo v těch regionech, v té Charkovské oblasti, které bylo primárně jako rusky hovořící, tak, tak zprávy, které dává /nesrozumitelné/, že ta okupace nebyla tak hrozná jako to, co se dělo například v Buči, že to tam relativně přežili, ale to neznamená, že by nebyli, nejsou rádi, že jsou osvobozeni ukrajinskou armádou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ještě bych se, pana Ludvíku, zastavila u postoje u západu, jestli je konzistentní a stejný, neměnný od toho 24. února ve směru k Ukrajině a její podpoře?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Ta podpora západu postupně rostla s tím, jak Ukrajina dokazovala, že ta podpora má smysl. Nějakým způsobem se v ní vždycky tu a tam objevila trhlinka, ale v zásadě můžeme říct, že ta podpora západu spíše narůstala, byť ona byla dozajista klíčová z hlediska materiálního, ale většinu těch zásluh si rozhodně zaslouží Ukrajinci sami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče právě i té ukrajinské ofenzívy, o které hovoříme, je to i díky právě těm dodávkám, v uvozovkách, západních zbraní Ukrajině?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Ty dodávky západní zbraní byly samozřejmě naprosto klíčové, zejména v létě v podstatě Ukrajincům došla dělostřelecká munice do starých sovětských systémů. A bez toho, aby západ pomohl, tak by měli obrovské problémy. Zároveň teď ta ukrajinská armáda je takový mix té staré techniky, kterou měla k dispozici dřív té východní provenience, západních dodávek, a toho, co se podařilo získat od Rusů, protože v těch bojích Rusko ztratí spousta techniky, kterou Rusko ztratilo, tak Ukrajinci zajali a znovu uvedli do služby v ukrajinských ozbrojených silách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vladimír Putin před pár dny navštívil střelnici na Dálném východě, aby osobně sledoval závěr vojenského cvičení Vostok 2022 neboli východ 2022. Podle Moskvy se do cvičení zapojilo na 50 tisíc vojáků. Co tím chce Kreml ukázat?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Je to součást toho postoje Kremlu, který se snaží předstírat, že se nic zásadního neděje, že je to další malá expedice v Sýrii. Nicméně realita je taková, že před covidem v roce 2018 to největší cvičení Vostok, tak se ho účastnilo asi 300 tisíc vojáků 6× víc než dnes. Západ Vostokem chce Rusko stále západu ukázat, že není bez sil, že pořád je velmocí, i když na Ukrajině zabředlo do toho konfliktu, a i proto Vladimír Putin, který tradičně tohle cvičení vždycky navštěvoval a přijel, byl tam taky ministr obrany Šojgu a náčelník generálního štábu Gerasimov, kteří tak trochu z toho ukrajinského konfliktu vymizeli, tak tady na cvičení přijali. Je pozoruhodné, že tam ruské síly cvičí věci, které na Ukrajině zcela evidentně schopni dělat nejsou. Například likvidaci protivzdušné obrany protivníka, což je něco, co jako jsme viděli, že se jim na Ukrajině nedaří, tak tady to na cvičením jim to vychází naprosto skvěle. A co je poměrně jako zajímavé a důležité, toho cvičení se účastní vojáci z několika, řekněme, spřátelených zemí. Nejzajímavější je, že kontingent na cvičení vyslala Čína a i proto si myslím, že Vladimír Putin přijel, aby ukázal, že Rusko ne jen, že má stále sílu, aby uspořádalo relativně velké vojenské cvičení, ale právě tu ukázku toho spojenectví s Čínou, které možná teď Rusko lehce přehrává, a aby západ trochu postrašilo, protože ta čínská podpora doposud byla spíše vlažná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Válka na Ukrajině trvá už 202. den. Jak pane Ludvíku, nastupující podzimní a pak teda zimní měsíce ovlivnit situaci na bojišti?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Z hlediska podzimu a zimy je pravděpodobné, že ty vojenské operace budou spíše zvolňovat. I proto se pravděpodobně Ukrajina rozhodla zaútočit teď na začátku podzimu konci léta, kdy to ještě jde snáze. Ne, že by se v zimě bojovat nedalo, ale je to komplikovanější. A obě ty strany už jsou nepochybně velmi vyčerpaná, i Ukrajinci, kterým se teď jako daří, tak nasazují síly, které jsou nějakým způsobem unavené, mají, mají na rozdíl od Rusů rezervy, mají určitou schopnost například ty jednotky rotovat, stáhnout je na chvíli z fronty, nechat vojáky odpočinout, to je velmi pro ně, pro ty diváky důležité, aby pak bojovali efektivně. Nicméně je pravda, že na zimu, pokud nerozhodne do ní, tak ten konflikt trochu zpomalí a obě strany se případně budou snažit nabrat síly na obnovení té velké intenzity bojů na jaře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vladimir Putin před pár dny schválil také novou doktrinou zahraniční politiky, která se hlásí k obraně takzvaného ruského světa. Je to 31 stránek, koncept takzvané humanitární politiky. Rusko prohlašuje, že by mělo, cituji, chránit zabezpečovat a rozvíjet tradice a ideály ruského světa. Ten dokument je prezentován jako strategie pro šíření měkké, tedy nevojenské síly. Jak se na to díváte, pane Ludvíku, co zamýšlí Vladimir Putin, konkrétně touto novou doktrinou, novou politikou?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Já bych to nenazval úplně novou politikou. Já si myslím, že to je něco, co Rusko dlouhodobě hlásá a je to taková směsice ruského tradičního nacionalismu a imperialismu a překrytá, řekněme, tím, co Rusko viděl, co se Rusko vidělo, naučilo od západu v devadesátých letech na začátku dvacátého století, kdy západ poměrně často intervenoval ve státech třetího světa, za účelem ochrany civilního obyvatelstva. Rusko si to teď tak trochu jako půjčilo a snaží se prostě říkat fajn, tak když byste mohl intervenovat v Kosovu, chránit Albánce, tak to my teda budeme chránit Rusy po světě, protože my jsme ti hodní. Oni nejspíš jako i sami věří tomu, že jsou ti hodní. Většina diktátorských režimů si o sobě nemyslí, že jsou zlí diktátoři. Většina nich si myslí, že jsou ti hodní a dělají to, co musí a Vladimír Putin pravděpodobně nebude výjimkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nechci, abyste teď věštil, pane Ludvíku, přesto se zeptám, jestli by třeba do zimy mohly ty ukrajinské síly vytlačit Rusy za Dněpr?

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Za Dněpr by je určitě vytlačit mohly. Tam je ta situace ruských sil komplikovaná, protože přece jenom armáda potřebuje obrovské množství zásob a ty potřebuju Rusové přesouvat přes v podstatě pouze dva mosty, které jsou pod ukrajinskou palbou. Takže vyloučené to není. Naopak je to teď spíš pravděpodobnější, ale uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ten další vývoj budeme samozřejmě sledovat v pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem byl Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií na Institutu politologických studií, studií fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji za vaše vysvětlení, za váš čas a přeji vše dobré, na slyšenou.

Jan LUDVÍK, bezpečnostní expert, Institut politologických studií FSV UK
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.