Swarovski: Jak Čechy přišly o legendu bižuterie

Narodil se v Jizerkách, ale zkušenosti sbíral ve Vídni a v Paříži. K patentu ho inspiroval Křižík, ale voda říčky Kamenice jeho sen neutáhla.

Autorka pořadu: Jitka Škápíková
Spolupracovali: Jan Kovařík a Světlana Lavičková
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Tomáš Pernický
Zvukový design: Jiří Litoš
Premiéra: 10. 12. 2019

V Jiřetíně pod Bukovou se 24. října 1862 narodil do německy mluvící sklářské rodiny Daniel Swarovski. Tou dobou tu kvetla výroba šperků zdobených skleněnými kamínky, a tak byla jeho profesní dráha celkem jasná.

V nedalekých Albrechticích se vyučil pasířem – naučil se zpracovávat kov za studena pro potřeby výroby bižuterie. Ručně brousili sklo, ze kterého se pak zhotovovaly knoflíky, korálky a ověsy pro křišťálové lustry.

Byla to náročná práce a šlo to pomalu. A tak si začal lámat hlavu s tím, jak celý proces zrychlit a zlevnit. Když mu bylo 18, vyslali ho na zkušenou do Paříže a Vídně, aby si trochu rozšířil obzory. No a tam proběhlo setkání vpravdě iniciační. Potkal se tu s Františkem Křižíkem.

Nadějný vynálezce

Swarovského naprosto nadchly možnosti strojů poháněných elektrickou energií. A možná právě v tuto chvíli mu svitlo, uvědomil si, že tudy vede cesta. V hlavě se mu začal rodit plán: neprodleně musí vymyslet stroj, který bude brousit skleněné kamínky, tzv. šatony, místo lidských rukou.

Po návratu z Vídně se oženil a spolu se svým tchánem Weissem založil vlastní firmu v Janově Dole u Liberce. Pustili se do výroby bižuterie, ale nevedlo se jim. Navíc tchán brzy zemřel, a tak se Swarovski vrátil do Jiřetína, kde podnikali jeho švagři Robert, Franz a Emil Weissové.

Swarovského patent

Konečně dal dohromady onen vysněný stroj na broušení drobných skleněných polotovarů, první v Rakousku-Uhersku. Dokázal v dokonalé kvalitě vybrousit až 35 šatonů najednou! Swarovski si svůj vynález nechal roku 1892 patentovat.

Oprávněný strach z konkurence ho vedl k tomu, aby výrobní postup tajil, co to jen šlo, nicméně nedostatek financí ho donutil hledat společníka. A štěstí mu přálo. Zázračný stroj představil svému pařížskému zákazníkovi Armandu Kosmannovi.

Francouz byl fascinován. Přispěchal s pořádnou peněžní injekcí a stal se společníkem nově vzniklé firmy Swarovski & Co. Založili si vlastní sklárnu, která dodávala surovinu pro výrobu jeho krystalů, ale podnikání stále vázlo.

Vlastní vodní elektrárna

Mimo jiné proto, že elektřinu pro pohon brusu měla vyrábět voda říčky Kamenice. Jenže ta měla malý průtok a generátor neutáhla. Zájem o šperky Swarovski byl stále větší, poptávka brzy převyšovala nabídku a výrobní kapacity nestačily. Co si počít? Nezbývalo než se přesunout na lepší místo.

Po pečlivém průzkumu okolí objevuje Swarovski bývalou továrnu na výrobu látek v tyrolském městě Wattens nedaleko Innsbrucku. Je volná! Okamžitě si objekt pronajímá, se svým unikátním strojem a deseti dělníky se stěhuje do Rakous. Na dravé řece Inn buduje vlastní vodní elektrárnu a rozjíždí výrobu. To byl říjen 1895.

Jak se Swarovskému dařilo v Tyrolsku? Jak ustála rodinná firma druhou světovou válku? Co všechno dnes firma Swarovski vyrábí?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.