Jak pěstovat ibišky?

5. září 2012
Rada pro tento den

Ibišky jsou teplomilnější rostliny, proto pro ně vybereme teplé, slunné a chráněné stanoviště. Půdu mají rády kvalitní, humózní, ale vždy dobře propustnou.

Ibišky, podobně jako jiné teplomilné keře, je vhodné sázet na jaře, aby do zimy stihly zakořenit
Důležitý je i řez, nikdy jej neprovádíme na podzim, vždy počkáme až do jara. Odřežeme poškozené a stínící větve. Větve odstraňujeme raději celé, na pouze pokrácených větvích bujně narostou nové výhony, které keř zbytečně zahustí. Keře velmi dobře obrážejí a na novém dřevě i kvetou. Obvykle se u nás pěstuje pokojový ibišek čínský, ale můžeme zkusit pěstovat i jedlý ibišek, kterému se v zahraničí říká okra nebo bamia. Pochází z Afriky a z Indie. Jeho plody (tobolky), lze pojídat jak čerstvé, tak i tepelně upravené.

Pro přímý konzum se nejlépe hodí velmi mladé tobolky
Maximálně tří až šestidenní, pokud jsou ještě křehké, jemné, uvnitř slizovité a bez semen. Plody obsahují bílkoviny, tuky, minerální látky a vitamin C. V kuchyni je můžeme dobře vařit, smažit nebo dusit, můžeme je i nakládat. Typické jsou zejména v indické kuchyni. Tento druh ibišku je velmi teplomilný, teploty pod 10 °C mu neprospívají, nicméně i u nás v teplejších oblastech lze vypěstovat pěkné a bohatě plodící rostliny. Ibišek jedlý pěstujeme podobně jako salátové okurky, přičemž je důležité rostliny vyvazovat.

Semena musíme vysévat velmi brzy
Nejlépe už v únoru do skleníku, mladé sazeničky pak sázíme ven v druhé polovině května – ideálně pod fóliový kryt, nebo kolem každé rostliny alespoň ovineme rukáv z PVC fólie. Rostlinám přitom samozřejmě větráme. Fólii či jiný kryt pak odstraníme až v době, kdy je venku už opravdu teplo. Nejvhodnější pro pěstování je samozřejmě skleník.

Celý text najdete v zářijovém čísle časopisu Receptář.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.