Cyril Höschl: Jak mozek zpracovává výrazy tváře a jak to ovliňuje vaši náladu
Výraz tváře se často označuje jako okno do duše. Nakolik četba výrazu pomáhá v psychiatrické diagnostice? Jak se výraz v mozku zpracovává?
„Náš mozek má speciální modul na zpracování výrazu tváře. Je to výpočetně nesmírně náročná oblast. Už jen proto, že je tu obrovské množství informací, které definují člověka,“ říká psychiatr Cyril Höschl. Jak to, že přesně rozeznáte někoho známého od neznámého?
Výpočetní modul v mozku vyhodnocuje například vzdálenosti očí, úhly mezi koutky úst a nosem nebo výšku brady či čela. Když obličej pootočíte, všechny parametry (vzdálenosti, úhly) jsou jinak. Přitom mozek pořád ví, kdo to je. „Je to mystérium, které teď řeší i experti na umělou inteligenci a rozpoznávání obrazu.“
Experiment s vývojem emocí v tváři
Musejí umět detekovat tzv. invarianty, charakteristiky, které se otočením nepromění. „Vychází se z toho, že výraz tváře, na kterou hledíte, je neskutečně emočně důležitý a je zdrojem pocitu, které máte, když se do výrazu tváře díváte. Zároveň se vám na vlastní tváři modelují vaše vnitřní emoce.“ A proto, když máte strach, máte i vyděšený výraz.
Dnes se využívá experiment, kdy koukáte na obrazovku, kde jsou modelové obrazy emocí (např. vyděšená tvář), a experti tvář dotyčného rozmorfují tak, že na začátku je neutrální výraz a na konci vyděšený. Mezi tím je ale série týchž obličejů, tedy vývoj emoce, kde dva sousední se skoro neliší.
Šťastní vidí svět skutečně jinak
„Tomu, kdo se na to kouká, exponujete první tvář a zeptáte se: Co asi cítila ta tvář? Řekne, že nic. Pak se ukazují další. A u osmého obrázku je znát vyděšenost. Pokud je ale dotyčný sám v emočním diskomfortu, rozpozná to už mnohem dřív, třeba u třetího obrázku. A když je naopak šťastný, nepozná to ani u desátého,“ popisuje Höschl.
„V okolí vidíme to, co vidět chceme spíš, a emocemi filtrujeme, co k nám přichází z vnějšího světa,“ shrnuje. Ve stručnosti: kdo má blbou náladu, vidí kolem sebe jen to špatné. A naopak. „Série obrázku a expozice testovaných jedinců slouží právě k diagnostice toho, kdo na ně kouká.“
Související
-
Cyril Höschl: Podle čeho se lidé před volbami skutečně rozhodují?
„Slušelo by se říct, že nejdůležitější je program stran. Ale to není případ ani u mě.“ Na co lidé skutečně slyší? A co dělají politické strany, abyste si jich všimli?
-
Cyril Höschl: Proč je přirozenější jízda vlevo a proč tak nejezdíme
U nás na silnicích platí jízda vpravo, v Anglii se ale jezdí na druhé straně. Proč se vůbec jezdí vlevo? A co je přirozenější?
-
Jak mozek zprostředkovává svět kolem nás? Vidíme realitu? Rozhovor s neurovědcem Jiřím Horáčkem
Mozek si s člověkem pěkně zahrává. Pravdivý obraz o realitě asi moc nedává. Dokazují to halucinace nebo duševní poruchy. Jak s realitou souvisí sny?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
