Dcera jí zemřela hlady. Manželství stálo život i ji. Osudové ženy: Marina Cvětajevová
Ruská spisovatelka a básnířka prožila v Československu údajně nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl její život plný přemetů a úniků. Potkala ji řada opravdových tragédií. Zažila taky dobu, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době.
Marina Cvětajevová vyrůstala v blahobytu vysoce kulturního prostředí. Její otec byl univerzitní profesor a matka slavná pianistka. Od svých 10 let s rodiči procestovala snad celou Evropu. Za mnoho jejích pozdějších strádání mohlo manželství se Sergejem Jakovlevičem Efronem.
Byl to novinář, který v roce 1914 dobrovolně nastoupil do armády a po vypuknutí Říjnové revoluce přešel k bělogvardějcům. Cvětajevová ho slepě, s pokorou a úctou všude následovala. S bělogvardějci prožili taky občanskou válku.
Děti dala do sirotčince
Cvětajevová se pak s dětmi raději vrátila do Moskvy, žila ale v bídě a bez peněz. Děti musela dát do sirotčince. Doufala, že dostanou alespoň najíst... Ale její teprve tříletá Irina zemřela hlady, starší Adrianu zachránila na poslední chvíli.
Manžel zůstal v Berlíně, za ním mohla až v roce 1922. Tam taky vydala čtyři svazky veršů. Až do roku 1925 pak žili v Praze, kde manžel studoval filozofii. Oba se tu zapojili do života emigrantů. Krátce po narození syna Georgije se ale stěhovali do Paříže. Blížila se druhá světová válka.
Rozhodla se oběsit
Nejdřív dcera Adriana a pak i manžel Sergej se vrátili do Sovětského svazu. I přes vládou deklarovanou beztrestnost ale obratem putovali do vězení. Nakonec jí zůstal jen syn a obdiv mužů zvučných jmen jako Boris Pasternak nebo Rainer Maria Rilke. V bídě válečného SSSR se rozhodla oběsit.
Účinkují: Evellyn Pacoláková, Jan Teplý, Růžena Merunková, Kajetán Písařovic a Martin Pechlát
Připravila: Ivana Denčevová
Host: Jiří Fiedor
Literární spolupráce: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
„Byla jistě osudovou ženou pro svého muže Sergeje Efrona, kterého nikdy nadobro neopustila. Snad byla po nějakou dobu osudovou ženou pro některé z jejích lásek. Hlavně to byla osudová žena ruské, sovětské a světové literatury. Vlastní země jí však připravila tragický osud,“ myslí si nakladatel a dokumentarista Jiří Fiedor.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
