Cyril Höschl: Podle čeho se lidé před volbami skutečně rozhodují?

Podle psychiatra Cyrila Höschla je častou zbraní politických subjektů vyvolávání nadměrných očekávání. „Jako že daňové přiznání se vejde na formát pohlednice nebo že průměrná mzda bude 40 000. Bohužel tomu i někdo věří.“ Další běžnou taktikou je vyvolání skandálu a stylizace do role oběti.

„Snaží se tak vyvolat sympatie, protože v člověku je ta tendence pomáhat slabším.“ Jsou ale i strany, které sází na jiný psychologický mechanismus. „A to, že se lidé v poslední chvíli přisají k tomu, kdo se jim jeví jako nadějnější, silnější, mocnější a více je ochrání.“

Jako když ve třídě jsou dvě party kluků a každá má nějakého dominantního vůdce. Ten, který je silnější a úspěšnější ve rvačkách, na sebe nabalí víc podporovatelů. Protože oni se jím cítí lépe chráněni.

Podle čeho se skutečně rozhodují voliči?

Podle čeho se pak skutečně lidé rozhodují? „Buď jsou lidé, kteří se rozhodují podle programu. Těch je ale menšina, protože málokdo ty dlouhé a komplikované programy čte. Daleko snazší je orientovat se podle různých osobností, které strany vystrčí na displej,“ vysvětluje Höschl.

„Každá strana má svého maskota, který chodí do médií. Pořád se tam recyklují stejné osoby, které hrají soutěž Česko hledá superstar. A podle toho se lidi rozhodují. Je úplně jedno, co ten člověk představuje. Důležité je, jakou má kravatu, jak je sympatický, jak mluví, jak vypadá,“ říká psychiatr.

„Média sice ovlivňují mínění lidí, čím dál víc jsme ale svědky toho, že v tomto složitém systému se důsledky obrátí jiným směrem, než kam jsou strčeny. Takže lidé začnou reagovat přesně opačně. Média třeba soustavně určitého politika kritizují, ale lidi se ho najednou začnou zastávat.“

Hloubavci vs. charismatičtí lídři

Höschl nakonec rozděluje politické spektrum na politiky-hloubavce a charismatické lídry jako např. Donald Trump|foto: CC0 Public domain

Höschl nakonec rozděluje politické spektrum na politiky-hloubavce a charismatické lídry jako např. Donald Trump. „To rozhodně nejsou žádní velcí myslitelé. Ale v určitý moment dokážou zmobilizovat poměrně velké masy tím, že dokážou vystihnout to, co lidé chtějí slyšet,“ uvažuje.

„Lidé podporují politiku v podstatě proto, že od ní chtějí reflexy toho, co sami cítí, vnímají a po čem touží. A kdo to dokáže vystihnout u největší proporce populace, tak má největší šanci na vítězství,“ uzavírá psychiatr.