Jak pěstovat klerodendron neboli blahokeř?

13. únor 2013
Rada pro tento den

Jde o exotickou tropickou liánu s neobvyklými červenobílými květy, z jejichž krásy se můžeme těšit od jara do podzimu, neboť jejich květenství se zakládají a odkvétají postupně.

Blahokeř Thomsonové
Klerodendrony zahrnují na 400 druhů, z nich lze část pěstovat i u nás jako pokojové rostliny. Nejčastěji jde o blahokeř Thomsonové (Clerodendrum thomasoniae). Ten můžeme pěstovat jako klasickou liánu, která se pne po vhodném opoře. Můžeme ji vyvázat ke kruhové opoře v květináči, pěstovat jako převislou rostlinu v závěsných nádobách. Pokud budeme rostlinu pravidelně zastřihovat, vytvoří zajímavý keřík vysoký asi do 60 cm.

Umístění
Klerodendrom pěstujeme na velmi světlém místě, ale ne na přímém slunci.

Zima
V zimě, kdy je v bytech méně světla a vysoká teplota, se klerodendron vytahuje a vysiluje. V tom případě musíme na jaře seříznout „vytáhlé“ výhony a smířit se s omezeným nakvétáním.
Klerodendron se v chladu dostává do částečného vegetačního klidu, kdy shodí část listů, výrazně omezí růst a může tak bez úhony přečkat nedostatek světla v zimě.

Teploty
V době květu, tedy od jara do podzimu, rostlina potřebuje teploty nad 20 °C, v době zimování naopak nižší teploty v rozmezí 10 - 15 °C.

Zálivka a hnojení
V době vegetace udržujeme půdu stále mírně vlhkou a rostlině prospívá i vyšší vlhkost vzduchu (pomáhá rosení). V zimě při chladných podmínkách zálivku omezíme a před dalším zalitím necháme substrát částečně proschnout. Od jara do podzimu každých 14 dní rostlinu přihnojujeme.

V teplejších měsících patří na zahradu
Přibližně od května do konce září ji dáme ven na chráněné stanoviště s rozptýleným světlem. Klerodendron na zahradě či na balkoně celkově zesílí, bude lépe nakvétat a květy déle vydrží

Další podrobnosti najdete v únorovém časopise Receptář.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    mujRozhlas

    –  audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.