Josef Baxa: Koronavirus prověřuje funkčnost státu. Bez vlastní odpovědnosti lidí ale nejde zvládnout
Epidemie koronaviru konfrontuje západní civilizaci se zcela novým typem ohrožení. „Je to zatěžkávací zkouška, která ukazuje, jak jsme stále velmi zranitelní,“ uvažuje Baxa.
Nejsme zvyklí na to, aby nás někdo omezoval a říkal nám, co máme nebo nemáme dělat. Jsme někdy příliš zhýčkaní a máme pocit, že můžeme všechno a nemusíme nic, zejména se podrobovat určitým pravidlům. A tato situace nás nepochybně v tomhle otestuje.
Čtěte také
„Stát by měl prokázat, že je připraven, že má své plány, škálu opatření i instituce. Zároveň by měl dát najevo, že to sám nezvládne a potřebuje, aby lidé spolupracovali ve společném zájmu,“ zdůrazňuje Josef Baxa.
Politici by podle něj měli umět situaci vysvětlit, uklidnit občany a požádat je s velkou pokorou, aby situaci pochopili a respektovali omezení, která přináší.
Stát zpočátku selhával
„Někdy máme snahu situaci podceňovat, vtipkovat, švejkovat. Jakmile vzniknou nějaká opatření, tak hned přemýšlíme, kde mají mezery nebo hranice,“ poznamenává soudce Nejvyššího správního soudu.
Stát si podle něj ale nedokáže vynutit absolutní dodržování pravidel. Nemůže všechno zkontrolovat ani zakázat. Bez spolupráce a vlastní odpovědnosti lidí se problém typu šíření nebezpečného viru zvládnout nedá.
Čtěte také
Politici by na druhou stranu ale neměli strašit ani ukazovat bezradnost, jak to občas působilo před několika týdny. Ale ani si na situaci přihřívat vlastní politické body.
Od začátku bylo potřeba dát prostor odborníkům. Ti ale měli zpočátku jen malou podporu. Potýkali se s nedostatkem informací i klíčového zdravotnického materiálu, poukazuje Baxa na selhání státního systému v počátcích epidemie.
Další témata rozhovoru: 100 let od vzniku první československé ústavy; Rusko na cestě k autoritativnímu státu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
