Co v Bohémě nebylo: Miloš Havel byl i doma za černou ovci a moc se o něm nemluvilo

03795630.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03795630.jpeg

Zdatný lobbista a hráč? Jaký byl ve skutečnosti známý filmový producent Miloš Havel? Odpověď dává ve své knize novinářka Krystyna Wanatowiczová.

„Václav Havel byl úplně nadšený z toho, co jsem zjistila. Protože Miloš byl doma za černou ovci a moc se o něm moc nemluvilo,“ chlubí se novinářka Krystyna Wanatowiczová. Filmový producent známý teď ze seriálu Bohéma po sobě navíc nezanechal žádné deníky. Co přesně Wanatowiczová zjistila?

První filmové ateliéry provozoval Miloš Havel na pražských Vinohradech. Pak vybudoval nové a moderní na Barrandově. „Byl to zdatný lobbista, který si dokázal otočit kolem prstu tehdejšího ministra průmyslu a přestože byla ekonomická krize, tak se vláda zaručila, že mu finančně pomůže.“

Za války stoupla podpora filmů

Krystyna Wanatowiczová kniha

Za protektorátu měly být ateliéry arizovány. „Věděl, že buď se jich vzdá, nebo to uhraje. Protože byl hráč, tak to zkusil.“ Dohoda se podařila. Částečný podíl nacistům odprodal výměnou za to, že se ročně bude točit pět českých filmů.

A byly to kvalitní snímky, protože za války paradoxně stoupla podpora filmu. „Pro Josepha Goebbelse byl film stejně jako pro Lenina mocným nástrojem propagandy. Tutéž politiku chtěli Němci uplatňovat tady,“ vysvětluje novinářka.

Nezval mu vděčil za život

V roce 1945 ale pro Havla nastaly další špatné časy. „Myslel si, že když se dohodl s nacisty, dohodne se i s komunisty. Ale spletl se.“ Byla na něj mnohá udání. Ale ustál to i za podpory básníka Vítězslava Nezvala, který mu vděčil za svůj život. „Nikdy mu to nezapomněl a vždycky svědčil v jeho prospěch.“

Přesto byl Havel souzen. Za pokus o emigraci. První byl neúspěšný, ale druhý se mu podařil. „V Mnichově se snažil oživit producentskou kariéru.“ Peníze měl. „Podařilo se mu dohodnout, že za vynucený prodej Barrandova dostane odškodnění.“

Havel jako zosobnění všeho špatného

Vyprodukoval tři filmy, ale byly to propadáky. Byť jedním z nich byl remake slavného Kristiána. „Na životě Miloše Havla se dá téměř plakátově ukázat, že když vyčníváte, tak vám to dají sežrat,“ prohlašuje Wanatowiczová. „Po válce se stal symbolem kapitalistického a kolaborantského způsobu života.“

Stejně jako Lída Baarová nebo Vlasta Burian. „A takové symboly musely být odstraněny,“ popisuje. „Miloš Havel byl zosobněním toho, co po válce filmaři neměli rádi: lesklý a bohatý svět filmového producenta, který určuje, co se bude točit. A to nechtěli,“ uzavírá novinářka.

Krystyna Wanatowiczová
Spustit audio

Odebírat podcast

Související