Hvězda žurnalistiky skončila po Únoru v táboře nucených prací. Osudové ženy: Marie Fantová

9. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Marie Fantová (1893–1963), česká novinářka a překladatelka (foto před rokem 1925)
0:00
/
0:00

Za války na ni vzpomínal i Jan Masaryk v londýnském vysílání BBC. Dnes nemá ani jméno na hrobě.

Účinkují: Ivana Uhlířová, historik dr. Jaroslav Rokoský
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Napsal: Hynek Pekárek
Zvuk: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 1. 6. 2018

Marie Fantová se narodila roku 1893 v rodině architekta Josefa Fanty, mimo jiné autora průčelí Hlavního nádraží a tzv. Fantovy kavárny nebo budovy Ministerstva průmyslu a obchodu. Vlastenecké prostředí doplňovala její matka, která se aktivně podílela na zakládání dívčích škol.

Rodinnou vilu v tehdejším Kostelci nad Černými lesy (dnešní Jevany) navštěvovali jejich přátelé zvučných jmen: Julius Zeyer, Vojta Náprstek, František Bílek, Gabriela Preissová, Zdenka Braunerová nebo mladý Jan Masaryk, se kterým Fantová prožila milostný vztah.

Za talent do tábora

Talent a nadání, lehké pero a břitký úsudek prosadily Marii Fantovou ve světě žurnalistiky. Působila v Tvorbě, Lidových novinách... Sice jen několik let, ale její jméno patří ke špičce dobové žurnalistiky. Její osobní život ale zřejmě tak šťastný nebyl

Provdala se za prof. Friedricha Breindla, dodnes uznávaného imunologa, ale manželství skončilo rozvodem. Do jejího dalšího života zasáhla nejen válka, ale hlavně převrat v únoru 1948. Právě ona se stala novému režimu nepohodlnou a skončila v táboře nucených prací.

Umírá zapomenutá

Většina rodiny odešla do emigrace a z ní zbyl pouze stín té Ma-Fy (to byla její novinářská identita). Stín ze ženy, která byla výjimečnou, talentovanou a sebevědomou, taky ale s bohémskými sklony a leckdy tendencemi, které vedly k postupnému sebezničení.

Umírá v roce 1963 ve svých nedožitých 70 letech. O jejím jistém zapomenutí svědčí i to, že na rodinném hrobě, kde je pohřbena, není ani uvedeno její jméno. A to v období druhé světové války na ni v rozhlasovém pořadu londýnského vysílání BBC vzpomínal Jan Masaryk.

autor: ide
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.