Jan Jirák: Důvěra ve veřejnoprávní média ukazuje, že mediální situace v české společnosti je zdravá

Svět zaplavilo koronavirové zpravodajství. Jak se proměňuje informování o pandemii. „Na začátku měla česká média pocit, že to je další problém, který bude moci hodit vládě na krk,“ naráží Jan Jirák na téma nedostatku roušek a respirátorů.

Čtěte také

Josef Šlerka: Novináři odvádějí dobrou práci. V čem média kulhají, je uvádění do kontextu

„Teprve postupem času se dopracovala k poznání, že jde o problém, který přesahuje běžné půtky a tahanice. A že bude potřeba přístup změnit a být konstruktivnější.“ Veřejnost byla v tomhle ohledu chápavější, což se projevilo na „hnutí výroby roušek“, myslí si.

Když politici improvizují…

Vláda podle Jiráka nepřehlednou situaci v zásadě zvládala. „Možná se na začátku trochu projevil fakt, že si v předcházejícím období zvykli strhávat pozornost na sebe a najednou jim chyběl mezičlánek v podobě profesionálních mluvčí, kteří by je od médií odstínili.“

„Setrvačné zdůrazňování, že jde o přímou komunikaci mezi politik a veřejností a nedostatek času na koordinaci a stanovení komunikační strategie se vládě v jistých fázích vymstilo,“ připouští mediální teoretik.

Češi věří veřejnoprávním médiím

Pokud jde o trh s informacemi, současná krize potvrdila trend, který už před vypuknutím pandemie naznačil výzkum Masarykovy univerzity. Česká veřejnost má podle jeho výsledků většinovou důvěru k veřejnoprávním médiím.

Čtěte také

iROZHLAS

Lidé nejvíc věří Českému rozhlasu, České televizi a ČTK, ukázala data získaná před počátkem pandemie

„Bylo to patrné za povodní a je to patrné i dnes. Je to známka toho, že mediální situace v české společnosti je v zásadě zdravá a stabilní,“ hodnotí Jan Jirák.

„Média veřejné služby mají v popisu práce poskytovat spolehlivé a užitečné informace, které je možné využít při volbě strategie chování a přístupu. Lidé to od nich očekávají. A když ucítí zvýšenou potřebu takových informací, obrací se na Český rozhlas a Českou televizi.“

Časopisy jako odpočinek od internetu

Pokud jde o další dopady pandemie na svět médií, dá se podle Jiráka očekávat urychlení přesunu denního zpravodajství z papíru na internet. Na časopiseckém trhu by ale mohl zafungovat jev tzv. únavy z internetu.

„Mohlo by to vést k tomu, že si lidé budou chtít časopisy zachovat jako určitý kontakt s reálným světem. Jiná otázka je, co udělají inzerenti,“ dodává Jirák v pořadu Jak to vidí...

Další témata rozhovoru: humor a psychohygiena v době karantény; výuka v karanténě a práce z domova – výhody a nevýhody; domácí škola – rodiče vs. pedagogové.