Meteor o silikonových oknech, afrických pytlácích a tajemném hostu
Poslechněte si:
- 01:02 Budeme mít silikonová okna?
- 09:53 První kardiologický ústav
- 15:18 Jak se bojuje s africkými pytláky?
- 29:06 Tajemný host Meteoru
- 35:10 Podle čeho ptáci vybírají výšku letu?
- 43:25 Jak se měří oceán?
Hovoří chemik Jan Havlík nebo zoolog John Ryan. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.
Budeme mít silikonová okna?
Naolejovaný papír, pergamen nebo napnutý prasečí močový měchýř. To vše dávali lidé do oken před vynálezem tabulkového skla. Jen významné budovy se mohly pyšnit materiály jako například alabastr nebo slída.
Přestože ale moderní skla dobře slouží, uniká jimi z domu příliš mnoho tepla. Vědci teď představili nový materiál tvořený silikony, který je zcela průhledný. Budeme mít silikonová okna? Ptali jsme se dr. Jana Havlíka z VŠCHT.
První kardiologický ústav
První kardiologický ústav nevznikl v Praze jen kvůli židovskému původu autora myšlenky Josefa Brumlíka. Ten působil na pražské II. interní klinice ve 30. letech, ale před nacisty uprchl do Mexico City, kde se stal šéfem kardiologie v tamější všeobecné nemocnici.
A poněvadž si z Prahy přivezl hotový plán a jeho přítel mexický kardiolog Ignazio Chávez měl styky, začal 18. dubna 1944 v Mexico City fungovat Národní kardiologický institut, první specializovaný kardiologický ústav na světě. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Jak se bojuje s africkými pytláky?
Ochrana živočichů v Africe často znamená přímý boj s pytláky. Bez vojáků to dnes nejde. A bez dobrovolníků a nadšenců. Zkrátka bez lidí, kterým na živé přírodě opravdu záleží a jsou ochotni pro ni riskovat i život.
V Meteoru jsme hovořili s člověkem, pro kterého je to realita. Australský zoolog, evoluční biolog, ochránce přírody a zároveň voják John Ryan. Jak se pašují rohy nosorožců? Proč jsou cenné? Která další zvířata jsou ohrožena a proč?
Tajemný host Meteoru
Tajemný host Meteoru, právě tak se jmenuje nová série, která přinese každý týden podivného hosta. Přijdou viry, bakterie či paraziti, kteří způsobují člověku závažná onemocnění. Rozhovorem s nimi se dozvíme, jak pronikají do lidského těla, jak se rozmnožují, kde jsou pro ně nejlepší podmínky nebo naopak, co na ně platí.
Dnes jsme do studia pozvali opravdu zvláštního hosta. Nepotřebuje pas, neplatí nájem a většinou ani nevíte, že s vámi bydlí. Uhodnete v průběhu rozhovoru, o koho jde?
Podle čeho ptáci vybírají výšku letu?
Právě vrcholí návrat ptáků, kteří nás na zimu opouštějí. Většina tažných druhů už je na cestě nebo dorazila. Už by tu měli být čápi, konipasové, skřivani, špačci nebo čejky. A právě přilétají vlaštovky, jiřičky, rorýsi nebo pěnice.
Jsou to skvělí letci, ale vzdálenosti, které musejí překonat, jsou obrovské. Biolog prof. Jaroslav Petr představil nový výzkum, který sledoval trasy ptáků. A nejen to, měřil i výšku letu. Které letové hladiny si ptáci vybírají a proč?
Jak se měří oceán?
Oceán má hloubku v průměru skoro čtyři kilometry. Změřit jeho vlastnosti v celém objemu nejde. Museli bychom do něj potopit neskutečné množství přístrojů. Jak měřit něco, co se neustále hýbe, mění a je větší než všechny kontinenty dohromady? Znamená to, že se musíme smířit s tím, že je oceán neměřitelný?
Způsoby, jak ho přeci jen změřit, ukazuje kniha Helen Czerski, kterou vydalo nakladatelství Grada pod názvem Stroj zvaný oceán.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
