Meteor o souboji genů, náledí a největší pavučině
Poslechněte si:
- 01:10 Probíhá v nás souboj genů?
- 10:42 První transplantace ledviny
- 16:53 Rozdíl mezi náledím, námrazou a ledovkou
- 26:11 Písně kosmické z pohledu vědy
- 36:00 Největší pavučina světa
- 44:10 Ochránilo Řím virové silové pole?
Hovoří genetik Jan Pačes nebo meteorolog Martin Novák. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.
Probíhá v nás souboj genů?
Genetickou výbavu máme od obou rodičů a každá buňka nese genetickou informaci ve dvou kopiích. Vědci našli v našem genomu oblasti, kde je vyznačeno, co máme od otce a co od matky a aktivní je jedna nebo druhá kopie.
Genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV popsal, jak tyto geny mezi sebou bojují. Co je příčinou tohoto souboje genů?
První transplantace ledviny
První úspěšnou transplantaci ledviny provedli roku 1954 chirurg Joseph Murray a nefrolog John Merrill v Bostonu. Dárcem bylo jednovaječné, tedy geneticky identické dvojče, takže odpadla odmítavá imunitní reakce.
První transplantace mezi sourozenci „nejednovaječnými“ se povedla až 24. ledna 1959. Pomohlo až oslabení imunity dávkou ionizujícího záření.
Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Jaký je rozdíl mezi náledím, námrazou a ledovkou?
Tyhle tři pojmy nám přijdou na první pohled stejné. Popisují situaci, kdy jsou venku vidět zmrzlé povrchy, na kterých se působením mrazu voda přeměnila v led. Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem ale upozornil, že tyhle pojmy nelze zaměňovat. Náledí, námraza a ledovka nejen jinak vznikají, ale mají i jiné důsledky třeba pro chodce.
Písně kosmické z pohledu vědy
Nerudovy Písně kosmické nejsou zdaleka jen obyčejnou sbírkou básní. Jan Neruda nemá v Písních kosmických jedinou odbornou chybu, zřejmě i proto, že sám navštěvoval astronomické přednášky na Univerzitě Karlově.
Můžeme se oprávněně ptát, čeho by dosáhl, kdyby se stal profesionálním astronomem. Ukázky z Písní kosmických v Meteoru ve čtyřdílném cyklu recituje Miloň Čepelka a z pohledu dnešní astronomie komentuje astrofyzik Jiří Grygar.
Největší pavučina světa
Představte si pavučinu o rozloze zhruba 100 metrů čtverečních. Lidem trpícím arachnofobií naskakuje husí kůže. Naštěstí je očím lidí skryta a objevena byla teprve nedávno na pomezí Albánie a Řecka.
Pavouci ji upředli v jeskyni a biologové teď podrobně zkoumali, jak vypadá. Počet pavouků, kteří se podíleli na její výstavbě je šokující, potvrdil biolog prof. Jaroslav Petr.
Ochránilo Řím virové silové pole?
Na konci 3. století př. n. l. se kartaginský vojevůdce Hannibal dostal k Římu, ale neuspěl. Zastavili ho bakterie a viry? Průjmová onemocnění a malárie vytvořily kolem města něco, co si můžeme představit jako ochranné silové pole.
Každý Říman, který se dožil dospělosti, získal určitou imunitu, ale všem příchozím odjinud (včetně těch, kdo měli v úmyslu město dobýt) vážně hrozilo, že pokud se zde zdrží déle, onemocní nebo zemřou. Historii z pohledu patogenů popisuje kniha Bakterie, viry a dějiny Jonathana Kennedyho, kterou vydalo nakladatelství Grada.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
