Hvězda žurnalistiky skončila po Únoru v táboře nucených prací. Osudové ženy: Marie Fantová
Za války na ni vzpomínal i Jan Masaryk v londýnském vysílání BBC. Dnes nemá česká novinářka a překladatelka ani jméno na hrobě. V dokudramatu účinkují Ivana Uhlířová. Hovoří historik Jaroslav Rokoský.
Marie Fantová se narodila roku 1893 v rodině architekta Josefa Fanty, mimo jiné autora průčelí Hlavního nádraží v Praze a tzv. Fantovy kavárny nebo budovy Ministerstva průmyslu a obchodu. Vlastenecké prostředí doplňovala její matka, která se aktivně podílela na zakládání dívčích škol.
Rodinnou vilu v tehdejším Kostelci nad Černými lesy (dnešní Jevany) navštěvovali jejich přátelé zvučných jmen: Julius Zeyer, Vojta Náprstek, František Bílek, Gabriela Preissová, Zdenka Braunerová nebo mladý Jan Masaryk, se kterým Fantová prožila milostný vztah.
Za talent do tábora
Talent a nadání, lehké pero a břitký úsudek prosadily Marii Fantovou ve světě žurnalistiky. Působila v Tvorbě, Lidových novinách... Sice jen několik let, přesto její jméno patří ke špičce dobové žurnalistiky. Její osobní život ale zřejmě tak šťastný nebyl.
Provdala se za profesora Friedricha Breindla, dodnes uznávaného imunologa, manželství ale skončilo rozvodem. Do jejího dalšího života zasáhla nejen válka, ale hlavně převrat v únoru 1948. Právě ona se stala novému režimu nepohodlnou a skončila v táboře nucených prací.
Umírá zapomenutá
Většina rodiny odešla do emigrace, zbyl pouze stín té Ma-Fy (to byla její novinářská identita), výjimečné, talentované a sebevědomé ženy s bohémskými sklony a tendencemi, které vedly k postupnému sebezničení.
Zemřela v roce 1963 ve svých nedožitých 70 letech. O jejím zapomenutí svědčí i to, že na rodinném hrobě, kde je pohřbena, není uvedeno ani její jméno. A to v období druhé světové války na ni v rozhlasovém pořadu londýnského vysílání BBC vzpomínal i Jan Masaryk.
Související
-
1170. schůzka: Od secese k moderně
Na přelomu 19. a 20. století se děly věci! Nejen v politice, ve společenském dění, ve vědě a v technice, ale také v umění a kultuře. A sem bezesporu spadá i architektura.
-
Podle Franze Kafky byla „živoucí oheň“. Ani otec ji nezvládal. Osudové ženy: Milena Jesenská
Svobodomyslná i tvrdohlavá. Novinářka, spisovatelka a překladatelka v životě prožila více důležitých lásek. Za svůj angažovaný přístup k životu nakonec zaplatila.
-
Mělo se na ni zapomenout... Osudové ženy: Toyen
Nejvýraznější představitelka našeho meziválečného umění Marie Čermínová měla na základní škole z výtvarné výchovy dvojku. Dnes se její obrazy prodávají za desítky milionů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
