Meteor o nekonečnech, obřích hvězdách a kompasu mravenců
Poslechněte si:
- 01:13 Lze porovnávat nekonečna?
- 15:24 Jak vypadají obří hvězdy?
- 22:25 Poslouchání mimozemšťanů
- 27:19 Záhada Franklinovy výpravy
- 39:07 Mají mravenci kompas?
- 46:10 Ovlivňuje život oceán?
Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.
Lze porovnávat nekonečna?
Jde o velmi problematickou záležitost. Jak změřit něco, co je nekonečné? Třeba u množin lze porovnávat jejich mohutnost, která je dána tím, kolik má prvků. Když má množina pět prvků, má mohutnost pět, když 1000 prvků, má mohutnost 1000. Porovnání je snadné.
Intuice začne selhávat ve chvíli, kdy se rozhodneme porovnávat množiny nekonečné. Doc. Mirko Rokyta, děkan MFF UK nám například sdělil, že množina všech celých čísel je stejně velká jako množina všech sudých čísel. Intuice říká, že druhá by měla být poloviční. Jak matematici porovnávají nekonečna? A jdou porovnat všechna?
Jak vypadají obří hvězdy?
V astronomii se říkalo a stálo to v učebnicích: „Hvězdy s výjimkou Slunce jsou natolik vzdálené, že je i sebesilnějším dalekohledem uvidíme vždy jen jako bodové zdroje“. V 90. letech 20. století to přestala být pravda.
Největší hvězdy v blízkém okolí Slunce už dokážeme zobrazovat a sledovat ty největší struktury na jejich površích. Astrofyzik prof. Petr Kulhánek nám popsal, co se teď povedlo objevit na povrchu hvězdy R. Doradus.
Poslouchání mimozemšťanů
V září 1959 v časopise Nature mladí fyzikové Philip Morrison a Giuseppe Cocconi navrhovali monitorovat elektromagnetické vlnění o frekvenci 1420 hertzů, které vyzařují všudypřítomné atomy neutrálního vodíku, a které se tudíž nabízelo jako „dorozumívací jazyk“ s případnými inteligentními mimozemšťany.
Myšlenky se chytil Američan Frank Drake. 11. dubna 1960 oficiálně zahájil tzv. projekt OZMA (podle princezny Ozmy z knih o pohádkové zemi Oz, „obývané podivnými a exotickými bytostmi“). Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Záhada Franklinovy výpravy
Slavná britská expedice lorda Johna Franklina měla najít volnou cestu po moři kolem Kanady. Tzv. severozápadní cesta měla ušetřit čas i náklady. Dostat se z Evropy na západní pobřeží USA bylo tehdy možné jedině obeplutím jižní Ameriky kolem mys Horn. A to bylo velmi nebezpečné, drahé a zdlouhavé.
Jenomže expedice, která vyplula roku 1845 se 134 muži na palubě, selhala. Posádka se ztratila a desetiletí se po ní pátralo. V Meteoru jsme si připomněli její příběh i s jedním románem Julese Verna.
Mají mravenci kompas?
Schopnost některých živočichů trefit se na správné místo na velkou vzdálenost nebo po dlouhé době, je fascinující. Třeba mořské želvy se umí vrátit domů, poté, co uplavaly tisíce kilometrů. Lososi se po letech vrátí do té samé řeky, protože si pamatují chemické složení vody. Biolog prof. Jaroslav Petr představil mravence, kteří se jako jediní orientují podle jistého objektu noční oblohy. Jak to dělají?
Ovlivňuje život oceán?
Když se řekne oceán, představíme si na prvním místě hodně vodu. Ale už na druhém ryby. Ryby a další živočichové potřebují oceán, je to jejich domov a zdroj potravy. Ale potřebuje oceán život? Zajímavá otázka.
Odborníci jsou toho názoru, že by oceán bez života vypadal jinak. Píše to i kniha Helen Czerski, kterou vydalo nakladatelství Grada pod názvem Stroj zvaný oceán.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
