Burda: módní časopis a světové vydavatelství vzniklo kvůli nevěře
Historie jednoho z největších světových vydavatelství sahá až do první poloviny 20. století. Spíše než skandální vznik ale může za jeho úspěch něco jiného. Franz Burda byl německý nakladatel a knihtiskař, který si kromě ženy Aenne Burdy vydržoval i několik milenek. Jedné z nich, Elfriede Breuerové, dokonce financoval vlastní módní vydavatelství Effi. Když na to jeho žena přišla, dostal nůž na krk.
Franz Burda si vybral setrvání v manželství se třemi syny. Aby ale utěšil svoje špatné svědomí, zafinancoval své ženě vlastní vydavatelství. To nejprve neslo jméno Favorit, ale vzápětí bylo přejmenováno na Burda Moden. První číslo módního časopisu vyšlo v lednu 1950 v nákladu 100 000 výtisků. Netrvalo dlouho a v milionových kusech se rozletělo do celého světa. A co stálo za jejich popularitou? Střihy.
V každém čísle mohla čtenářka (anebo i čtenář) nalézt vložené archy se vzory střihů. A nebyly to střihy ledajaké. Byly jednoduché, originální a šití podle nich bylo dobře realizovatelné a finančně dostupné pro každého.
Sláva značky pokračovala
Pokud byl v roce 1950 náklad Burdy 100 000 výtisků, v roce 1968 to už bylo 1,5 milionu. Obrat Burda Moden činil v roce 1994 172 milionů německých marek. Aenne Burda byla právem nazývaná „Královnou odívání“ a pro mnohé ženy byla symbolem úspěchu.
Své vydavatelství vedla až do 85 let. Pak časopis rozdělila rovným dílem mezi své syny. Frieder a Franz odprodali své podíly Hubertovi, který tak převzal vedení nad Burda Moden.
Související
-
Legendu české módy zničila totalita. Osudové ženy: Hana Podolská
Oblékala filmové hvězdy i první dámy. Její šaty se staly synonymem elegance a luxusu. Dbala na kvalitu, inspirovala se nejnovějšími pařížskými trendy. Za úspěch zaplatila.
-
Stala se módní ikonou a vzorem pro všechny první dámy. Osudové ženy: Hana Benešová
Svůj život neprožila ve stínu manžela, přestože byla jeho celoživotní oporou a spolupracovnicí. Hana Benešová definovala pojem první dámy Československa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.