David Storch: Z přírody bereme všechno, co se dá. Udržitelné je hospodaření, které netlačí na pilu
Hospodaříme na horních mezích udržitelnosti a chceme vytěžit maximum. To není dobře, upozorňuje biolog David Storch.
„Žijeme v době velkých změn a extrémních výkyvů,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou biolog David Storch. Vysvětluje, jak nebezpečné je hospodařit na horních mezích udržitelnosti ve snaze vytěžit maximum.
„Pěstovaly se smrky v monokulturách. Stačí, aby se objevil kůrovec a vidíte výsledek. Týká se to i mořského rybolovu. Loví se do maxima, přijde malá změna a celé se to zbortí.“
Systém se mění pomalu, ale pomalu si důsledky začínáme uvědomovat. „Jediné řešení je hospodaření, které netlačí na pilu,“ naznačuje biolog v pořadu Jak to vidí...
Sucho i povodně. S extrémy musíme počítat
Podobné úvahy se týkají i hospodaření s vodou. Hrozí nám povodně, nebo naopak extrémní sucho? Jsme připraveni na tato rizika? „Je nesmysl říkat, že bojujeme proti suchu. Musíme být připraveni na extrémy. Hrozí povodně, podobně jako sucho,“ říká Storch.
Boj proti suchu je podle něj jen jen výmluva. „Ve skutečnosti je mnohem důležitější, jak hospodaříme s vodou v přírodě,“ uzavírá téma.
Další témata rozhovoru: čeká nás vlhčí období; jaká je budoucnost společné zemědělské politiky; co přinese koridor Dunaj-Odra-Labe; co je za poklesem biodiverzity.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
