Marie Čermínová: Toyen. Kristýna Frejová, Jan Meduna a Jan Vondráček v dokudramatu ze série Příběhy slavných
Předválečná Praha ji znala jako elegantní dámu, jedinou ženu v Devětsilu. Přitahovala oči mužů, jí se líbily i ženy. Pseudonym jí pomohl zamést stopy po minulosti. Jako by neexistovala její rodina nebo rok práce v továrně na mýdlo. V „hanbárnách“ prý překonala i Adinu Mandlovou. Marie Čermínová (21. 10. 1902–9. 11. 1980), Toyen, žena v mužském obleku, ale taky „dívka úpějící pod tíhou bestie Štýrského“, jejiž obrazy se prodávají za miliony… Dokudrama s hudbou Apocalyptiky.
S Jindřichem Štýrským se poznala jako 20letá studentka UMPRUM se na Korčule. Do Prahy se vrátili spolu. Ona už jako Toyen. Školu vystřídal bohémský život. Nasadili ďábelské tempo, nové vnímání, alkohol.
Erotická revue
Po úspěšné výstavě na Bazaru moderního umění v Rudolfinu se stala první dámou českého umění. Senzaci vzbudila Erotická revue, kterou od roku 1930 vydával „nemravný šiřitel pornografie“ Štýrský. Texty Nezvala, Halase, Seiferta a dalších iustrovala hlavně Toyen.
Hanbárny a detektivky
A podobně „senzační“ byla i Broukova edice Jednadvacet, 21 erotických grafik Toyen pro naivní manžele. Prostě všechny vzrušovaly její erotické kresby. V „hanbárnách“ prý překonala třeba i Adinu Mandlovou.
Čtěte také
Později se od erotických symbolů přesunula ke kostrám, rozpadajícím se tělům, mrtvým zvířatům, kterými plnila obálky válčených detektivek. Už jako členka Skupiny surrealistů odjela v roce 1925 do Paříže, kde začala nejkrásnější léta.
Artificielismus
Se Štýrským vystavovali všude, kde je chtěli. V jejich ateliéru se zrodil i úplně nový umělecký směr: artificielismus (ztotožnění malíře a básníka). Po roce 1935 se ale jejich cesty pomalu rozcházely.
Čtěte také
Co měla s nácky?
Štýrský pil, bral drogy, ona poznala básníka Jindřicha Heislera. Její kresby jeden čas „živily“ všechny tři. Za války pil Štýrský ještě víc. Heisler zase odmítal nosit židovskou hvězdu. Toyen ho ukrývala ve své pražské garsonce, kde navíc bydlela i se sestrou. Žil (a přežil) ve vaně. O ní si ale lidi šuškali, že s „těmi nácky“ musí něco mít.
Emigrace
V březnu 1942 Štýrský zemřel. Ona se po válce stala symbolem tvůrčí svobody. Zatímco její přátelé se z kaváren přesunuli na schůze, ona s Heislerem v březnu 1947 odjela do Paříže a už se radši nevrátila. Pracovala do poslední chvíle. Zemřela v Paříži 9. listopadu 1980. U nás se na ni mělo zapomenout.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
