Josef Šlerka: Novináři odvádějí dobrou práci. V čem média kulhají, je uvádění do kontextu

„Bezprostřední informování o stavu věcí zvládají česká média velmi dobře. Kulhají tam, kde kulhala i předtím. A to je problematika kontextu. Čeští novináři nejsou zvyklí si do hloubky vyhodnocovat kontexty všech možných dopadů,“ hodnotí Josef Šlerka.

Děsivá čísla a hororové scénáře

Jako příklad uvádí číselné údaje, které ovšem bez správného kontextu mohou skutečnost zkreslovat. „Třeba zpráva, že došlo skokově k nejvyššímu nárůstu případů, bez kontextu, že došlo i k obrovské míře testování, vypadá děsivě.“

Čtěte také

Meteor o matematice koronaviru, nejstarší báji a mariánském sloupu

„Informujeme o absolutních číslech, která mají tendenci vyvolávat mnohem větší paniku než upozornění na to, jaké jsou procentuální rozdíly.“ Čeští novináři by podle Šlerky mohli přidat i ve zpravodajství ze světa. I tam je prý zajímají hlavně hororové scénáře bez uvedení do širších souvislostí.

Veřejnoprávní média stmelují společnost

„Krize tak jen podtrhla neduhy české žurnalistiky. Zároveň ale ukazuje, že se čeští novináři umí velmi rychle učit, jak zacházet s novou situací. Příkladem jdou veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas.“

Čtěte také

Jak přežít karanténu? Máme pro vás tipy k poslechu

„Na situaci pohotově zareagovaly a nabídly nový obsah přizpůsobený podmínkám karantény.“ Ať už je to TV projekt UčíTelka nebo spuštění televizního kanálu ČT3 pro seniory. Český rozhlas se podle něj také připojuje ke snaze pomoci k vyrovnané psychice lidí uzavřených ve svých domovech.

„Ukazuje to, že role veřejnoprávních médií ve společnosti není jenom v co nejmíň zkresleném zpravodajství. Je mnohem silnější. Utváří jednotu společnosti, její sounáležitost,“ zdůrazňuje ředitel Fondu nezávislé žurnalistiky.

Další témata rozhovoru: jak předcházet depresi z pomalého vývoje situace; média na prahu těžké finanční krize; úskalí chytré karantény; monitoring českého internetu; Slovensko po volbách.