Habánské sklepy: Značka, která ukrývá tragický osud novokřtěnců u nás
Vinařství Habánské sklepy má možná delší tradici, než by se mohlo zdát. Sahá až do 16. století, kdy se začali objevovat tzv. novokřtěnci – představitelé reformačních hnutí, kteří dorazili i na Moravu.
Vinařství Habánské sklepy sídlí ve Velkých Bílovicích. Historické zápisy o této obci jsou vždy spojovány s vinařstvím. O dlouhé tradici vinařství svědčí i sepsání místních horenských práv (práv viniční hory, tedy vinice) z roku 1550.
Habánská komunita
Na přelomu 16. a 17. století, kdy se moravskému vinařství dařilo nejlíp, patřilo k Velkým Bílovicím přes 600 hektarů vinic. A to právě díky habánům, protože právě oni zde vinice zakládali a zaváděli na tehdejší dobu pokrokové způsoby ošetřování vinné révy.
Čtěte také
Habánská komunita si tu postavila dvůr, kde žilo a hospodařilo několik set jejích členů. Protože doba byla nejistá, stavěli pod svými domy ohromné sklepy, které měly sloužit jako zásobárna i úkryt. V největším z nich dnes sídlí a vyrábí víno společnost Habánské sklepy.
Vypovězení jinověrců
Po Bílé hoře éra habánů na Moravě skončila. Ediktem ze dne 28. září 1622 byli jakožto jinověrci ze země vypovězeni. Neobešlo se to bez krutosti, loupeží a rabování, protože se povídalo, že si svým šetrným způsobem hospodaření dokázali nashromáždit slušný majeteček. Jejich vinné sklepy zůstaly opuštěné.
Napřed si to namířili na Slovensko. Ale ani tam se před katolizací neschovali. A tak šli dál. Do Sedmihradska, do Rumunska a nakonec do Ruska, kde žili až do roku 1874. I Rusko ale museli opustit a odešli do USA a do Kanady. Tam zbytky jejich komunit žijí dodnes.
Vzor družstevnictví ČSSR
V éře socialismu vzniklo ve Velkých Bílovicích jedno z největších a nejznámějších družstev Československa. JZD Mír Velké Bílovice mělo před svým rozpadem 800 zaměstnanců. Na úsecích rostlinné a živočišné výroby pracovaly brigády socialistické práce.
Došlo i na rekonstrukci Habánských sklepů a v kulturním domě se začaly pořádat výstavy vín. Tehdy sloužilo představitelům státu jako ukázka družstevnictví v ČSSR. Z toho důvodu do Velkých Bílovic zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo.
Kdy a kam sahají první zmínky o popíjení vína? Kde najdeme praotce Habánských sklepů? Jak vlastně habáni ke svému jménu přišli a jací jsou to lidé? Pít či nepít víno?
Související
-
Proč se říká „habán“?
O vysokém člověku se někdy říká, že je to „habán“. Habán je ale hlavně označení anabaptistických nebo taky novokřtěneckých skupin křesťanů žijících v komunitách.
-
Bohemia Sekt: Jak komunisti znárodnili nápoj šlechty
Nejoblíbenější české šumivé víno se vyrábí v bývalém pivovaru. Za rozvojem jeho výroby stálo znárodnění moravského sklípku jednoho francouzského rodáka.
-
Rudolf Jelínek: Úspěch zajistila košer výroba. Zakladatel firmy ale zemřel v Osvětimi
Destiláty z Vizovic navazují na čtyřsetletou tradici. Ve 30. letech byl rozhodně ku prospěchu židovský původ majitele firmy. Ne tak za protektorátu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
