Jak zemřel Tycho Brahe

17. listopad 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Laboratoř Národního muzea se na čtyři dny stala nejdůležitějším výzkumným pracovištěm týmu. Zde se odebírala drtivá většina vzorků, určených pro laboratoře v České republice, Dánsku a Švédsku

Tycho Brahe zřejmě zemřel přirozenou smrtí. Ve vlasech a vousech měl před smrtí tolik rtuti, jako běžní lidé naší populace. Toto zjištění přinesly analýzy česko-dánského týmu, který vzorky z Brahovy hrobky podrobil fyzikálním a fyzikálně-chemickým analýzám.

Bylo 16. prosince 2010. V Ústavu jaderné fyziky Akademie věd právě profesor Jan Kučera vstupoval do své laboratoře. Na krku dozimetrický přístroj, jako na každém místě, kde se pracuje s otevřenými zdroji radioaktivního záření. Pak za dveřmi obléci bílý plášť, vklouznout do návleků a už se před námi otevírá království skleněných baněk, míchacích automatů, termostatů a počítačů. Sem tři dny předtím doputovaly vlasy Tychona Brahe, ve kterých chtějí vědci zkoumat obsah rtuti.

Vlasy museli odborníci zatavit do skleněné ampulky a na 20 hodin umístit v blízkosti jaderného reaktoru v Řeži. Částice, které z reaktoru vyletovaly, narážely do atomů uvnitř vlasu, která se z části přeměnily na radioizotopy. Ty teď budou vědci počítat. Potřebují ale vzorky dostat z ampule ven, přestože v ní mezitím vznikl přetlak a hrozí, že se rtuť při otevření v pokojové teplotě rozptýlí po místnosti.

Tychonovy vousy se za chvíli rozpustí a změní v čirou tekutinu, kterou profesor Kučera vloží do speciální stíněné komory, napojené na počítač. Každý rozpad částice je pak zaznamenán i s informací, jaký radioizotop za něj byl zodpovědný. Na obrazovce počítače se začínají objevovat křivky, ze kterých prof. Kučera dokáže vyčíst složení vlasů Tychona Brahe.

Mikrofotografie kořínku vlasu Tycha Brahe (TB 38 25r)

Jedním z nich je metastabilní radioizotop rtuti 97 s poločasem přeměny asi 66 hodiny. Byla šance, že kdyby byly koncentrace opravdu vysoké, ukázaly by se výsledky už při této, poměrně nepřesné fázi.

Pokud ale chtěli vědci zjistit, co se dělo v čase těsně předcházejícím smrt Tychona Brahe, museli nejprve zjistit, na kterém svém konci vlas vyrůstal z pokožky. Komplikuje jim to však fakt, že vlasy na hlavě existují současně ve třech vývojových stádiích. Anagenním (vlas je plně funkční, metabolizuje živiny z krve a přirůstá), katagenní (metabolismus ustává, vlasový váček se smršťuje), telogenní (vlas je mrtvý, ale ještě několik týdnů až měsíců drží v pokožce). Po čase se celý cyklus opakuje znovu.

Tento fakt je ale bohužel pro výzkum značnou překážkou. Po 400 letech od Brahovy smrti se dá jen těžko rozlišit, které vlasy v okamžiku smrti žily a do keratinu vlasů zabudovávaly chemické látky z těla, a které vlasy už odpočívaly nebo byly mrtvé. Těch totiž může být na hlavě i 30 až 40 %. Teoreticky se totiž může stát, že budou vědci analyzovat vlasy v telogenní (zmrtvělé) fázi a případná otrava rtutí by v záznamu nebyla vidět.

Koncentrace rtuti ve dvou různých vlasech Tychona Brahe v průběhu 59 dnů před smrtí. Je zřejmé, že večeře u Petra Voka, 11 dnů před smrtí, neměla na hladinu rtuti v těle T. Brahe žádný vliv.

Prof. Kučera tedy se svými kolegy vybral pro expertizu 30 vlasů. Rozřezali je na úseky po pěti milimetrech a začala mravenčí práce rozpouštění jednotlivých vzorků a zapisování výsledků do grafů. Už 16. prosince 2010 měli první výsledky, z nichž zcela jasně vyplývalo, že koncentrace rtuti v Brahových vlasech je určitě nižší, než 15 mikrogramů na gram hmotnosti vlasů. To je asi pětkrát více, než odpovídá střední hodnotě u naší dnešní populace.

Brzy se však mělo ukázat několik zajímavých překvapení. Poslechnout si je můžete v rozhlasové verzi Meteoru.

autoři: Marek Janáč , Jan Kučera
Spustit audio