Bohumil Pečinka: Andrej Babiš vnesl do krizového řízení chaos. Podvázání ekonomiky se nám vymstí
Česko v době pandemie trpí nedostatkem ochranných pomůcek. „Způsob řízení byl od začátku chaotický, těžkopádný a nerespektoval krizový scénář,“ shrnuje komentátor.
Čtěte také
Krizové řízení státu se vyprofilovalo mezi lety 1997 a 2002, kdy Česko zasáhly ničivé povodně. Ty sice měly lokální charakter, ale stály život desítky lidí. A v tomto ohledu byly mnohem horší než současná pandemie, konstatuje Bohumil Pečinka.
Česká republika je ekonomicky, politicky i společensky zbytečně zabrzděný stát, který se nesmyslně propadá do paniky a je na dobré cestě uhnat si daleko větší ekonomický propad, než je nezbytně nutné.
Bohumil Pečinka
V čele hierarchie krizového řízení je ústřední krizový štáb. Na něj jsou navázány krizové štáby krajské a místní úrovně. Premiér ale bohužel tento krizový scénář odmítl respektovat. Dlouhé týdny situaci komunikoval pouze on a ministr zdravotnictví.
Ústřední krizový štáb byl vytvořen pozdě a špatně
„Ústřední krizový štáb byl vytvořen teprve v neděli po velkém sporu sociálních demokratů a hnutí ANO na vládě. Andrej Babiš tomu dlouho vzdoroval, protože na počátku krize ovládl celé řízení. Chtěl být hlavní tváří koronavirové krize a vnesl do řízení chaos,“ míní Pečinka.
Čtěte také
„Navíc Ústřední krizový štáb byl zřízen úplně špatně. Sedí v něm lidé na úrovni náměstků ministrů a v jeho čele není ministr vnitra, ale náměstek ministra Prymula. Jenže ten nemá takovou politickou váhu,“ upozorňuje.
Ústřední krizový štáb jedná o utajovaných věcech, týkajících se armády, policie, logistiky. „Pan Prymula ale nemá prověrku na žádný z nejvyšších stupňů utajení, takže něco mu členové štábu nemohou ani říct. Dopustili by se tím trestného činu.“
Plošná opatření zbytečně podvazují ekonomiku
Podle Pečinky by v čele krizového řízení měl stát politik, protože někdo musí nést politickou odpovědnost. Tento člověk by se navíc neměl na situaci dívat zúženou optikou svého oboru. Měl by myslet i na to, co nastane, až krize skončí.
„Současná drastická opatření zbytečně podvazují ekonomiku a zbrzďují ekonomický vývoj. Na rozdíl od některých jiných států zbytečně propadáme panice a děláme příliš plošná rozhodnutí.“
„Měli bychom dělat opatření především ve prospěch nejohroženější skupiny, tedy starších lidí a lidí chronicky nemocných. Ohromně se nám to vymstí,“ předpovídá komentátor.
Další témata rozhovoru: Co se stane den po skončení karantény? A co udělat pro to, abychom se z krize co nejrychleji otřepali?
Související
-
Josef Baxa: Koronavirus prověřuje funkčnost státu. Bez vlastní odpovědnosti lidí ale nejde zvládnout
Epidemie koronaviru konfrontuje západní civilizaci se zcela novým typem ohrožení. „Je to zatěžkávací zkouška, která ukazuje, jak jsme stále velmi zranitelní,“ uvažuje Baxa.
-
-
Senioři a karanténa: Odpovědi na nejčastější otázky
Senioři patří k nejohroženější skupině obyvatel. Jak se mají vyrovnat s vyhlášenou pandemickou situací? V Kávě o čtvrté odpovídala vedoucí linky seniorů centra Elpida.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
