Přepis: Jak to vidí Bohumil Pečinka – 18. března 2020

18. březen 2020

Hostem byl Bohumil Pečinka.

Jan BURDA, moderátor:
Dobrý den od Jana Burdy. Roušky jsou a budou. Nebojte se. V takovém duchu mluví už od ledna ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO. Jenže, zatím to jsou naneštěstí jen sliby. Česko trpí v boji proti pandemii koronaviru akutním nedostatkem ochranných pomůcek. Vláda tak schytává kritiku ze všech koutků republiky. Jak vlastně vláda, v této nelehké době, komunikuje a informuje? Jedno z hlavních témat následující názorové půlhodinky. Hostem je Bohumil Pečinka, komentátor a zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. Vítejte.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Dobré ráno.

Jan BURDA, moderátor:
Tuzemské úřady, podle prezidenta České lékařské komory, Milana Kubka, situaci hrubě podcenili, jak uvedl pro iRozhlas. Indicie, že ministerstvo zdravotnictví nemá případné rozšíření nemoci Covid-19 pod kontrolou, byly přitom už loni na podzim. A sice v podobě amerického žebříčku připravenosti jednotlivých států na mezinárodní viry. 42. místo. Takovou příčku obsadilo Česko společně s Gruzií v žebříčku Global Health Security Index, který hodnotí připravenost jednotlivých zemí světa na případnou pandemii. Lépe na tom, podle tohoto hodnocení amerických odborníků, bylo, lépe než Česko, na tom bylo Turecko, Argentina či Jihoafrická republika. Chybí ochranné prostředky, a to zdravotníci v první linii boje s koronavirem pochopitelně kritizují. Pane Pečinko, čeho jsme to v těchto dnech vlastně svědky?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
No, kdybych to měl shrnout do několika vět, tak bych řekl, že Česká republika je ekonomicky, politicky, i společensky, zbytečně zabržděný stát, který se nesmyslně propadá do paniky a je na dobré cestě uhnat si ekonomický, daleko větší ekonomický propad, než by bylo nezbytně nutné. To je taková, můj základní pohled na celou tuhletu anabázi s koronavirem, která právě probíhá a můžeme probrat jednotlivé části téhleté věci, když budete chtít.

Jan BURDA, moderátor:
Rozhodně, zastavme se prosím úvodem ještě na způsob, u způsobu řízení u té koronavirové krize, můžeme-li to takto označit, ze strany státu, ze strany vlády, jak komunikují?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Tak především nutno říct, že jsme tu měli daleko horší, sice lokálně omezené, ale daleko horší krizové situace v letech 1997 a 2002, myslím tím povodně, kde byly desítky mrtvých a v té době se nějak vyprofilovalo krizové řízení státu. V roce 1997 jsme byli úplně překvapeni, protože přišla na některé území České republiky tisíciletá voda, na což jsme absolutně nemohli být připraveni, v roce 2002 se to v jiné části státu v Praze, a v dalších městech, pokračovalo, takže z téhleté obrovské zkušenosti vznikl nějaký krizový způsob řízení, takže každý, starosta, hejtman, ministr, má někde v sejfu obálku, kterou v době krize stačí rozbalit, a podle které se řídí. V té obálce jsou přesně postupy, jaké má uplatňovat a také, jaká je tam nějaká hierarchie odpovědnosti. Takže úplně nahoře téhleté hierarchie stojí Ústřední krizový štáb, na který jsou navázány krizové štáby na krajské a místní úrovni. Česká republika, a bohužel to byl premiér, který tomu vzdoroval, odmítla respektovat tento krizový scénář a dlouhé týdny tady jsme žádný Ústřední krizový štáb neměli, byly krizové štáby jednotlivých měst, ale ty neměly nějaké vyústění. Důvodem, ten byl vytvořen teprve v neděli, a to po velkém sporu sociálních demokratů a hnutí ANO na vládě, sociální demokraté si to konečně prosadili, ale Andrej Babiš dlouho vzdoroval, protože on na počátku té krize ovládl celé to řízení, rozhodování, chtěl být tou hlavní tváří téhleté koronavirové krize a vnesl do toho řízení chaos. Ta podstata je, že v čele Ústředního krizového štábu stojí ministr vnitra a tady se prostě hrálo jenom čistě marketingově a propagandisticky, kdo bude hlavní tváří, která bude sdělovat, z těch veřejnoprávních médií národu, postupující opatření. Čili v neděli sice, po velkém boji, byl zřízení Ústřední krizový štáb, ale úplně špatně, protože v něm sedí lidé na úrovni náměstků ministrů a v jeho čele je náměstek ministra, jenže ten nemá takovou politickou váhu. Když v čele takového orgánu stojí ministr vnitra, který má pod sebou desítky tisíc policistů. Dnes i přes dva tisíce vojáků a 400 celníků, tak má to, čemu se říká politický výtlak, politickou sílu, který může zasahovat přímo do věcí a tady je to zase zprostředkovaně přes náměstka ministra, pana Prymulu. Pak je tam ještě jedna věc, že členové Ústředního krizového štábu se seznamují a jednají o utajovaných skutečnostech. Často jsou to věci týkající se armády policie, logistiky, a jsou to věci, které se odehrávají v režimu tajné nebo ještě velmi tajné a tak dále. Pan Prymula nemá prověrku na žádný z těchto stupňů, takže tyhlety věci někteří z těch náměstků ministrů mu nemůžou ani říct, protože by tím porušili zákon a dopustili se trestného činu, takže nejlepší by bylo, kdyby pana Prymulu udělali ministrem například bez portfeje, ministr nemusí mít prověrku, může s těmito utajovanými skutečnostmi jednat, takže, abych to jenom zkrátil, ten způsob řízení byl od začátku chaotický, těžkopádný, nerespektoval se krizový scénář řízení státu, který vláda má, myslím, že to bude dál pokračovat, protože to, co jsem naznačil, že Ústřední krizový štáb nemá tu politickou sílu a bude to muset zprostředkovaně dál řešit, skrze vládu, a tak dále, tak to nepřispěje k tomu rychlému řešení té situace.

Jan BURDA, moderátor:
Domnívá se Bohumil Pečinka, komentátor a zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. Zastavme se ještě u toho Ústředního krizového štábu, respektive tedy u pana Romana Prymuly, ten očekává, že by už v následujících dnech mělo dojít ke zlomu, v tom pokračujícím strmém nárůstu případů nákazy novým koronavirem. Zdůrazňuji, v Itálii, která v Evropě patří k nejzasaženějším zemím, náměstek ministra zdravotnictví to řekl na včerejším brífingu po jednání vlády, dodal, že během týdne, deseti dnů, by ta případná opatření se mohla začít pozitivně projevovat i na křivce nemocnosti České republiky a jasněji by mělo být do měsíce. Zda se tedy ta optimistická předpověď naplní, tak to je na lidech. Jak budou dodržovat nařízení a doporučení? Zdá se, že občané České republiky nařízení a doporučení více-méně dodržují, ale že tedy je spíše problém v nejasném řízení a kompetencích v této době, například v rámci kompetencí Ústředního krizového štábu, jak jste řekl. Jaké to může mít dopady?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Dalším důvodem, proč předpokládali tvůrci celého toho krizového způsobu řízení státu, který říkám, vznikal postupně od 90. let, tak dalším důvodem, proč má být v čele politik je ten, že musí někdo nést politickou odpovědnost, že nesmí se na to dívat, na celou tu krizi, zúženým pohledem svého oboru. Pan Prymula je epidemiolog, fajn, ale někdo musí říct lidem, tohleto během několika týdnů, celá tahleta krizová karanténní situace skončí, ale my musíme žít i potom, musíme myslet na to, co bude den po karanténě, a já mám pocit, že zbytečně drastickými opatřeními ohromně podvazujeme ekonomiku, zbržďujeme ekonomický vývoj v té zemi a myslím, že si, to, co jsem řekl na úvod, že si uženeme velký ekonomický propad, a že léčba bude horší té nemoci, proto tady musí, v čele toho Ústředního krizového štábu být někdo, kdo myslí i na tyhlety aspekty, kdo, na rozdíl od některých států, my děláme příliš plošná rozhodnutí. Tady je evidentní jedna věc, na chřipku, podle oficiálních údajů, měsíčně v Česku umírá 150 lidí, což je asi nějakých 1 800 ročně. Samozřejmě, že to není chřipka, že oni mají nějaké už problémy a ta chřipka na to naskočí a je tím posledním, co rozhodne o tom jejich zdravotním stavu, ale říkám, je to 1 800 ročně. Tady myslím, že zbytečně propadáme panice a děláme plošná rozhodnutí. Kdybychom se analyticky na to podíval, tak tady, i na základě zkušeností z Itálie a dalších zemí, tak z 90-95 % jsou ohroženi lidé nad 65 let. Stejně jako s tou chřipkou, mimochodem, a s úmrtími na tu chřipku. Takže tady by bylo nutné dělat opatření ve prospěch téhleté nejrizikovější skupiny. Na můj vkus, a na vkus toho, co komunikuji s různými lidmi z firem a podobně, se dělají tak tvrdá, plošná opatření na celou populaci, že přestávají fungovat firmy, ty firmy dávají lidem volno, ta ekonomika přestává fungovat. A to je nejenom ta sféra těch služeb, kterou ten stát zakázal, a dal ji do karantény, ale to jsou i další firmy, a tím, že přestane fungovat ten ekonomický život, na týdny nebo měsíce, tak to bude mít ohromně špatné ekonomické dopady, bude to znamenat propad, a proto v čele Ústředního krizového štábu, musí být politik, aby zvážil tyhle důsledky, zvážil tyhle efekty, vážil na misce těch vah, co je důležité a co není důležité. Já myslím, že tady se plošně vlastně, dávají se tady kritéria na celou společnost, jako kdyby všichni byli nad 65 let a všichni byli nejohroženějšími z téhleté koronavirové krize, ale nejsou. A nám se to ohromně vymstí.

Jan BURDA, moderátor:
Domnívá se Bohumil Pečinka, komentátor a zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. K ekonomice a hospodářským dopadům se v tomto pořadu určitě ještě dostaneme, ale z toho Vašeho výhledu do dnů, týdnů a měsíců budoucích, tak všichni si přejeme, samozřejmě, aby tento nenormální stav plný obav a omezení brzy skončil. Co se ale tedy stane, když jste mluvil o té odpovědnosti a o tom, že teď v čele Ústředního krizového štábu nevidíme politika, ale vidíme odborníka, to je záležitost tedy, zda-li tam nějaký politik teď chce nést tu odpovědnost, ale co se stane den po karanténě?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Den po karanténě, no, ještě než k tomu dnu po karanténě dospějeme, tak, a já jsem Vám možná neodpověděl na tu, trošku na tu předchozí otázku, co se týká těch nedostatku, těch věcí, já jsem dneska ráno četl zprávu o tom, jak někde ministr vnitra objevil nějaký sklad s deseti tisíci rouškami, který měli snad mít nějací podnikatelé na spekulativní účely a prodávat je, takže on to zabavil a jde to do Prahy. Mě tahle věc trošku připomíná ty komunistické hony v 50. letech na křečky a šmelináře a podobně. Tady je třeba říct, že i za tím stojí určité špatné politické rozhodnutí. Já mám svědectví, a budeme to mít v časopise Reflex zítra, zveřejníme to svědectví jednoho ředitele velké pražské nemocnice, který říká, žen na počátku tady tohoto nedostatku těch základních věcí, bylo rozhodnutí ministra zdravotnictví, a jeho výzva ředitelům velkých nemocnic, aby se předzásobili na 4 měsíce dopředu. Takže zatímco oni dříve měli předzásobení zhruba na tři týdny a pravidelné dodávky, tak najednou začali všichni, jedni se předzásobili na XY měsíců dopředu a jiní neměli. Vznikl tímto regulativním opatřením, vznikl černý trh, kdy někteří měli zřejmě z ministerstva zdravotnictví tuhle informací dřív, takže začali spekulativně nakupovat, a tak dále, a tak dále, takže zhroutil se úplně trh s těmito věcmi jako jsou roušky, respirátory a podobně, a doteď se nepostavil na nohy, ale stálo za tím politické rozhodnutí, které vedlo k panice a k spekulacím, takže my teď jako když v době komunismu se nedařilo v celých dějinách tohoto čtyřicetiletého systému, zásobovat určité segmenty trhu, tak nám se teď nedaří tady v tomhle tom, ale to je proto, že za tím jsou špatná rozhodnutí, a my teď budeme to ještě regulovat, budeme dělat hony na šmelináře, a přitom ta vláda a ti vládní politici, kteří se tím zabývají, nejsou schopni to řešit například mimořádnými nákupy a už tři měsíce se vlastně točíme v tomhletom bludném kruhu, jsou roušky, tři týdny, pardon, jsou roušky, nejsou roušky, jsou respirátory, nejsou, teď se to, včera jsem jel kolem dvou v Praze, kolem dvou obchodů s látkami, tak tam jsou 50-70 metrové fronty, lidé si to šijí doma a vytváří to takovou jako, zase, vede to k propadání té panice, vede to k tomu, že lidé najednou si raději berou dovolenou, firmy nemají zaměstnance, takže umrtvují výrobu, a to všechno se nasčítá, takže ten den po odvolání karantény ta ekonomika bude vypadat na tom velmi špatně, já myslím, že prudce vzroste nezaměstnanost a začnou velké ekonomické problémy. Hodně budou na tom špatně lidé v sektoru služeb, protože tam nestojí takový kapitál za těmito firmami, uvidíme, jak se budou chovat banky, protože banky mají nějaká vnitřní pravidla, vnitřní směrnice a jestli budou chtít po firmách, které jedou samozřejmě na úvěry, jestli budou chtít rychlé zesplatnění nebo nebudou chtít, jestli to potopí ty malé firmy, já nechci malovat tady v černých tóninách tu budoucnost, jenom říkám, že každé politické rozhodnutí dnešní vlády má dalekosáhlé dopady do budoucna, a že bychom měli trošku utlumit tu paniku, protože, ještě jednou říkám, 1 800 lidí zemře ročně v Česku na chřipku. Tady zatím nezemřel nikdo, zatím na koronavirus. Budou asi nějací mrtví, to zcela jednoznačně, ale je to trošku, to je taky trochu život a kvůli těmto věcem si nezničíme naši ekonomiku, takže já bych velmi očekával od některých politiků, že se ukážou jako lídři v jiném slova smyslu než je to dosud, že nebudou lídry ve vyvolávání paniky a strašení lidí, ale že naopak vyvedou společnost z toho strachu, protože jestli něco musíme v následujících týdnech po skončení téhle karantény, tak to bude začít jako normálně žít, začít mít stejné spotřebitelské návyky, jak jsme měli, nebo to tu ekonomiku opravdu potopí a doplatíme na to všichni.

Jan BURDA, moderátor:
V té souvislosti živnostníci a zaměstnavatelé, postiženi těmi současnými preventivními kroky vlády proti šíření koronaviru, naléhavě žádají o okamžitou pomoc státu. Podle odhadů Hospodářské komory České republiky, stát musí k záchraně ekonomiky před kolapsem v následujících třech měsících, vedle programu Českomoravské záruční a rozvojové banky, připravit přibližně 40 miliard korun. Uvedl to prezident Hospodářské komory České republiky, Vladimír Dlouhý. Peníze mají především na úhradu mezd a režijní výdaje. Bude a je kde brát? Má vláda rezervy?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Tak to bylo evergreen posledních tří let, že když je tak robustní hospodářský růst, tak by se měly vytvářet zásoby. Tady naopak byly deficity, takže aspoň máme takovou lekci z toho, jak bychom se měli do příště připravovat na tyto krizové situace. Na druhou stranu, tam bude důležitá taky jedna věc, ta pomoc v tom sektoru těch služeb a tam nejde o to nějak přerozdělovat nějaké peníze někomu a dávat dotace, protože to skončí stejně ve velkých holdincích, ale například odsunout z prvního května zavedení EET, to je myslím pro tyhlety drobné živnostníky klíčová věc. Další věc je, některé státy dělají, že živnostníkům do určité výše obratu odpouští daň z příjmu. Dají se dělat různé věci, jenom upozorňuji, že když se to bude dělat, a známe to z různých zemí, které reagovaly na krizi, když se to bude dělat formou dotací a přerozdělování peněz a žádostí, skončí to špatně, a zase budeme tady sedět, za pár měsíců a mluvit o tom, jak se to zneužívá, jak je to všechno špatně, takže čekal bych větší pružnost. Včera na tiskové konferenci pan Hamáček, ministr vnitra řekl, že by byl pro pozdržení EET, ministryně Schillerová je proti, takže uvidíme, jak to dopadne.

Jan BURDA, moderátor:
Domnívá se Bohumil Pečinka, komentátor a zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. Od mikrofonu vám pěkný den stále přeje také Jan Burda. Hlavním hostem je Bohumil Pečinka, komentátor. Procházíme především, nebo snažíme se modelovat především situaci po těchto mimořádných opatřeních, v rámci tedy boje s epidemií koronaviru. Pane Pečinko, jak moc bychom si měli v budoucnosti, v té blízké budoucnosti, dávat pozor na to, aby se v tuto chvíli z nutnosti, omezená práva a svobody, zase v plné míře vrátily?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Hm, jeden vysoký státní úředník řekl, že je tady příliš hyperdemokracie a to brání boji proti koronaviru. Já si to teda nemyslím, já myslím, že česká vláda, ale i slovenská vláda, například v otázce uzavírání hranic, kdy to dělala jako jedna z prvních v Evropě, měla počkat na nějaký koordinovaný přístup, že tady není zase taková tragédie epidemiologická, aby bylo nutno dělat tyhlety opatření, protože zase, dramaticky tyhlety věci zbržďují tu ekonomiku, a pak se to projeví v počtu nezaměstnaných a v zničených profesních životech řady lidí a podobně. Ale dobře, ta otázka teda byla.

Jan BURDA, moderátor:
Obecně, jak vlastně jsou ochotny vlády, byť demokratické vlády, vracet věci do původního stavu?

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
No, z historie víme, že každá válka a každý takový stav, on je to nouzový stav, ale připomíná to, když se procházíte po ulicích velkých měst, připomíná to výjimečný stav, takže každá takováhle situace, ať už to byla první, druhá světová válka, nebo když byly výjimečné stavy v některých státech, tak ty věci se vrací do původního stavu velmi ztuha. Samozřejmě, ty nejviditelnější věci se vrátí, ale ten stát vždycky si uchvátí řadu pravomocí, kterých se pak nechce zbavit. A ono je to, jedna věc je ta opatření státu a druhá věc je psychologie a psychické nastavení té společnosti, které si odnese z takové věci, takže například i kdyby všechno se vrátilo do původních kolejí, legislativně, tak sféra cestovního ruchu, jako sféra byznysová, bude poznamenána na dva, tři, čtyři roky dopředu. A to nejenom ne proto snad, že by tahleta věc s tou epidemií pomine, ale že lidé se budou chovat ostražitě, budou si chtít mít větší finanční zdroje, spíš jako doma a tak dále, a tak dále. Takže jedna věc je, jestli se to vrátí do původních kolejí, například v Americe po roce 2001 a přeneseně, v dalších zemích, tak se omezila řada svobod pod vlajkou boje proti terorismu, a od té doby se nevrátila zpět, naopak, ochrana soukromí se výrazně snížila. Takže otázka je, k čemu dojde, k čemu nedojde a pak je ta věc ta psychologická, že ta společnost je dneska už myslím tak vystrašená, že se bude špatně vracet do toho původního módu.

Jan BURDA, moderátor:
Bohumil Pečinka, komentátor a zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex, byl hostem dnešní komentátorské názorové půlhodinky na Dvojce. Děkuji mnohokrát, mějte se hezky a klidné dny.

Bohumil PEČINKA, komentátor, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex:
Já děkuji Vám i posluchačům. Na shledanou.

Jan BURDA, moderátor:
Za pozornost děkuje také Jan Burda.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.