Bohumil Pečinka: Andrej Babiš vnesl do krizového řízení chaos. Podvázání ekonomiky se nám vymstí
Česko v době pandemie trpí nedostatkem ochranných pomůcek. „Způsob řízení byl od začátku chaotický, těžkopádný a nerespektoval krizový scénář,“ shrnuje komentátor.
Čtěte také
Krizové řízení státu se vyprofilovalo mezi lety 1997 a 2002, kdy Česko zasáhly ničivé povodně. Ty sice měly lokální charakter, ale stály život desítky lidí. A v tomto ohledu byly mnohem horší než současná pandemie, konstatuje Bohumil Pečinka.
Česká republika je ekonomicky, politicky i společensky zbytečně zabrzděný stát, který se nesmyslně propadá do paniky a je na dobré cestě uhnat si daleko větší ekonomický propad, než je nezbytně nutné.
Bohumil Pečinka
V čele hierarchie krizového řízení je ústřední krizový štáb. Na něj jsou navázány krizové štáby krajské a místní úrovně. Premiér ale bohužel tento krizový scénář odmítl respektovat. Dlouhé týdny situaci komunikoval pouze on a ministr zdravotnictví.
Ústřední krizový štáb byl vytvořen pozdě a špatně
„Ústřední krizový štáb byl vytvořen teprve v neděli po velkém sporu sociálních demokratů a hnutí ANO na vládě. Andrej Babiš tomu dlouho vzdoroval, protože na počátku krize ovládl celé řízení. Chtěl být hlavní tváří koronavirové krize a vnesl do řízení chaos,“ míní Pečinka.
Čtěte také
„Navíc Ústřední krizový štáb byl zřízen úplně špatně. Sedí v něm lidé na úrovni náměstků ministrů a v jeho čele není ministr vnitra, ale náměstek ministra Prymula. Jenže ten nemá takovou politickou váhu,“ upozorňuje.
Ústřední krizový štáb jedná o utajovaných věcech, týkajících se armády, policie, logistiky. „Pan Prymula ale nemá prověrku na žádný z nejvyšších stupňů utajení, takže něco mu členové štábu nemohou ani říct. Dopustili by se tím trestného činu.“
Plošná opatření zbytečně podvazují ekonomiku
Podle Pečinky by v čele krizového řízení měl stát politik, protože někdo musí nést politickou odpovědnost. Tento člověk by se navíc neměl na situaci dívat zúženou optikou svého oboru. Měl by myslet i na to, co nastane, až krize skončí.
„Současná drastická opatření zbytečně podvazují ekonomiku a zbrzďují ekonomický vývoj. Na rozdíl od některých jiných států zbytečně propadáme panice a děláme příliš plošná rozhodnutí.“
„Měli bychom dělat opatření především ve prospěch nejohroženější skupiny, tedy starších lidí a lidí chronicky nemocných. Ohromně se nám to vymstí,“ předpovídá komentátor.
Další témata rozhovoru: Co se stane den po skončení karantény? A co udělat pro to, abychom se z krize co nejrychleji otřepali?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka