Přepis: Jak to vidí David Storch – 27. října 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešním glosátorem je prof. David Storch, biolog a ekolog, já vás vítám, dobrý den.

David STORCH, biolog a ekolog
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, zda nás čeká vlhčí období, jaká je budoucnost společné zemědělské politiky, co přinese koridor Dunaj-Odra-Labe a co je za poklesem biodiverzity, přeji vám nerušený poslech. Deště z uplynulých dní nasytily povrchovou vrstvu půdy v České republice až do hloubky 40 cm. Podle projektu Intersucho je na Moravě a Českomoravské vrchovině zcela nasycen dokonce i hlubší vrstva, což je zase riziko pro vznik povodní. Čeká nás, pane profesore Storchu, nyní vlhčí období?

David STORCH, biolog a ekolog
Těžko říct, ale nedá se to vyloučit, my jsme tady několikrát mluvili o suchu, ale já jsem vždycky měl tendenci říkat, že. Žijeme v době globálních klimatických změn, které se vyznačují spíš extrémy než nějakým jednoduchým trendem a že to sucho, které jsme pociťovali v minulých letech, může klidně být najednou vystřídáno vlhkem, jak dlouho to vlhko bude, jestli tento rok je srážkově nadnormální a přijde zase sucho nebo teď přijdou, přijde nějaké vlhčí období, to se nikdo netroufá říct, ale je klidně možné, že se nacházíme na začátku dalšího vlhčího období, to znamená všechny tak, všechny takové ty proklamace o boji proti suchu vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co teď s tím?

David STORCH, biolog a ekolog
Co teď s tím právě, já, já říkám trošičku v nadsázce, že je dobré, že vláda udělala to rozhodnutí o boji proti suchu, udělala ho na konci dubna od té doby prakticky nepřestalo pršet, takže je vidět, jak to, jak to samotné rozhodnutí je cenné a i když vláda sama vůbec nic nedělá jo, takže to je taková nadsázka, ale je to vlastně docela zajímavé, mimochodem já jsem včera koukal právě na mapy toho, toho, jak je to, jak je to s vodou, tak skutečně je tady třeba říct zcela jednoznačně, není sucho teď a není sucho v žádném smyslu slova. Vy jste mluvila o té, té Moravě a velké části vlastně té východní části Čech, ale tam jde o to, že je to opravdu vlastně vysoce nadnormální, když se porovnávají ty stavy vody mezi současným rokem a léty, vlastně průměrem od osmdesátých let do roku 2010, tak ten stav je vlastně vysoce nadnormální a týká se to nejen té povrchové vody, ale i právě těch hlubokých vrstev půdy, a dokonce i podzemní vody, s výjimkou jedné docela malé oblasti v Mostecké pánvi, kde je to pořád jako pod normálem, ale vlastně většina povrchu je nad normál nebo a nad tím průměrem z toho konce dvacátého století, to znamená vlastně ta voda je všude a zřejmě nějakou dobu vydrží, já to mám tendenci tady říct takhle natvrdo, protože pořád v médiích vidím takové ty zprávy, ono to vypadá, že je vlhko, ale ve skutečnosti je pořád sucho a ani nám déšť nepomůže, ne to jsou všechno nesmysly, prostě ten déšť nám pomohl a teď je opravdu vlhko, jak se to dál bude vyvíjet, ovšem nevíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle i zmíněného portálu půdní sucho nikde nepozorují experti v celé republice, a to ani v hlubší vrstvě do jednoho metru.

David STORCH, biolog a ekolog
No, říkám, týká se to i podzemních vod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

David STORCH, biolog a ekolog
Tam jsou ty, od těch samozřejmě ty data nejsou tak detailní, protože třeba ty vrty jsou jenom někde,, ale týká se to kromě té části malé nebo v malé oblasti v Mostecké pánvi se to týká i podzemních vod, jak se říkalo o tom, že ty deště nám vůbec nepomohou a trošku prší a je to povrchová věc pozemní, vody jsou na tom špatně, tak už to neplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak jsme tedy, zmínila jsem se o riziku povodní, právě připraveni na toto?

David STORCH, biolog a ekolog
No, ono naštěstí trošičku na povodně připraveni jsme, protože ten.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už s tím máme zkušenosti z posledních let /souzvuk zvuků/.

David STORCH, biolog a ekolog
Konec devadesátých let a ta nultá léta byla, se vyznačovala těmi povodněmi, to znamená třeba Praha je určitě lépe připravena na nějakou povodeň, než byla v tom roce 2002, ale je to, je to tak, že povodně hrozí, stejně tak jako hrozí v dalších letech sucho, to znamená opravdu je nesmysl vlastně říkat, že bojujeme proti suchu, budou tady nějaké extrémy a já mám pocit, že ten boj proti suchu je vlastně takový, taková výmluva jo, že, že, že to se to vládě hrozně hodí, protože máme nějakého vnějšího nepřítele, ale ve skutečnosti to, co je mnohem větší problém je to, jak hospodaříme v krajině, a to sucho to vlastně vždycky jenom, jako tomu zasadí ten poslední úder jo, je to poslední hřebíček nějakého problému, jako třeba v případě kůrovcové kalamity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale sucho tady bylo.

David STORCH, biolog a ekolog
Ano samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nicméně vnímáte to, rozumím-li vám správně právě jako důsledek vlastně něčeho.

David STORCH, biolog a ekolog
Typicky to tak je, vemte si u toho kůrovce, u toho lýkožrouta je to tak, že ty lesy byly přestárlé a přehuštěné a to, to, bylo to, to ten hlavní problém bylo, byl a ten se, ten je úplně obecný, ten se týká třeba hospodaření na rybnících a hospodaření obecně, že se hospodaří úplně na horní mezi udržitelnosti, to znamená, to lidé se snaží z toho získat, co to jde prostě maximum, takže se pěstovaly třeba ty smrky, pěstovaly se hodně nahusto, nechaly vyrůst do ceny největšího věku, no a potom stačí, aby přišel takovýhle, takovýhle nebo přišla takováhle událost a celé se to zhroutí, to je mimochodem dosti typické a týká se to, je to vlastně mnohem obecnější jo, týká se to třeba mořského rybolovu prostě, když se to loví úplně do maxima, no tak pak stačí malá změna a celé se to zhroutí, a to jsme přesně viděli u toho kůrovce, to znamená primární to sucho, to tomu jenom dodá, to je ten, ten triger, ta spouštěč toho posledního zhroucení, ale, ale důvod toho zhroucení je to, že hospodaříme na úplném mezi těch možností, ve snaze vytěžit z toho maximum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A řešíme tu příčinu?

David STORCH, biolog a ekolog
Já si, neřešíme určitě, ale já si myslím, že už si to pomalu začínáme uvědomovat, v případě těch lesů je to tak určitě, tam se o tom vede docela dlouhá diskuze, jiná věc je, do jaké míry Lesy České republiky budou schopni tedy změnit své hospodaření, ale myslím si, že už více a více lidí si uvědomuje, že skutečně problém je v tom našponovaní toho hospodaření, které když se právě našponuje k tomu maximu, tak pak stačí drobná změna, aby se to úplně zhroutilo a ty změny budou, žijeme v době opravdu velkých proměn ve všech směrech, to znamená jediná možnost, jak z toho ven, je hospodaření, které prostě nebude tak tlačit na pilu, které nepůjde na úplnou hranu toho, co je možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Diskuze vyvolává koridor, propojující 3 hlavní evropské rozvodí řek Dunaje-Odry a Labe. Vláda už schválila 15 miliard na přípravu prvního úseku splavného kanálu mezi Ostravou a polskou hranicí. Zeptám se nejdříve obecně, pane Storchu, potřebuje Česko tento projekt?

David STORCH, biolog a ekolog
No, na to se samozřejmě názory velmi různí, můj názor je, že v žádném případě, respektive nedovedu si představit jaksi, jak by se dala dobře zargumentovat ta potřeba, proč si myslím, že nebo čím se argumentuje teda typicky. Tím, že se prostě zprůchodní nějaké dopravní cesty, uvolní se tím pádem železnicím a silnicím a tak, jenže problém je v tom, že tohle, tyhle si obrovské projekty, ty se plánují na strašně dlouhou dobu dopředu a my vůbec netušíme, co bude za několik dekád, jak bude vypadat globální obchod, jak bude vypadat doprava, vůbec o tom nic nevíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podporovatelé, jenom to doplním, vyzdvihují vodohospodářský význam a také, že je to důležitý projekt v boji proti klimatickým změnám.

David STORCH, biolog a ekolog
To si myslím, že je úplný nesmysl, nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A proč?

David STORCH, biolog a ekolog
No, proto, když to řeknu úplně zjednodušeně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou vaše tedy protiargumenty?

David STORCH, biolog a ekolog
No, já hlavně nechápu úplně ty argumenty, samozřejmě může, můžeme si představit, že já nevím, když v jednom povodí bude málo vody, tak se tam ta voda přivede z druhého povodí, ale ta voda zase potom bude chybět někde jinde, navíc ono to zabere obrovské množství orné půdy, vlastně vůbec nechápu, což může být samozřejmě můj problém, ale nechápu tu logiku, jak by nám to mohlo pomoct v boji proti klimatickým změnám, mimochodem, to je, to taky souvisí s tím předchozím tématem sucha, pokud je nějaký problém, tak to ne, tak nespočívá v tom, že bychom měli nějakou snižující se vodní bilanci ve smyslu snižující se množství srážek dlouhodobě, ale, ale jenom v tom, že se zvyšuje odpar, protože roste teplota, to znamená jediné možné způsoby, jak se s tou situací vypořádat, je snižovat odpar, no ale odpar se zvyšuje třeba budováním právě velkých vodních děl, úplně extrémním je v tomhle případě budování takových těch obrovských jezer typu jezera most na severu Čech v bývalých hnědouhelných lomech, tak to je, to je prostě způsob, jak pouštět tu vodu rovnou do vzduchu. Jo to znamená, pokud by nějaký, nějaký, nějaké prostředky byly smysluplné na to, abychom vylepšili vodní bilanci, což je asi to, o co se jedná ohledně v boji proti takzvaně boji proti klimatu, protože s teplotou takhle moc neuděláme, tak je to snižováním odparu, to znamená snižováním třeba hladiny nebo nesnažit se za každou cenu vysázet lesy, které mají větší odpar a tak dál a z tohohle hlediska ten, ten kanál Dunaj-Odra-Labe míněné mně prostě nedává žádný smysl, ten odpar nesníží a může trošku převádět vodu z jednoho Povodí do druhého, ale to není, prostě tím si nijak nepomůže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte vůbec něco případně pozitivního na tomto projektu?

David STORCH, biolog a ekolog
No, já jsem se zkoušel, zkoušel jsem něco na tom najít, ale vlastně jsem na tom nic nenašel, samozřejmě ta úvaha zní o tom ulehčení dopravy ze silnic a ze železnice, ta dává jakoby na první pohled smysl, jo protože dobře bude se to dopravovat pro lodích, ale na druhou stranu prostě lodní doprava po řekách mně připadá opravdu spíš věc taková devatenáctého století jo dneska, což není nutně, není nutně špatně, ale ona ta doprava je samozřejmě docela takříkajíc ekologická, docela šetrná, ale je nešetrná v tom smyslu, že nejdřív musíme zničit ty řeky, aby se nich dalo takhle dopravovat, ale je hlavně pomalá a v současném světě já mám pocit, že je tlak na to, aby ta doprava byla docela rychlá, zase to nemusí být nutně dobře, ale stejně ta perspektiva, že bych si představoval, že bude velká část dopravy vedená po řekách, mně, mně připadá úplně nerealistická, zvlášť když to má být prostě za 30, za 50 let, když nevíme vůbec, jak ten svět bude vypadat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak nyní třeba je zcela nebo téměř omezena letecká doprava kvůli pandemii koronaviru.

David STORCH, biolog a ekolog
No, právě a to by nikdo neřekl, to znamená nějaká vize, že za 30 nebo 50 let bude velká část dopravy po, po kanálech, navíc teď to naráží na takové věci, že třeba Rakousko vůbec nechce s tím mít nic společného, Rakouska se to sice jakoby přímo netýká, jenže, jenže Dunaj tvoří hranici mezi Rakouskem a Slovenskem a vlastně ono by to znamenalo třeba odvádění vody z Dunaje, takže i z toho mezinárodního hlediska to nevypadá nijak příznivě pro, pro tenhle ten projekt, prostě vlastně nenašel jsem žádný rozumný důvod kromě toho, že se investují obrovské miliardy a ty betonáři si teda vydělají peníze, z ekologického hlediska je to poměrně fatální, zase jsem slyšel třeba názor, že vlastně podívejme se na naše řeky, jak jsou pěkné a jak, jak jsme si to hezky vybudovali, no ale ten názor plyne jenom z toho, že lidi nevědí, jak jsme ty řeky vlastně zničili v tom už, už na konci devatenáctého století, na začátku dvacátého století. My jsme jim vlastně hrozně ublížili. Labe krásně meandrovalo, bylo to přírodní strašně zajímavé, to znamená z toho ekologického hlediska to určitě nebude zlepšení a z ekonomického je to velmi, velmi pochybné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázky životního prostředí v souvislostech dominují rozhovoru s biologem prof. Davidem Storchem. Europoslanci schválili návrh reformy společné zemědělské politiky, který doplnili o řadu vlastních úprav, jde možná až o 375 miliard eur na zemědělské dotace v příštích sedmi letech, jak vidíte budoucnost společné zemědělské politiky.

David STORCH, biolog a ekolog
To je teď velmi horké téma, protože teď, já to trošičku obecněji zarámuju, zemědělství, takhle zemědělská politika je vlastně, představuje asi třetinu celkového evropského rozpočtu, to znamená vlastně velká část evropské agendy a přerozdělování peněz se týká zemědělství, takže na jednu stranu je to obrovská jako ekonomická agenda, na druhé straně víme a já jsem o tom tady několik mluvil, že zemědělství je vlastně hlavní agens změn životního prostředí a biodiverzity, pokud bychom měli říct jednu příčinu, hlavní příčinu ubývání biodiverzity nebo nějakého zhoršování stavu biologické rozmanitosti ve světě, tak je to právě zemědělství, to znamená je to úplně klíčová věc. No a co se teď vlastně stalo, Evropská komise připravila návrh na výrazné jaksi zekologičtění té centrální zemědělské politiky, ale tři největší frakce Evropského parlamentu, v zásadě nevím úplně ty důvody, ta politika je strašně spletitá, ale v zásadě kvůli tlaku zemědělců, říká se, že kvůli tlaku lobbistů a takových těch velkých podnikatelů, připravili jiný návrh, kompromisní a vlastně chlubí se tím, že je hodně ekologický, ale ve skutečnosti pravděpodobně nepovede k žádnému výraznému zlepšení, říkám pravděpodobně, protože ta věc je hrozně spletitá politicky, takže ono, když se člověk jako dívá na ty věci, tak oni vypadají dobře na první pohled, ale jsou tam, je tam prostě nějaký ďábel skrytý v detailu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, je to zemědělská politika.

David STORCH, biolog a ekolog
No samozřejmě a teď to dopadlo tak, že byl schválen právě tento takzvaně kompromisní návrh, který se vyzdvihuje jako velké zlepšení, ale ve skutečnosti to pravděpodobně žádné zlepšení nebude a proč, proč to říkám schválně takhle opatrně, ten důvod je ten, že, že oni jsou tam takové, takové ty velké proklamace, ale pak v těch detailech se ukáže, že ve skutečnosti to, co je považováno za nějaké zlepšení, že jsou tam nějaké kličky, že jsou tam nějaké způsoby, jak to obejít a celkem lze předpokládat, že lidi to budou obcházet prostě, protože jde o velké, o velké peníze. Řeknu příklady, mluvilo se o tom, že ten, ten nový návrh je úplně výborný v tom, že zastropuje ty dotace v prvním pilíři v těch přímých platbách, což je sice pravda, proč je důležité to zastropování, prostě proto, aby většinu těch peněz nezchramstli velkopodnikatelé zemědělští, kteří, protože se to vyplácí na hektar, tak prostě ti velcí by zchramstli většinu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tam jde i o to, že ta společná zemědělská politika má získat největší část z toho příštího společného finančního rámce unie, který by měl začít platit od 1. ledna.

David STORCH, biolog a ekolog
Jasne, jasně, ale to zastropování se týká opravdu toho, že vyplácí se podle hektarů, podle výměru zemědělského, a to zastropování sloužilo k tomu, aby ty největší nemohli dostat tolik, kolik mají, jakou mají výměru, protože potom by společnosti typu Agrofert opravdu vlastně zchramstli většinu těch dotací, takže to se sice prosadilo, akorát že je tam taková drobná výjimka a takovýhle výjimek je právě, to je právě úplně typické, že pro ty státy to není povinné, pokud vyčlení 12 % z toho, z toho pilíře na malé farmy jo, to znamená, oni vlastně, ono tam je zastropování, ale zároveň není, když prostě se rozhodne třeba náš premiér 12 % půjde na ty malé farmy, tak v klidu může brát Agrofert to obrovské množství dotací podle, podle celkové výměry půdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak není to jediná firma.

David STORCH, biolog a ekolog
Není to jediná firma a týká se to všech zemí, to není zdaleka náš problém jo, podobně je tam třeba, se teď vyzdvihuje, že 30 % z toho prvního pilíře půjde na ekologická opatření, když se podíváte pořádně, co jsou to ta ekologická opatření, tak, tak například to zahrnuje to, že se bude platit to, že zemědělci se chovají podle zákonů dané země, to znamená oni, když mají třeba vyčlenit nějaké ochranné zóny podle zákona, tak za to se jim teď bude platit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se podle vás kvalita zemědělství projevovala a projevuje na stavu společnosti?

David STORCH, biolog a ekolog
No, na stavu společnosti, to, to se nedá takhle úplně říct, tam, tam, tam ten hlavní problém, z kterého to celé vyvěrá, je že zemědělství se příšerně proměnilo, ono se industrializovalo, v zemědělství pracuje minimum lidí, které, kteří vlastně obhospodařují obrovské kusy půdy a je to vlastně i to, jo a zemědělství jdou na to obrovité dotace, to znamená, je to vlastně něco, něco vlastně úplně jiného, než bylo zemědělství před tím, a my se s tím dosud neumíme vlastně vypořádat, podle odborníků teda nová schválená zemědělská politika vlastně nijak nezlepší tu situaci, respektive bude pokračovat v tom, co už bylo, on tam jsou nějaká ekologická opatření, ty nechci popírat, ale vlastně jsou nedostatečná a jsou tam všelijaké úniky a výjimky, máme to podobně jako dneska u covidu jo, prostě za prvé to přišlo pozdě, takže už se toho hrozně moc zničilo a za druhé je tam spoustu výjimek, díky kterému, kterým se vlastně z toho půjde dát uniknout z těch ekologických nějakých opatření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem porozuměl jste, pane Storchu, těm nejnovějším restrikcím, víte, kdy se můžeme jít projít do přírody?

David STORCH, biolog a ekolog
No, to jsem právě, jsme tady předtím mluvili, já, já, já jsem porozuměl, ono já jsem na to koukal jenom večer a mluvilo se jenom hlavně o tom zákazu nočního vycházení, tak tam jsem tomu porozuměl, ale co se ty týče denního vycházení, tam jsem ty informace z toho nepochopil, což je vlastně docela typické, že, ale možná už jsou nějak specifikované, ale zatím nevím vlastně, jak na tom jsme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Před 10 lety se většina států světa zavázala splnit 20 cílů na pomoc k ochraně životního prostředí. Ovšem podle zprávy OSN nedošlo k úplnému splnění ani jednoho z nich, co vůbec předpokládalo oněch takzvaných 20 cílů z Aichi?

David STORCH, biolog a ekolog
Já si nepamatuju přesně, jak ty, jak ty cíle zněly, prostě to bylo, bylo to takové docela rozumné opatření, jako snížit pokles biologické rozmanitosti, zastavit odlesňování a tak dále. A ono nedalo se úplně předpokládat, že budou ty cíle splněny, ony byly, zněly docela ambiciózně, pravda je, že ty státy se k nim přihlásily, ale zase je tady taková docela analogie s pandemií, za prvé přišly ty, ty cíle vlastně docela pozdě jo, prostě to, co se děje s přírodou, to už je dlouhodobý proces, který jako, kde, kde prostě čím později se začne to napravovat, tak tím hůře to jde a za druhé pochopitelně se se jaksi ty státy nemají zase tolik motivaci, to, to řešit, to znamená ono se a vlastně spoustu věcí nedělají dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A proč nemají tedy tu motivaci, když se navíc ještě i k něčemu zavazují?

David STORCH, biolog a ekolog
To jo, jenže oni mají, vlády mají různé, různé motivace a jedna, jedna motivace je, že k něčemu se zavázali, ale druhá motivace je třeba ekonomická, další motivace je vyhovět zájmům různých aktérů lobbistů a tak dále, to znamená mluvíme o reálné politice, kde se střetávají různé zájmy a tím pádem prostě se nedá, nedá dosáhnout všeho, takže mě to vlastně tolik nepřekvapuje, ono něčeho se dosáhlo, platí třeba to, že přibývá množství chráněných území, občas se nám daří druhová ochrana, takže populace spoustu druhů přibývají, odlesňování se sice nesnížilo tak, jak se čekalo, ale přece jenom jde pomaleji, než to bylo předtím, to znamená něco děje, ale říkám, je to jako v případě opatření proti pandemii, děje se to pozdě a vlastně ty a děje se to nedostatečně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme tady také novou dvouročenku světového fondu na ochranu přírody a ta tvrdí mimo jiné, že populace divokých zvířat klesla v průměru až o 2/3, co je za tím poklesem biodiverzity, u Latinské Ameriky ten index, který měří, dokonce hovoří o poklesu 94 %.

David STORCH, biolog a ekolog
No, tohle je věc, kterou jsem se, které jsem se docela věnoval a nerozumím ji, upřímně řečeno, jde o to, že ten hlavní problém je, že to je nějaká složitá statistika, to se, tyhle věci se počítají strašně špatně, protože říkáte latinská Amerika, ale u kolika populacích v Latinské Americe vlastně vůbec něco víme jo, nemluvě, dokonce často nevíme vůbec, že existují a nemluvě o tom, že bychom věděli, jaký je jich, jaký je jejich trend populační, to znamená vychází z těch populací, které se náhodou počítaly, které jsou úplně náhodně rozmístěné ve světě a počítaly se v úplně různých dobách, a pak se to strašně složitou statistickou procedurou přepočítává, já jsem schválně, my jsme se svou jednu diplomantkou si ty jejich data, která oni mají vzali a zkoušeli to přepočítat a nic takového nám nevyšlo, což nic neznamená prostě proto, že oni použili tak složitou metodu, která, kterou teda časem chceme, chceme taky prozkoumat, ale co z toho plyne za poučení, je moc těmto číslům nevěřit, nemusejí být úplně nesmyslná, ale to co jsme my počítali z těch samých dat, rozhodně nevypadá takhle drasticky, jo to znamená, nevěřím, že to pokleslo o ty 2/3, ale bohužel nemám v ruce žádné argumenty, že to tak není, kromě toho, že, když se člověk podívá na ta data, tak to tak nevypadá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A já dodám informaci, že během dne jsou i nadále povolené vycházky v přírodě a v parcích, pobyt na chatách a chalupách a to v maximálním počtu dvou osob s výjimkou členů domácnosti a spolupracovníků.

David STORCH, biolog a ekolog
Já jsem si to myslel, ale některé zprávy z médií vypadaly teda jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prof. David Storch, biolog, já vám děkuji za váš čas a za vaše názory a přeji hezký den.

David STORCH, biolog a ekolog
Taky děkuju, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se těší na slyšenou zítra, mým hostem bude politoložka Vladimíra Dvořáková, nenechte si ujít další poslech Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.