Chlebíček překonal všechny módní vlny. Jaký je ten tradiční český? A proč krájet veku ručně?

9. prosinec 2022

Chlebíček je tradiční česká pochoutka. Lahůdkářka Iva Klinderová patří k potomkům jednoho z velikánů lahůdkářského byznysu v Praze. Její firma nabízí chlebíčky na stejném místě už přes sto let. Jaký je tradiční chlebíček? Proč používají brambory z Německa? Které chlebíčky mají zákazníci nejraději? Které doporučuje na oslavu? Mají lidé experimentovat, nebo se spolehnout na klasiku?

Před sto lety působili v Praze tři velikáni lahůdkového byznysu: Paukert, Lippert a Zoufalý. „A máme od nich krásné dědictví v podobě chlebíčků. Pan Zoufalý tehdy provozoval lahůdkářství spíše francouzského typu. Prodávali se tu šneci a žabí stehýnka, ale pořád na stejném místě,“ říká lahůdkářka Iva Klinderová v pořadu Dva na Dvojce.

Na 70 druhů chlebíčků

„Já miluji chlebíčky od dětství. Překonaly všechny módní vlny. Za chlebíčkem přijíždí i lidé z Japonska a Ameriky. Máme sice 70 druhů, ale tradiční chlebíček je veka, šunka a bramborový salát.“

„Moje veka musí mít hutnou střídku, aby unesla saláty a pomazánky, a křupavé okolí. My krájíme chlebíčky ručně. Kráječ veku našikmo nenakrájí. Vyzkoušeli jsme i nové trendy. Třeba veku celozrnnou. Ale nevyplatilo se to.“

Českého dodavatele brambor jsme nenašli

Proč používáte do salátu brambory z Německa? zněl jeden z posluchačských dotazů. „Já chci české brambory. Ale nenašli jsme dodavatele, který by nás zásobil celý rok. Potřebuji mít celoročně stejnou chuť. V Německu mají veliké hangáry na skladování brambor. To v Česku není.“

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová