Dcera jí zemřela hlady. Manželství stálo život i ji. Osudové ženy: Marina Cvětajevová
Ruská spisovatelka a básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl její život ale plný přemetů i opravdových tragédií. Zažila časy, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době... V dokudramatu uslyšíte například Evellyn Pacolákovou, Kajetána Písařovice a Růženu Merunkovou. Život a dílo básnířky přibližuje nakladatel Jiří Fiedor.
Marina Cvětajevová vyrůstala v blahobytu vysoce kulturního prostředí. Její otec byl univerzitní profesor a matka slavná pianistka. Od svých 10 let s rodiči procestovala snad celou Evropu. Za mnoho jejích pozdějších strádání mohlo manželství se Sergejem Jakovlevičem Efronem.
Byl to novinář, který v roce 1914 dobrovolně nastoupil do armády a po vypuknutí Říjnové revoluce přešel k bělogvardějcům. Cvětajevová ho slepě, s pokorou a úctou všude následovala. S bělogvardějci prožili taky občanskou válku.
Děti dala do sirotčince
Cvětajevová se pak s dětmi raději vrátila do Moskvy, žila ale v bídě a bez peněz. Děti musela dát do sirotčince. Doufala, že dostanou alespoň najíst... Ale její teprve tříletá Irina zemřela hlady, starší Adrianu zachránila na poslední chvíli.
Manžel zůstal v Berlíně, za ním mohla až v roce 1922. Tam taky vydala čtyři svazky veršů. Až do roku 1925 pak žili v Praze, kde manžel studoval filozofii. Oba se tu zapojili do života emigrantů. Krátce po narození syna Georgije se ale stěhovali do Paříže. Blížila se druhá světová válka.
Rozhodla se oběsit
Nejdřív dcera Adriana a pak i manžel Sergej se vrátili do Sovětského svazu. I přes vládou deklarovanou beztrestnost ale obratem putovali do vězení. Nakonec jí zůstal jen syn a obdiv mužů zvučných jmen jako Boris Pasternak nebo Rainer Maria Rilke. V bídě válečného SSSR se rozhodla oběsit.
„Byla jistě osudovou ženou pro svého muže Sergeje Efrona, kterého nikdy nadobro neopustila. Snad byla po nějakou dobu osudovou ženou pro některé z jejích lásek. Hlavně to byla osudová žena ruské, sovětské a světové literatury. Vlastní země jí však připravila tragický osud,“ myslí si nakladatel a dokumentarista Jiří Fiedor.
Související
-
Zamilovaná dvojka: Ruská vášeň
Milostné dialogy z Evžena Oněgina a Anny Kareniny. Zatímco v Puškinově románu ve verších vdaná Taťána milence odmítá, Tolstého Anna mu neodolala. Která se rozhodla správně?
-
Zamilovaná dvojka: Zbytečná láska?
Vyběrová četba z románu ruského spisovatele Ivana Alexandroviče Gončarova Oblomov. Hlavní postava příběhu se stala prototypem líného a pasivního tzv. zbytečného člověka.
-
Mrzačila ji tuberkulóza páteře. Útěchu jí přinášelo vlastní psaní. Osudové ženy: Berta Mühlsteinová
Literatura pro ni znamenala únik do světa, v němž si mohla snít o lepším životě. Stala se oblíbenou autorkou, zejména u žen. Zasazovala se o emancipaci a ženská práva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
