Meteor o záblescích na Měsíci, sluchu housenek a největším menhiru
Poslechněte si:
- 01:10 Záblesky na Měsíci
- 12:25 Co se užívalo před aspirinem?
- 18:37 Vnímají housenky lidský hlas?
- 26:54 Nemoc šílených krav
- 34:17 Největší menhir světa
- 46:20 Oceán jako tlumič změn planety
Hovoří astronom Pavel Gabzdyl nebo geolog Antonín Přichystal. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.
Záblesky na Měsíci
Od 19. století rostlo podezření, že se na Měsíci děje něco podivného. Někteří pozorovatelé očima i na fotografii sledovali krátké záblesky. Ale pozor, vždy na té straně, kde je na Měsíci právě noc. Dlouho nebylo jasné, jestli jde o reálný jev.
Astronom Pavel Gabzdyl popsal, kdy se povedlo úkaz potvrdit a koho napadlo správné vysvětlení. Dnes díky kosmickým družicím a podrobnému mapování povrchu Měsíce dokážeme důsledky těchto záblesků přesně sčítat.
Co se užívalo před aspirinem?
Reverend Edward Stone se rád procházel krajinou střední Anglie. Zároveň čas od času trpíval zimničnatostí, jak se tehdy říkalo horečce. Jednou v tomto stavu narazil na vrbu a veden touhou po úlevě, zauvažoval takto:
Jelikož tento strom s oblibou snáší vlhkou až mokrou půdu, kde se hojně vyskytují choroby, nemohl jsem si pomoci a musel jsem aplikovat obecné pravidlo, že mnoho přírodních nemocí si s sebou nese i své léky nebo že jejich léky neleží daleko od jejich příčin.
A tak z vrbové kůry vyrobil předchůdce aspirinu. Dne 25. dubna 1763 Stone poslal dopis o svém objevu předsedovi Královské společnosti v Londýně. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Vnímají housenky lidský hlas?
Všechno začalo úplnou náhodu. Jistá vědkyně občas zašla do vedlejší laboratoře, kde kolegové zkoumali housenky. Jakmile promluvila, housenky se začaly chovat jinak, jakoby znervózněly. Kolegové se smály, že nemají rády její hlas.
O několik let později při jiném výzkumu si na to vědkyně vzpomněla a začala důkladně měřit, jaké frekvence zvuku housenky vnímají. Jak popsal biolog prof. Jaroslav Petr, došla k překvapivému závěru. A povedlo se jí i zjistit, čím zvuk vnímají, když nemají uši.
Nemoc šílených krav
O téhle nemoci jste určitě slyšeli. Krávy se začnou chovat velmi podivně, úplně jako by se zbláznily. Lék neexistuje a nemocné kusy je potřeba utratit, protože nemoc způsobuje nezvratné poškození mozku.
Právě původce této nemoci jsme si pozvali v rámci cyklu Tajemný host Meteoru. Není to bakterie, není to virus a není to ani parazit. Kým tedy je? Na to odpovídal hlasem Jana Battěka.
Největší menhir světa
Vydali jsme se za jednou pozoruhodnou stavbou našich předků. Zůstali jsme v Evropě. Navštívili jsme lokalitu, kterou od Stonehenge dělí jen kanál La Manche. Na prohlídku nás pozval prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity do Bretaně, nejzápadnějšího cípu Francie.
Tam se nachází několik kilometrů dlouhá řada menhirů, vztyčených velkých mnohatunových kamenů. Je mezi nimi i ten největší na světě. Proč je tam naši dávní předkové umístili? A proč jsou uspořádány do dlouhých řad směřujících k moři?
Oceán jako tlumič změn planety
Představte si, že máte vedle sebe dvě místnosti. V jedné zatopíte a hned je horko. Ve druhé zatopíte úplně stejně… a nic. Fyzikálním zákonům to neodporuje, jen to znamená, že je druhá místnost tak velká, že změnu skoro nepoznáme. Tak nějak se chová i oceán.
Oceán představuje prostor tak obrovský, že změny nezmizí. Jen se rozprostřou. Když se něco děje, oceán to vezme a začne s tím pracovat po svém. Co k tomu říká kniha Helen Czerski Stroj zvaný oceán, kterou vydalo nakladatelství Grada?
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
