Denisa Hejlová: Myslíme si, že dezinformacím věří jen ti ostatní. Opak je ale pravdou
Ve veřejném prostoru koluje spousta polopravd i pokřivených lží. Jejich šíření umožnilo masivní rozšíření sociálních sítí i současná pandemická situace, která lidi přiměla více se o veřejné dění zajímat. Kde se dezinformace vzaly? Kdo a proč jim věří? A kdo má potřebu je šířit?
„Dezinformace, fámy a různé alternativní výklady světa tady byly, jsou a budou. Jsou staré jako lidstvo samo. Není to nic nového, co by se objevilo náhodou až nyní,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace a PR z Fakulty sociálních věd UK.
„Masivní rozšíření ale umožnil nástup sociálních médií. Digitální komunikace proměnila svět zcela zásadním způsobem,“ dodává.
Moc sociálních sítí
Lidé, kteří mají odlišný názor, mají nyní díky sociálním sítím velký prostor pro jeho prezentaci. „Dříve jste měli k dispozici tlampač. Dnes jedním klikem myši dokážete zasáhnout miliony lidí po celém světě.“
Čtěte také
I sociální média se ale vyvíjejí. „Z počátku byla vnímána jako něco, co přinese lidem větší demokratičnost, co umožní pluralitu názorů. Dnes ale víme, že sociální média operují na systému, který naopak akcentuje polarizační názory. Umožňuje to totiž lidi déle udržet u sledování médií.“
Běžnou praxí na sociálních sítí je i zakládání vlastních skupin, podporujících ten či onen názor. „Možnost založit komunitu může ale být i negativní. Vytváří se tam totiž psychologický efekt tzv. skupinového myšlení. Ostatní váš názor podporují. Ve chvíli, kdy ale řeknete něco, co jde proti názoru skupiny, můžete být vyloučeni,“ vysvětluje Hejlová.
Kdo věří dezinformacím?
Alternativní názory ale podle expertky na komunikaci svět do jisté míry potřebuje, aby se nedostal do ideologického zacyklení. „Věci je potřeba kriticky zkoumat, a nelze proto zavést cenzuru, která bude hlásat jeden názor.“
Čtěte také
Vedle toho však stojí profesionálně šířené dezinformace, které mohou být velmi škodlivé, až zničující. Jejich cílem je totiž někoho poškodit nebo nabourat něčí důvěru.
„Lidé si často myslí, že dezinformacím věří jenom ti ostatní a že oni sami mají zdravě kritický selský rozum. Ale bohužel to tak neplatí. Lidé věří různým typům dezinformací a nezáleží na tom, jaké mají vzdělání, sociální postavení či finanční příjem,“ uzavírá Denisa Hejlová.
Další témata rozhovoru: jak vypadá veřejná komunikace o očkování; komu lidé nejvíce důvěřují; co si slibovat od metaverze Facebooku; komunikace hradní kanceláře.
Související
-
Přepis: Jak to vidí Denisa Hejlová – 3. listopadu 2021
Hostem byla vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Denisa Hejlová.
-
Mezinárodní agrese, nebo útok na zboží? Dezinformační boj prohráváme, říká expertka na PR Hejlová
Od sobotního večera jedou dezinformační weby na plné obrátky. I premiér Andrej Babiš ale nečekaně změnil rétoriku k útoku ruských špionů ve Vrběticích. A Pražský hrad mlčí.
-
Jan Jirák: Sociální sítě jsou vysoce toxické. Čeká nás návrat k tradiční žurnalistice
Společnost Cambridge Analytica oznámila konec činnosti. Neustála masový odliv zákazníků po aféře se zneužitím dat uživatelů Facebooku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
