Emil Hrozný. Příběhy slavných: Emil Zátopek

Říkali mu Emil Hrozný nebo Česká lokomotiva. Běhal vždycky. Trénovat ale začal až v 19 v Baťově škole práce, kde studoval chemii, protože chtěl být učitel. Za tři roky pokořil český rekord v běhu na 2000, 3000 a 5000 m. V roce 1946 se dostal i na ME a hned byl 5. Tréninkový plán si udělal sám.

Rád ostatní tahal za nos

Trénoval v kanadách. Při závodě pak měl pocit lehkých nohou. Taky běhal s Danou na zádech 3x denně, klidně i 80 čtyřstovek. Alespoň to napsal ve své knize. Jestli popravdě, to je otázka. Byl to „šibal, který rád ostatní tahal za nos“.

Svatba navzdory

Svou ženu, oštěpařku Danu, si vybral na závodech už v roce 1948. Neřekla mu jinak než Ťopku. S jejich svatbou nejdřív nesouhlasila její rodina, pak komunisté. V Danině rodině totiž bylo plno nevhodných příbuzných. Emil ale prohlásil, že raději nechá běhání než Danu. Stal se z nich zlatý olympijský pár. Nikdy ale neměli děti.

Souhlasil s odsouzením Horákové

První olympijskou medaili přivezl z Londýna (1948). Překonal pak hodně světových rekordů. Čeští vytrvalci s ním nechtěli závodit, všechny porážel. Stal se celebritou, byl vojákem a člen KSČ. Pokud ale chtěl na závody, musel třeba veřejně souhlasit s odsouzením Milady Horákové.

Cedit krev

Na OH v Melbourne nesměl běžet v botách, které vyrobil „kapitalistický“ Západ. V úplně nových od strany doběhl šestý, z bot mu tekla krev. Když s běháním skončil, pracoval na ministerstvu obrany. Z armády ale musel odejít, protože podepsal 2000 slov. Šest let pak hloubil studny. V roce 1976 si posypal hlavu popelem a dostal místo v ČSTV.