Lenka Procházková: Čtyři ženy Alexandra Makedonského. Komedie s Oldřichem Víznerem v hlavní roli

24. leden 2026
Hra na sobotu

Když Alexandr Makedonský získá do svého zajetí čtyři ženy perského krále Dareia III., jeho matku, ženu a dvě dcery, doufá, že jeho dlouholetý nepřítel konečně kapituluje. Jenže Dareios se k ničemu nemá a urozené ženy nehodlají nečinně čekat, jak boje mužů dopadnou. Mají svoje plány a nebojí se je prosadit… V komediálním apokryfu o tom, že povaha diktátorů (a bohužel i žen) se v historii nemění, účinkují Vízner, Fialová, Racek, Somr, Zázvorková, Štěpánková, Batulková, Klepl…

Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.

Osoby a obsazení: Alexandr Makedonský (Oldřich Vízner), Olympia, jeho matka (Květa Fialová), Aristoteles (Ilja Racek), Kleitos, pobočník Alexandra (Václav Knop), Néfastión, pobočník Alexandra (Ivan Gübel), Parmenión, generál (Antonín Molčík), zpravodaj (Josef Somr), Dareios, velekrál Persie (Vladimír Brabec), babička, jeho matka (Stella Zázvorková), Stateira, jeho žena (Jana Štěpánková), Roxana, jeho dcera (Dana Batulková), Dafné, jeho dcera (Sylva Sequensová), pobočníci (Jiří Plachý a Václav Sloup), průvodce dějem (Karel Pospíšil), voják (Miroslav Babuský), páže (David Schneider), strážný (Vladimír Pospíšil), sázkař (Bohumil Klepl) a otrokyně (Monika Žáková)
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Zvuk: Ladislav Reich
Zvuková spolupráce: Petr Šplíchal a Jiří Binar
Hudba: Petr Mandel
Režie: Ivan Chrz
Natočeno: v roce 1991
autor: Hynek Pekárek
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě
Jak nás naladíte na DABu

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.