Dcera jí zemřela hlady. Manželství stálo život i ji. Osudové ženy: Marina Cvětajevová

Marina Cvětajevová vyrůstala v blahobytu vysoce kulturního prostředí. Její otec byl univerzitní profesor a matka slavná pianistka. Od svých 10 let s rodiči procestovala snad celou Evropu. Za mnoho jejích pozdějších strádání mohlo manželství se Sergejem Jakovlevičem Efronem.

Byl to novinář, který v roce 1914 dobrovolně nastoupil do armády a po vypuknutí Říjnové revoluce přešel k bělogvardějcům. Cvětajevová ho slepě, s pokorou a úctou všude následovala. S bělogvardějci prožili taky občanskou válku.

Děti dala do sirotčince

Cvětajevová se pak s dětmi raději vrátila do Moskvy, žila ale v bídě a bez peněz. Děti musela dát do sirotčince. Doufala, že dostanou alespoň najíst... Ale její teprve tříletá Irina zemřela hlady, starší Adrianu zachránila na poslední chvíli.

Manžel zůstal v Berlíně, za ním mohla až v roce 1922. Tam taky vydala čtyři svazky veršů. Až do roku 1925 pak žili v Praze, kde manžel studoval filozofii. Oba se tu zapojili do života emigrantů. Krátce po narození syna Georgije se ale přestěhovali do Paříže. Blížila se druhá světová válka.

Rozhodla se oběsit

Nejdříve dcera Adriana a pak i manžel Sergej se vrátili do Sovětského svazu. I přes vládou deklarovanou beztrestnost ale obratem putovali do vězení. Nakonec jí zůstal jen syn a obdiv mužů zvučných jmen jako Boris Pasternak nebo Rainer Maria Rilke. V bídě válečného SSSR se rozhodla oběsit.

„Byla jistě osudovou ženou pro svého muže Sergeje Efrona, kterého nikdy nadobro neopustila. Snad byla po nějakou dobu osudovou ženou pro některé z jejích lásek. Hlavně to ale byla osudová žena ruské, sovětské a světové literatury. Vlastní země jí však připravila tragický osud,“ myslí si nakladatel a dokumentarista Jiří Fiedor.