Habánské sklepy: Značka, která ukrývá tragický osud novokřtěnců u nás

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Anabaptisté

Vinařství Habánské sklepy má možná delší tradici, než by se mohlo zdát. Sahá až do 16. století, kdy se začali objevovat tzv. novokřtěnci – představitelé reformačních hnutí, kteří dorazili i na Moravu.

Připravili: Jan Kovařík, Světlana Lavičková
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Tomáš Gsölhofer
Zvukový design: Jiří Litoš
Režie: Jitka Škápíková

Vinařství Habánské sklepy sídlí ve Velkých Bílovicích. Historické zápisy o této obci jsou vždy spojovány s vinařstvím. O dlouhé tradici vinařství svědčí i sepsání místních horenských práv (práv viniční hory, tedy vinice) z roku 1550.

Habánská komunita

Na přelomu 16. a 17. století, kdy se moravskému vinařství dařilo nejlíp, patřilo k Velkým Bílovicím přes 600 hektarů vinic. A to právě díky habánům, protože právě oni zde vinice zakládali a zaváděli na tehdejší dobu pokrokové způsoby ošetřování vinné révy.

Čtěte také

Habánská komunita si tu postavila dvůr, kde žilo a hospodařilo několik set jejích členů. Protože doba byla nejistá, stavěli pod svými domy ohromné sklepy, které měly sloužit jako zásobárna i úkryt. V největším z nich dnes sídlí a vyrábí víno společnost Habánské sklepy.

Vypovězení jinověrců

Obžaloba hutteritů (obrázek někdy používán i pro vyobrazení habánské rodiny)

Po Bílé hoře éra habánů na Moravě skončila. Ediktem ze dne 28. září 1622 byli jakožto jinověrci ze země vypovězeni. Neobešlo se to bez krutosti, loupeží a rabování, protože se povídalo, že si svým šetrným způsobem hospodaření dokázali nashromáždit slušný majeteček. Jejich vinné sklepy zůstaly opuštěné.

Napřed si to namířili na Slovensko. Ale ani tam se před katolizací neschovali. A tak šli dál. Do Sedmihradska, do Rumunska a nakonec do Ruska, kde žili až do roku 1874. I Rusko ale museli opustit a odešli do USA a do Kanady. Tam zbytky jejich komunit žijí dodnes.

Vzor družstevnictví ČSSR

Habánské sklepy: Veltlínské zelené 2015

V éře socialismu vzniklo ve Velkých Bílovicích jedno z největších a nejznámějších družstev Československa. JZD Mír Velké Bílovice mělo před svým rozpadem 800 zaměstnanců. Na úsecích rostlinné a živočišné výroby pracovaly brigády socialistické práce.

Došlo i na rekonstrukci Habánských sklepů a v kulturním domě se začaly pořádat výstavy vín. Tehdy sloužilo představitelům státu jako ukázka družstevnictví v ČSSR. Z toho důvodu do Velkých Bílovic zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo.

Kdy a kam sahají první zmínky o popíjení vína? Kde najdeme praotce Habánských sklepů? Jak vlastně habáni ke svému jménu přišli a jací jsou to lidé? Pít či nepít víno?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související