Přepis: Jak to vidí Jan Pačes – 10. listopadu 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešním hostem je genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, buďte vítán, dobrý den.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věnovat se budeme mimo jiné letošním nobelistů za fyziologii a medicínu i mutacím vážných nemocí. Přeji nerušený poslech. V České republice bylo za úterý potvrzeno 14 539 nových případů nákazy koronavirem. Před týdnem jich bylo 9911. Nemocnice hlásí přes 3200 hospitalizovaných pacientů s covidem19, 462 pacientů je na jednotkách intenzivní péče. Pane Pačesi, proč ani ne po půl roce opět řešíme tak akutní nárůst počtu nakažených, hospitalizovaných i zemřelých. Ačkoliv už je tady hodně vysoká proočkovanost, značná část populace nákazu také prodělala, bohužel nemoc si vyžádala také už více než 3 desítky mrtvých.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, je to trošku záhada. Očekávali jsme, že ta situace bude tuhle tu zimu o trochu lepší. Ale musíme si uvědomit, že taková pandemie tam je celá řada tlaků na všech stranách, tak některé to zhoršují. Například ten hrozně výrazný faktor je, že ta varianta viru, která tady dnes koluje, je podstatně horší než to, co nás trápila loni. A pochopitelně, že ta pravidla, která jsme používali loni touto dobou, stačila docela dobře nebo docela dobře, jakž takž stačila na tu variantu předcházející, ale na tuhle novou už nestačí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, většina života se zastavila, byly zavřené školy a tak dále. Prošli jsme na distanční způsob. Je tady už zase jiná varianta než nejenom ta loňská? Začínali jsme na A už máme deltu, delta plus. Je to varianta, která v podstatě, pokud se nepletu, ještě ani nemá oficiální jméno?

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, ta delta, tak jako oni postupně ta varianta alfa skoro obsadila celý svět, tak vlastně letos se stalo s tou variantou delta. Ale ta varianta to není žádné stabilní, žádná stabilní věc, ta se pořád dál vyvíjí. Takže delta už se nám dneska rozpadla na mnoho desítek subvariant. My o nich teďka nevíme, která je horší, nebo která je lepší. Ale dneska už nám tady ve střední Evropě roste zase jedna varianta. A to je zase ještě pravděpodobně o trochu horší. Ty skoky už nejsou teďka tak velké. Ten virus už se asi hodně přiblížil té horní hranici toho, co vůbec může dělat. On se nemůže šířit nekonečně velkou rychlostí. Takže už to asi o moc víc nejde, ale pořád ještě tam prostor má a využil ho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, vidíme to doslova v přímém přenosu. Ale říká se, když se podíváme třeba na Evropu, tak jako kdyby se ta nákaza a jejich šíření přesouvalo jaksi ze západu a z jihu směrem na východ. Byť aktuálně vysoká čísla hlásí Německo, ale třeba Itálie měla včera něco pouze v uvozovkách přes 6000 a možná bez uvozovek. Je to šedesátimilionová země.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, to je zajímavá věc, jak se to šíří, protože jedna část toho, kdy je vlna je daná počasím, ten virus je sezónní, a je to respirační onemocnění, když teď pro něj přichází dobrá doba. A to si umíme vysvětlit těmi biologickými principy. A ta druhá věc je, že teda se ten virus skoro by se říct řídí politickými principy. Protože jde tady o těch západních zemí jim teda postkomunistickým a ty země pravděpodobně reagují jinak. Nemyslím jenom vlády, ale i to obyvatelstvo pravděpodobně máme třeba tady z historických důvodů menší důvěru k odborníkům. Protože se tady hůře dodržují pravidla. Byli jsme zvyklí ty pravidla obcházet, a to prostě v té populaci hodně zůstalo. Bohužel ta pravidla, která když jsme obcházeli pravidla, která dává stát, tak to člověk může projít, projít jo. Když jedete někde rychleji než na silnici, než je povolená rychlost, tak dobře, když vás chytí policajt, tak se nic nestalo. Ale virus na tohle to nehraje, tam prostě každou chybu, kterou uděláme, ať už jako jednotlivci nebo jako společnost, tak ten virus to prostě, když zavřeme oči, když budeme dělat, že to není, tak nám nic nepomůžu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je už třeba, pane Pačesi, oslabená nebo slabší imunita u těch, kteří se očkovali jako první. Ono to bude rok 27. prosince 2020 vypukla jaksi vakcinace v Evropě.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Podle všech čísel to tak je. Týká se to nejenom vakcinace, týká se to i prodělání té nemoci a není, není to nic tak překvapivého. Jestli si vzpomeneme na ten loňský rok, tak jsme byli v podstatě dost nadšení, jak strašně dobře ty vakcíny vypadají. Očekávali jsme, že nebudou tak dobré. Čistě proto, že, když srovnáme ten současný koronavirus s těmi ostatními koronaviry, tak proti nim si člověk moc velkou imunitu nedělá a běžně se stává, že jste nakažení 2× za rok jedním a tím samým koronavirem. Takže původně jsme si mysleli, že to nebude nic moc ta vakcína. Pak ta čísla vypadala velmi dobře, ale zřejmě tak dobré nebo tak dlouhé trvání mít nebudou a prostě přichází na řadu třetí dávka. Dneska už v cizině se mluví, že plně očkovaný je právě člověk až po třetí dávce. A uvidíme jak se to bude vyvíjet dál. Je klidně možné, že stejně jako s chřipkou budeme muset každý rok před začátkem sezóny prodělat další doplňující očkování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už víme, že i naočkovaný člověk může onemocnět, může také virus přenášet. Měli by třeba právě i očkovaní lidé chodit na testy a do karantény jako i ti, kteří tu vakcínu ještě nedostali nebo jí prostě ani nechtějí mít?

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tak my jsme to věděli od začátku, jenom to nebylo možná tak jako v té veřejnosti jasné, ale komunikováno to byla jasně vakcína. To není ochrana proti infekci, ale ochrana proti prodělání těžkému průběhu nemoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale zpočátku, promiňte se říkalo, že vlastně to bude taková ta tečka.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, je to tak, protože ano jako vakcinovaný můžete pochopitelně dostat infekci. To znamená, že můžete mít PCR pozitivní a nemusíte mít vůbec tu nemoc a v určitý okamžik pravděpodobně můžete i ten virus šířit. Ale pořád je to mnohem méně pravděpodobné než třeba u lidí, kteří nejsou očkování. Takže si myslím, že tady přichází ne biologie ale politika. A prostě snaha těch vlád, což není jenom naše vláda, ale obecně všechny přesvědčit obyvatelstvo, aby se očkovalo teda formou zákazu benefitů, že tak zákazy v tom slova smyslu, že někam nesmíte, když nejste očkovaný. Protože prostě riziko, že něco udělá, že se vám, že se díky vám něco stane, je mnohem větší než u naočkovaných. No a ten benefit je zase naopak pro ty očkované, že mají něco snazšího.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když mluvíte o, řekněme, jakési jak podpořit to očkování, tak za nechutnou a pobuřující označil novou kampaň právě na podporu vakcinace rektor ČVUT pan Petráček. V otevřeném dopisu ministrovi zdravotnictví Vojtěchovi žádá, aby kampaň okamžitě zastavil. Jak na vás, pane Pačesi, pokud jste měl tu možnost, působí nebo spíše zapůsobí fotografie, reálné fotografie z těch covidových jednotek intenzivní péče na ty lidi, kteří zvažují, anebo ať jsou ty důvody jakékoliv, odmítají nechat se očkovat.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Na, tak já to sleduju poměrně z blízká, nejsem teda lékař, a nemám pacienty, ale sledujeme to z velmi blízka. Takže pro mě to jako velká změna není. Ale chápu, že se to lidem nelíbí. Je to nepříjemná situace a jestli to zahrnuje, já vím, že se objevovaly takové obrázky, měli taky povinnost to třeba dávat na cigarety, kde my zrovna se zabýváme nádory hlavy a krku, které jsou následkem také kouření. A tam ten efekt ze začátku nebyl moc velký. Ale myslím si, že dlouhodobě ten efekt je. Nevím, jestli v té vyhrocené době, kdy opravdu řekl bych ta společnost se trošku nám štěpí na na teda ty vakcínáře a nevakcínáře nebo, nebo ti lidé, kteří jako nesouhlasí principiálně s těmi státními zásahy do života. Tak jestli to prospívá, nedokážu říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem panu rektorovi vadí i ta doprovodná hesla u těch fotografií, typu měl svou pravdu, nebo uvěřil dezinformacím a v tom dopise, pane Pačesi, poukazuje také na to, že ti, kdo nemoc prodělali, jsou chráněni před těžkým průběhem a hospitalizací lépe než očkovaní. Je to tak?

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je teďka hodně diskutovaná otázka. Je to poměrně komplikovaná věc, protože my máme velmi dobře, máme změřeno, jak fungují ty vakcíny i v čase i na různé věkové kategorie prostě proto, že máme, každý dostane přesně stejnou dávku v jasně daný den. A víme, kdy se ten člověk případně znovu nakazí a vidíme, jak se to s časem mění. A taková data pro čistě proto, když vám změří někdo protilátky, nemáme. A i když máme data u lidí, kteří tu nemoc prodělali, ale může být, že ještě poměrně velká část, nebo dost lidí, kteří pravděpodobně byli pozitivní, měli virus v sobě, ale neměli žádné příznaky nebo s těmi příznaky nikam nešli. To znamená, že když porovnáváme takovéhle dvě skupiny, tak hrozně záleží na tom /nesrozumitelné/ na tom, jak velké jsou ty skupiny, které porovnáváme. A to je problém, takže jsou velmi zajímavé studie, které říkají naopak, že vakcinovaní jsou na tom lépe. Biologicky mně osobně to dává větší smysl, protože to jak vakcíny fungují, proč máme ty dvě dávky. Je právě ten výborný efekt té zprávy tomu našemu imunitnímu systému. Dáme první dávku, imunitní systém rozpozná, že se blíží něco nebezpečného a natrénuje se a pak mu dáme za chvilku druhou dávku a řekneme pozor, bude to tady pořád. Protože naše tělo se pořád setkává s nějakými patogeny. A když ten patogen je výjimečný, tak je zbytečné, aby to se to tělo udržovalo prostě v panice. A ta imunita rychle vyvane. Takže já si myslím, že ta imunita, kterou získáme takhle tím růstem, tím opakováním, že je lepší než tím jedním proděláním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se řekne ta buňka, pana Pačesi, když mu dodáte, nebojí tu třetí dávku. Něco nechci to zlehčovat, ale třeba tak to už znám?

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, zapnou se i trochu jiné mechanismy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaké?

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Vytvoříme si, vytvoříme si zralejší protilátky, ty, které jsou nám specifičtější proti tomu danému patogenu a hlavně ty si namnožíme ty paměťové buňky, které právě potom jsou důležité, protože my si nemůžeme, naše tělo si nedokáže udržovat ty protilátky proti všemu. My bychom zabránili infekci, tak musíme těch protilátek mít hrozně moc. Oni musí obalit ten virus a vůbec nic mu nedovolit. Ale to nemůžeme mít proti všem patogenům. Takže tyhle ty protilátky poměrně rychle zmizí. Ale potřebujeme mít tu dlouhodobou imunitu, tedy pamatovat si, že to je nebezpečné, být připraven rychle ty protilátky začít znovu vyrábět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze vůbec o někom říct, že je bezinfekční, když zůstaneme u koronaviru. A kdo je bezinfekční?

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tak máme, máme ten certifikát bezinfekčnosti, což z hlediska tedy medicíny nebyl asi úplně šťastně zvolené slovo, protože tak to není. Je to asi spíš certifikát nízkého rizika bych řekl něco takového. Není způsob, jakým by se dalo stoprocentně říct, že se vám nemůže nic stát, že se nemůžete nakazit. Ať budete mít vakcinaci, prodělání, ať budete cvičit, jíst všechno možné. Prostě stát se může každému. Je to také smůla, koho potkáme. Když potkáme člověka, který opravdu produkuje hodně toho viru zrovna v ten okamžik, kdy to z něj jde na veliko a jsme s ním blízko, tak vám nepomůže nic no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje molekulární genetik Jan Pačes. Pokračujeme dál, Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali američtí vědci za objasnění mechanismu, jímž lidé vnímají teplo, chlad a dotyky. Možná nevím, jak vy, pane Pačesi, někteří čekali, jestli zrovna v letošní Nobelova cena v tomto oboru nebude spojena s objevem a vývojem vakcíny proti SARS cov2?

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ta vakcína to je samozřejmě velký úspěch a také už to není úplně nejnovější, nejnovější událost. Ale obecně Nobelovy ceny se udělují spíše za opravdu dlouhodobé úspěchy, a ty které už jsou opravdu prokázány, že, že velice dobře fungují. Takže myslím si, že pro lidi, lidi z oboru to nebylo překvapení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A v čem je právě tento objev důležitý, čemu pomůže vlastně pánové, objasnili detaily toho, jakým způsobem vnímáme teplo, chlad a dotyk. V čem, proč je to důležité vlastně, znát ten mechanismus, tu trajektorii těch vnějších podnětů.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Možná si to zasadíme do kontextu, abychom mohli být živý, tak musíme vnímat nějak to okolí, musí mít čivost. Jsem se těšil, že tady řeknu tohle krásné české slovo, které není příliš frekventované, bylo by škoda, kdybychom o něj přišli, takže musí být čilý. A ta čivost na různé podněty, tak ten jedna z těch nejstarších systémů vnímání našeho okolí, je vlastně chemický čich u člověka. Ale nejenom čich, je to prostě rozpoznání nějaké molekuly. A to je hrozně důležité, protože ty molekuly to je většinou potrava. Takže máme smysl pro vnímání kyselosti, cukrů potraviny, že jo. Máme, máme chuť poznat, rozpoznat maso, bílkoviny. Takže tohle to je jeden z nejstarších smyslů a také ten jsme nejdříve objevili jeho princip. No, a když se posune fyzika, zjistili jsme, jak funguje světlo. Tak to je ten další princip. Musíme vnímat to naše okolí a je to tedy elektromagnetickým zářením. To není jenom zrak, to je třeba fotosyntéza. To je všechno ten samý princip. To znamená, máme molekulu v tom našem těle. Ta molekula, když do ní narazí kousek světla, nějaké energie, tak změní svojí strukturu a tím se spustí celá kaskáda mechanismu a tím to buďto využijeme to světlo v případě fotosyntézy, anebo dostane mozek signál a vidíme. A to je všechno, čemu hrozně dobře biochemicky rozumíme. Tak je tam nějaká chemikálie nebo nějaký protein, který rozpoznává na druhé straně zase nějakou molekulu a vypustí signál. Ale jak je to s teplem a jak je to s tlakem. To teplo, to naše tělo nemůže čekat tak dlouho, až se jakoby ohřeje, když si sáhnete na topení, tak nečekáte 5 minut než ta vaše ruka začne být teplá. Musíte to poznat hned. A ten mechanismus převodu tohoto jiného typu energie, ten vlastně byl hroznou dobu neznámý. A oba dva tyhle ty objevy i vnímání tepla chladu i vnímání doteku, tlaku. Tak obojí má stejný princip a jedná se o objev genů, které vytvářejí na povrchu buňky póry. A tyto póry reagují na ten vjem, takže ústí ionty z jedné strany buňky z jedné strany membrány na druhou a tím se ten signál přenese.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jednou půjde třeba využít díky jaksi rozklíčování, pochopení principu právě objasnění těch mechanismů, jak co vnímáme například cesta pro využití tlumení bolesti.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Určitě přesně k tomuto směřuje, protože my, když vidíme buďto, který gen je za to zodpovědný, nebo jaký je ten mechanismus, tak můžeme najít zase nějakou třeba chemikálii, která dočasně ten pór znehybní a tím pádem nebudeme tak citlivý nebo naopak ho může udělat více senzitivní. Což také může být v některých případech důležité a můžeme zvýšit ten smysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Můžeme to ovlivňovat.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Můžeme to ovlivňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje molekulární genetik Jan Pačes. V Etiopii se objevily nové varianty původce malárie. Před dvěma lety zabila přes 400 000 lidí. Jak často, pane Pačesi, mutují závažná onemocnění?

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tak mutují pořád stejně, to se nemění. Tam vždycky narážíme na ten náš způsob, jak s tím bojujeme a v tomto případě se jedná o detekci. Ten, to plasmodium nezmutovalo nijak zvlášť. Nevznikla horší varianta, ale my máme mechanismus, jak je detekovat. A to znamená, že rozpoznává na povrchu toho parazita něco drobného, je to jako ty naše protilátky v podstatě. No a zrovna tohle to místo si ten, ta mutované verze toho plazmodia změnila. To znamená, že se nic nestalo, ale děti lékaři nebo výzkumníci, když sledovali, jak se ta malárie šíří, tak část toho neviděli. A proto bojovali vždycky jenom s tou, kterou viděli a nechali je tam rozšířit tu, která byla v daný okamžik neviditelná, a proto se vlastně rozšířila, a to potom dělá v té epidemiologii velké potíže, protože si myslíte, že tam máte pár případů, ale ono jich je tam mnohem víc a nevíte o tom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zda onemocníme závažnou chorobou, jaká je pravděpodobnost nebo náchylnost dispozice, tak to umí zjistit nebo vyčíst takzvaná prediktivní genetika. Co všechno tedy umí tento obor, který se řekla, bych rozvíjí, co všechno je možné zjistit a kdo vlastně smí i indikovat takové molekulární genetické vyšetření, protože, ať už klinický genetik, lékař pracuje s těmi nejcitlivějšími informacemi o nás.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Celá ta rating genetika to je strašně zajímavý obor a mimořádně rychle se rozvíjí, ale řekl bych, že to ještě není ve vztahu pro použití pro praxi. Například my už víme, jaké genetické dispozice souvisí s tou infekcí z koronaviru a s těžkým průběhem covidu. Také máme už genetické markery, na základě kterých dokážeme odhadnout, jestli ten člověk bude mít těžký nebo lehký průběh. Ale problém všech téhle té genetické predikce je, že to jsou malá procenta. A myslím si, že je poměrně obtížné to i s těmi pacienty komunikovat, protože co si má člověk počít. Já to nevím sám za sebe, co si bych si počal, kdyby mi někdo řekl, že o 5 procent zvýšenou pravděpodobnost nějakého typu nádoru. Jak by člověk měl na základě toho ovlivnit svoje chování nebo svůj život. To třeba vždycky není úplně jasné. Tak ano, máme velmi dobré příklady, třeba na nádory prsu. To jsou ty geny BRCA 1 BRCA 2 a tam, když tomu někdo má dispozice, tak minimálně je vhodné chodit velice často na kontrolu, anebo dokonce udělat i ten, ten preventivní chirurgický zákrok. Protože tam víme, že to pomáhá, ale to je, řekl, bych ten extrémně jako determinující příklad. Ale u většiny z těch predikcí to je, to jsou prostě procenta, jak na to reagovat, ještě bude trvat dost dlouhou dobu a není to možná ani věc pro, pro medicínu a je to možná víc věc pro psychologii, pro celkové, celkovou práci s člověkem. My bychom všichni mohli žít déle, kdybychom se o sebe lépe starali. Tak až tohle přijde, až se o sebe budeme starat hodně dobře, tak potom bude mít cenu si ještě jemné věci dolaďovat na základě genetiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je, jestli bychom něco takového i chtěli, omlouvám se vědět, znát. Může to být samozřejmě i prospěšné, ale jak říkáte, ono to ještě ve vývoji.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Někomu to určitě pomůže, ale myslím si, že pro mnoho lidí to může být stresující, protože to není na, na tohle se nedají tím takzvaným zdravým selským rozumem. Celá řada těch věcí je kontraintuitivních a říci, že 2 % co to vlastně znamená, o kolik let se mi to zkrátí, jakému důsledky. Ono se velmi těžko uvažuje, zejména je to pak osobní. Takže prediktivní medicína, to je budoucnost, je to určitě strašně zajímavá věc. Ale kdyby teďka někdo chtěl rychle si už si takové testy dají nakoupit. Ale já teda spíš varuju, protože předem by si člověk měl říct dobře, něco se dozvím, ale copak budu dělat, když nevím, co pak budu dělat, tak vlastně potřebuju to vědět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane Pačesi, myslíte si, že kvůli právě konfrontaci s tou situací, která trvá už 2 roky, jsme začali více pečovat o naše zdraví?

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Myslím si, že.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo změnili jsme nějak přístup právě k našemu životnímu stylu?

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Myslím si, že že částečně ano, ale jenom určitá skupina lidí, která si uvědomuje, že můžeme svým vlastním rozhodnutím výrazně ovlivnit to, jak budeme žít náš život ve smyslu zdraví, jak budeme ho dožívat. A to nejenom fyzicky ale i duševně. Ale zas na druhou stranu vidím poměrně velký nárůst i u těch lidí, kteří odmítají v principu vlastně to vědecké zkoumání toho, jak věci fungují. Vlastně tomu nevěří a přiklánějí se k nebo nedokážou ty informace zpracovat. Přiklánějí se naopak, řekl bych k té opačné větvi, že na tom nehledí a nechtějí za žádnou cenu žádný lék, protože já nevím, by podporovali farmaceutický firmy. Těžko říct, co se jim honí v hlavě. A toho vidím taky nárůst.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A máte proto nějaké vysvětlení. Nebo můžeme jenom tápat mimochodem, když jste se zmínil o léku, tak řada lidí, kteří třeba odmítají vakcínu, protože nevěří, tak by zase uvítali lék proti koronaviru, respektive covidu-19.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To nejenom nějaký drobný lék, ale něco, co teď je několik velice zajímavých léků, které se zdá, že by mohly výrazně pomoci snížit úmrtnost. To jsou úplně skvělé výsledky. Ale ty léky přece jenom, to je vždycky mnohem horší než ta vakcína v tom slova smyslu, že to tedy významně zasahuje do chodu toho těla a té buňky, mění to prostě fyziologii. Takže to je bezvadná věc, zachrání to mnoho životů, ale já sám za sebe bych neměnil, radši teda jsem se přeočkoval a doufám, že tyhle ty léky nebudu potřebovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste, pane Pačesi, popsal hned několik faktorů, které se promítají nejenom v České republice, ale v podstatě na celém světě do toho vývoje epidemie. Co myslíte, by nyní konkrétně v České republice mohlo nějak pozitivně ovlivnit ten negativní trend?

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Je velmi těžká věc, myslím si, že opravdu je vidět, že je strašně důležité, aby ta rozhodnutí dělala konzistentně nějaká autorita, kterou mě člověk, který má tu přiznanou autoritu, vidíme jak to vyřešilo Portugalsku. Nebo jak vlastně to vyřešilo Švédsko, možná třeba ne úplně nejšťastněji. Ale nicméně tam je někdo, kdo měl to správné vystupování a kdo prostě přesvědčil to obyvatelstvo, že ví, jak se to má dělat, tak jak nejvíc může vědět a že se vyplatí ho následovat. Toho u nás chybělo a uvidíme, jestli se někdo takový objeví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Doporučuje molekulární genetik z Akademie věd Jan Pačes. Děkuji za váš čas i informace a přeji hezký den, na slyšenou.

Jan PAČES, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.