Ekonomka Ilona Švihlíková: České platy neodráží, co se doopravdy vytvoří. Inflaci příjmů dorovnáme až v roce 2027
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,4 %. To je nejrychleji za téměř tři roky. „Pozitivní vliv je, že hlavním tahounem byla spotřeba domácností, která po dlouhé době ožívá,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková. Oproti předchozímu čtvrtletí lehce vzrostly i příjmy domácností. Ekonomka ve vysílání okomentovala i plány Číny podpořit digitální měnový systém a rostoucí roli zlata v devizových rezervách.
Aktuální nárůst české ekonomiky podle Ilony Švihlíkové odpovídá stagnaci v předchozím období, která ovlivňuje jeho rychlost. Oproti předchozímu čtvrtletí lehce vzrostly i příjmy domácností.
„Je to velmi slabý nárůst. Většina domácností to moc nezaznamená. Důležité je spíš to, že reálné mzdy rostou,“ konstatuje Švihlíková. „Český statistický úřad se dívá na mzdy i z hlediska jednotlivých oborů a tam vidíme velké rozdíly. Třeba v sektoru energetiky už kompenzace za silnou inflaci proběhla. Naopak třeba v oboru vzdělávání k ní nedošlo ani omylem.“
K celkovému vyrovnání napříč obory podle ní dojde až v roce 2027. V oblasti úspor se ale ztráty nejspíše nevyrovnají nikdy, protože inflace byla příliš silná.
Platy neodráží, co se vytvoří
V prvním čtvrtletí Češi průměrně vydělávali 50 124 korun. Tuto částku zkreslují rozdíly v příjmech mužů i žen i velmi vysokými platy. „Medián je podstatně nižší. Kolem 41 tisíc. Tato hodnota lépe odpovídá tomu, v čem lidé skutečně žijí,“ dodává.
Pro český trh práce je přitom typický rozpor mezi výkonností ekonomiky a výškou platů, který se ještě prohloubil propadem reálných příjmů v letech 2022 a 2023. „To, co se tady vytvoří, se potom neodráží na mzdách,“ upozorňuje Švihlíková. „Je to dlouhodobý trend, který platí přes 30 let, a není tady ochota s tím cokoliv dělat.“
Průmyslu se celkově nedaří
Dalšími problémy je prohlubující se krize na trhu s bydlením, která zvyšuje zadluženost obyvatel. A také ekonomické propady průmyslu způsobené vysokými cenami za energie a nízkou světovou poptávkou.
„Průmyslu se celkově nedaří. To je velmi významná zpráva, protože je to výrazný zaměstnavatel,“ říká Švihlíková. „Průmysl je páteř naší ekonomiky a dlouhodobě tady vidíme stagnující tendence. V jednotlivých sektorech, třeba slévárenství, hutnictví, máme obrovské dvouciferné propady, které vzbuzují i obavy, jestli ta odvětví mohou v současném ekonomickém kontextu dlouhodobě fungovat.“
Neobvyklé výkyvy cen potravin
Nepřesvědčivé jsou i výsledky zahraničního obchodu. Naopak se daří sektoru služeb, což může naznačovat růst životní úrovně. Je ale otázka, jestli se bude jednat o dlouhodobý trend, nebo jen dočasný nárůst.
„Inflace ve službách přetrvává relativně urputně. Plus vidíme i v evropském měřítku naprosto neobvyklé výkyvy u cen potravin. Málokde lítají tak nahoru a dolů jako v České republice,“ uzavírá Švihlíková. „A to samozřejmě vyvolává opatrnost u centrální banky.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.