Nic, co teď dělám, by nebylo bez šikany, říká kickboxerka a diplomatka Martina Ptáčková. Jak se stala bojovnicí?

23. leden 2026

Blízká setkání

Někdy princezna, jindy bojovnice – tak by se dala shrnout životní cesta Martiny Ptáčkové, kickboxerky, diplomatky a autorky knihy Princezna bojovnice, která odhaluje, jak se ze šikanované dívky ve škole stala silná a odvážná žena. „Se sportem jsem začala v osmi a byla to katastrofa. Pletla jsem si strany a nezvládla ani kotrmelec. Pak jsem si ale řekla, že všem ukážu, co ve mně je.“ Co pro šikanované dítě znamená najít sílu a jak vzpomíná na spartánskou výchovu svého tatínka?

V knize Princezna bojovnice vypráví Martina Ptáčková prostřednictvím rozhovoru nejen o svých sportovních úspěších, ale i o cestě, která začala už v dětském věku. „Byla to taková spartánská výchova, kterou můj táta aplikoval. Bála jsem se výšek, musela jsem lézt po stromech. Házel na mě pavouky, abych se zbavila strachu z nich. Přesto jsem to jako dítě brala líp, než když mě kritizuje teď,“ přiznává v Blízkých setkáních.

I když se některých strachů díky tatínkovi zbavila, spousta jich přesto zůstala. „Občas někde zazní, že jsem sebevědomá a namachrovaná. Já si ale ve skutečnosti vůbec nevěřím. Porovnávám se s ostatními lidmi a často mám pocit, že nic neumím nebo že všechno dělám špatně.“

„Šikana od holek je horší“

Část těchto pocitů nejistoty se projevovala už ve škole, kde byla šikanovaná svými spolužačkami. „Na šikaně je asi nejtěžší říct si o pomoc. Člověk se bojí, že mu nebudou věřit. Nakonec jsem se s tím ale stejně musela vyrovnat sama. Začala jsem dělat sport a postupně si získala respekt ostatních.“

Dnes tyto zkušenosti předává dál. Učí děti, jak se nenechat šikanou zastrašit, a brzy jí vyjde i kniha Padouch a já, kterou napsala se svým bratrem. „Je to vlastně taková příručka pro superhrdiny plná interaktivních úkolů, která má děti povzbudit, aby si nenechaly šikanu líbit.“

autoři: Adéla Gondíková , opa