Jak se proměnila česká kuchyně od dob 1. republiky? Masaryk večeřel buchty a kuřecí maso bylo luxus, potvrzuje historik stravování

28. říjen 2021

Stravovací návyky mají obecně velkou setrvačnost. Přesto se česká domácí kuchyně od dob 1. republiky v mnohém proměnila. Co preferujeme na stole dnes, a na čem si pochutnávali naši předci? A byla strava našich prababiček zdravější?

Jednou z podstatných změn je zmenšení sociální diferenciace, popisuje host pořadu historik Martin Franc. Velká část obyvatelstva jí dnes víceméně podobně. Nikdo nestrádá a nikdo nejí příliš přepychově, i když nechci podceňovat současné problémy.

Další změnou, kterou odborník na dějiny stravování zmiňuje, je zaměstnanost dnešních žen. Na rozdíl od dob minulých je řada žen zaměstnaná, a tomu se musela přizpůsobit strava. Prosazují se jednodušší jídla, s rychlejší úpravou i s větším podílem polotovarů, či dokonce jídla hotová.

Kuře bylo luxus

Oproti 1. republice se zvýšila konzumace masa, přičemž největší rozdíl je v mase kuřecím. Dnes jde o nejrozšířenější a nejlevnější druh masa, kdežto za 1. republiky to byl velký luxus.

Čtěte také

Naopak ubylo omáčkových jídel a sladkých moučných jídel, na kterých si rád pochutnával i T. G. Masaryk nebo Edvard Beneš. O Masarykovi se ví, že si potrpěl na různé buchty. Lámal si buchtu do kávy, a takto třeba večeřel. Beneš měl zase rád palačinky s moučkovým cukrem a citronem.“

To, že těchto pokrů ubylo, považuje ale Martin Franc za logické. Tehdy měli lidé větší výdej energie, a proto i strava byla těžší a omáčková jídla častější.

Stejně jako dnes využívaly hospodyňky k dochucení pokrmů různá koření, přičemž i škála exotického koření byla poměrně široká. „Na venkově se používaly hlavně bylinky jako tymián a rozmarýn. Ve středostavovské kuchyni se používala i skořice, zázvor, hřebíček, i když ne tak často. Vzácně se používalo kari.“

Jedli předci zdravěji?

Názor, že se dříve jedlo o moc zdravěji než dnes, je podle hosta pořadu mylný. Naopak platily stejné neduhy jako dnes, tedy vysoká spotřeba masa, tuků a cukrů. Ve venkovských domácnostech byla naopak spotřeba živočišných bílkovin nízká. A i regionálnost zdrojů, která souvisela s nedostatkem důležitých prvků v půdě, a tedy i ve stravě, zakládala na různé nemoci, jako bylo třeba onemocnění štítné žlázy.

A jak by vypadala středostavovská tabule ve sváteční den? Začínalo by to hovězí polévkou s játrovými knedlíčky. Nejspíše bychom mohli počítat s nějakou pečení, případně s řízky. Jako sladká tečka by jistě posloužil kompot, odhaduje Martin Franc.

Spustit audio

Související