Škoda: Auta, která nesou jméno jednoho z nejvýznamnějších podnikatelů naší historie

Jak rytíř k podniku přišel a z malé továrničky se 33 dělníky udělal podnik se světovou reputací? Největší výrobce automobilů v ČR navazuje na společnost Laurin a Klement. Všechno to začalo v roce 1866, kdy do plzeňské strojírny hraběte Waldsteina nastoupil jako vrchní inženýr Emil Ritter von Škoda. Tento 27letý plzeňský rodák měl za sebou studium na několika technických vysokých školách i praxi v cizině. Nebýt vypuknutí prusko-rakouské války, možná by v cizině zůstal.

Připravili: Jitka Škápíková, Jan Kovařík, Světlana Lavičková
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Roman Špála
Hudba: Jiří Litoš
Premiéra: 11. 6. 2019

Jen co se nadějný mladý muž ve Waldsteinových strojírnách rozkoukal, přemýšlel o tom, co by se dalo dělat lépe. Bylo mu jasné, že se strojírna musí modernizovat, jinak neobstojí v konkurenci. Jenže než by se hrabě pouštěl do nějakých novot, raději Škodovi strojírnu prodal.

Emil byl rád, že může podnik řídit podle svých představ, a hned se pustil do úprav. Z rodinných peněz. A tak 12. června 1869 vznikla Škodovka. Škoda z malé továrničky s 33 dělníky udělal brzy obrovský podnik se světovou reputací. Ale ještě to trvalo, než se v něm začala vyrábět auta.

Nemožné jako výzva

Emil Škoda byl vynikající technik a také výjimečná osobnost. Osobně řídil provoz, chtěl být u všeho, o všem rozhodovat. Říkalo se o něm, že byl autokrat a cholerik. Býval v práci od rána do noci, neuznával hry za zády, všechno řešil „chlapsky“ a na místě. Nesnášel výmluvy a lži. Práce pro něj byla vším.

Nejraději přijímal zakázky, které jinde odmítli jako nerealizovatelné. Bral to jako výzvu. Vyráběl odlitky pro stavbu obchodních i válečných lodí, stroje pro pekárny, cihelny, pily, plynárny, vodní pumpy, vodovody, chladicí zařízení, rekonstruoval staré dílny, přistavěl novou slévárnu, strojírnu, ocelárnu, kovárnu, vlastní železniční dráhu a zbrojovku, vyvážel zboží do ciziny…

Důsledky stresu

S novým stoletím vznikla akciová společnost Škodovy závody. Emil rytíř Škoda v nich i nadále zůstal prezidentem a generálním ředitelem. Ale moc si toho neužil. Po padesátce se u něj začaly projevovat důsledky permanentního duševního a tělesného vypětí.

Lékaři doporučovali klid, cestování, zejména na jih a k moři, cestu do lázní. Poslechl. 8. srpna 1900 ale ve vlaku poblíž Selzthalu ve Štýrsku cestou domů z lázní náhle zemřel. Bylo mu jednašedesát let.

Jaký je příběh automobilu, který nese Škodovo jméno? Kdo byli Václavové Klement a Laurin? Jak si Škodovka vedla za druhé světové války?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související