Genetik Jan Pačes: Pandemie koronaviru je trochu záhada. Čekali jsme, že už to bude lepší

„Je to trochu záhada. Očekávali jsme, že situace bude tuto zimu o trochu lepší,“ přiznává v pořadu Jak to vidí... molekulární genetik Jan Pačes.

„Musíme si ale uvědomit, že v pandemii hraje roli celá řada tlaků, které situaci mohou zhoršovat. Výrazným faktorem je to, že varianta delta, která v populaci koluje, je podstatně horší, než ta, co nás trápila loni. Předchozí pravidla na ni prostě nestačí,“ dodává.

Ani varianta delta ale není nic stabilního. I ona se už rozpadla na mnoho desítek subvariant. „Nyní ještě nevíme, která subvarianta je horší, která lepší. Ale víme, že ve střední Evropě teď roste varianta, která je pravděpodobně ještě o něco horší než delta.“

Virus chybu neodpouští

Skoky už nicméně podle Jana Pačese nebudou tak veliké. „Virus se asi už hodně přiblížil horní hranici toho, co může dělat. Nemůže se šířit nekonečně velkou rychlostí. Pořád ale ještě prostor má a využil ho.“

Čtěte také

To, že vyhrála varianta delta, znamená, že se situace stabilizuje, vysvětluje genetik Jan Pačes

Zajímavé je samo šíření koronaviru ze západu a z jihu na východ. „Vlna je vždycky daná počasím. Virus je sezónní, je to respirační onemocnění, a teď pro něj přichází vhodná doba,“ vysvětluje genetik.

„Zdá se ale, že se virus řídí i principy politickými. Post komunistické země prostě reagují jinak. Nemyslím tím jen vlády těchto zemí, ale i obyvatelstvo. Z historických důvodů máme menší důvěru k odborníkům, hůře se tu dodržují pravidla. Byli jsme je zvyklí obcházet. Bohužel u koronaviru nám to neprojde. Každou chybu, kterou uděláme, nám virus vrátí.“

Kdo má lepší ochranu?

V prosinci to bude rok od doby, kdy bylo spuštěno očkování. „Původně jsme si mysleli, že vakcíny nebudou nic moc, protože běžnými koronaviry onemocníte i několikrát za rok a imunitu si tělo příliš nevytváří. Čísla pak vypadala velmi dobře. Zřejmě ale tak dlouhé trvání vakcíny mít nebudou a přijde na řadu třetí dávka.“

Čtěte také

Jan Pačes: Ke kolektivní imunitě už nestačí proočkovat 70 % populace. Navíc nás čeká druhá generace vakcín

S tím souvisí hodně diskutovaná otázka dneška, zda ti, kteří onemocnění prodělali, jsou lépe chráněni než ti, kteří jsou očkovaní. „Je to velmi komplikované. Jak dobře fungují vakcíny, víme. Podobná data ale u protilátek nemáme, jednoduše proto, že řada lidí onemocnění prodělala, aniž by o tom věděli. Nicméně imunita získaná očkovacím boosterem je z biologického hlediska lepší,“ je přesvědčen host Dvojky.

„Po první dávce vakcíny totiž imunitní systém rozpozná, že se blíží nebezpečí a natrénuje se. Druhá dávka mu potvrdí, že nebezpečí tu bude pořád. A při třetí dávce si vytvoříme zralejší protilátky, ale hlavně si namnožíme paměťové buňky, které jsou důležité pro to, abychom byli rychle připraveni začít vyrábět protilátky,“ uzavírá molekulární genetik.

Další témata rozhovoru: letošní nobelisté za fyziologii a medicínu; nový původce malárie v Etiopii; mutace nemocí; budoucnost prediktivní genetiky.