Jak se proměnila česká kuchyně od dob 1. republiky? Masaryk večeřel buchty a kuřecí maso bylo luxus, potvrzuje historik stravování
Stravovací návyky mají obecně velkou setrvačnost. Přesto se česká domácí kuchyně od dob 1. republiky v mnohém proměnila. Co preferujeme na stole dnes, a na čem si pochutnávali naši předci? A byla strava našich prababiček zdravější?
„Jednou z podstatných změn je zmenšení sociální diferenciace,“ popisuje host pořadu historik Martin Franc. „Velká část obyvatelstva jí dnes víceméně podobně. Nikdo nestrádá a nikdo nejí příliš přepychově, i když nechci podceňovat současné problémy.“
Další změnou, kterou odborník na dějiny stravování zmiňuje, je zaměstnanost dnešních žen. „Na rozdíl od dob minulých je řada žen zaměstnaná, a tomu se musela přizpůsobit strava. Prosazují se jednodušší jídla, s rychlejší úpravou i s větším podílem polotovarů, či dokonce jídla hotová.“
Kuře bylo luxus
Oproti 1. republice se zvýšila konzumace masa, přičemž největší rozdíl je v mase kuřecím. „Dnes jde o nejrozšířenější a nejlevnější druh masa, kdežto za 1. republiky to byl velký luxus.“
Čtěte také
Naopak ubylo omáčkových jídel a sladkých moučných jídel, na kterých si rád pochutnával i T. G. Masaryk nebo Edvard Beneš. „O Masarykovi se ví, že si potrpěl na různé buchty. Lámal si buchtu do kávy, a takto třeba večeřel. Beneš měl zase rád palačinky s moučkovým cukrem a citronem.“
To, že těchto pokrů ubylo, považuje ale Martin Franc za logické. „Tehdy měli lidé větší výdej energie, a proto i strava byla těžší a omáčková jídla častější.“
Stejně jako dnes využívaly hospodyňky k dochucení pokrmů různá koření, přičemž i škála exotického koření byla poměrně široká. „Na venkově se používaly hlavně bylinky jako tymián a rozmarýn. Ve středostavovské kuchyni se používala i skořice, zázvor, hřebíček, i když ne tak často. Vzácně se používalo kari.“
Jedli předci zdravěji?
Názor, že se dříve jedlo o moc zdravěji než dnes, je podle hosta pořadu mylný. „Naopak platily stejné neduhy jako dnes, tedy vysoká spotřeba masa, tuků a cukrů. Ve venkovských domácnostech byla naopak spotřeba živočišných bílkovin nízká. A i regionálnost zdrojů, která souvisela s nedostatkem důležitých prvků v půdě, a tedy i ve stravě, zakládala na různé nemoci, jako bylo třeba onemocnění štítné žlázy.“
A jak by vypadala středostavovská tabule ve sváteční den? „Začínalo by to hovězí polévkou s játrovými knedlíčky. Nejspíše bychom mohli počítat s nějakou pečení, případně s řízky. Jako sladká tečka by jistě posloužil kompot,“ odhaduje Martin Franc.
Související
-
Jan Paukert: Pochutnával si na něm Masaryk i Vlasta Burian. Obloženému chlebíčku je už přes sto let
Napadlo vás někdy, kde se vzal klasický obložený chlebíček? Jde o ryze český vynález a je mu už přes sto let. Pochutnávali si na něm hosté nejstaršího lahůdkářství v Praze.
-
Pivo se u nás pilo jen o svátcích. Ani svíčková není jednoznačným králem, říká historik stravování
Česká kuchyně sklízí kritiku. Moučná jídla ale byla jejím erbovním znakem, připomíná Martin Franc. Jak se vyvíjela? Co se doopravdy jedlo na Vánoce? Proč byla čočka...
-
Dějiny kuchyně: Na prvorepublikovém slavnostním menu nesmělo chybět pravé české pivo
Útulné náměstí Palackého přeplněné hodnostáři a učenci z celého světa, členů nejrůznějších spolků a velkých korporací. Přesně tak to podle deníku Národní politika v...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka